Návštěva Křivoklátska

V sobotu 28. dubna 2018 Zvonečník ve spolupráci s CHKO Křivoklátsko, MAS Rakovnicko a Platformou pro krajinu při Botanickém ústavu Akademie věd ČR uspořádal výjezdní akci na Křivoklátsko k otázkám hrazení Berounky a možnosti vyhlášení národního parku.

Účastníci z řad odborníků a širší veřejnosti jednoznačně odmítli možnost vzniku přehrady v úseku mezi Skryjemi a Roztokami. Možnost stavby hráze zde byla z technického pohledu navržena vodohospodáři na čtyřech místech, což vyvolalo negativní reakce místních občanů a odmítlo ji i MŽP vzhledem k dotčení nejcennějších částí CHKO Křivoklátsko. S ohledem na nutnost protipovodňové ochrany obcí níže po toku ale i mnozí odpůrci přehrady připouští možnost stavby nižších poldrových hrází k zachycení povodňových vod a zachování současného rázu mimo období povodní.

Otázka možnosti vyhlášení národního parku na 16 % rozlohy současné CHKO akci provázela ve zbytku dne. Odpůrci vyhlášení národního parku vyslovili obavy z výraznějšího rozvoje turistiky. Vyhlášení národního parku by podle nich také mohlo být popřením dosavadní funkčnosti a vyplývající nutnost zbývající CHKO v Česku povýšit na národní parky. Místní občané podle nich dosud národní park spíše odmítají z obav omezení jejich pohybu, omezení lovu zvěře a spontánnějšího vývoje přírody. Střední Čechy podle odpůrců nepotřebují národní park podobně jako středočeská okresní města univerzitu.

Příznivci národního parku vesměs ocenili dosavadní fungování CHKO, včetně vedení správy CHKO a dokonce i fungování Lesnického parku Křivoklátsko. Značka národního parku by ale podle Robina Böhnische (ředitele správy KRNAP) byla jednoznačným oceněním státu pro dané území, tomu by odpovídaly i investice pro využití jeho potenciálu. Dr. Böhnisch také zdůraznil relativní bohatost obcí na území národních parků v Česku. Prof. Josef Fanta (jeden ze zakladatelů nejstaršího českého národního parku) zdůraznil jedinečnost velikosti plochy listnatého lesa nenarušené zástavbou, která v Evropě nemá obdoby a evropskému významu by odpovídala značka národního parku. V poměrech středních Čech jsou pak až neuvěřitelné scenérie různých geologických útvarů se skalními masivy, jezírky a vodopády.

Více diskutovaný byl problém vysokých stavů zvěře, zejména nepůvodních muflonů a jelena siky. Vytlačení původního evropského jelena vyzvedl prof. Josef Fanta. V případě národního parku by myslivecké hospodaření na státních pozemcích přešlo pod správu národního parku s možností účasti místních zájemců. Hledány by byly možnosti snížení nadměrných stavů zvěře, ale také by byl vyloučený poplatkový lov.

Národní park může vyhlásit parlament. Jeho vyhlášení se neobejde bez podpory místních obyvatel a ti jsou bohužel o dopadech jeho fungování často mylně informováni. Středočeský kraj se za myšlenku národního parku staví zatím nejednoznačně, přičemž jeho prvořadým úkolem by s Ministerstvem životního prostředí ČR mělo být poskytnutí odpovídajících informací k možnému záměru vyhlášení národního parku. Tomu přispěla i záštita středočeského radního pro životní prostředí Ing. Miloše Petery a ministerského náměstka dr. Vladimíra Dolejského. Pro Křivoklátsko je myšlenka povýšení ochrany území příležitost k dalšímu rozvoji.

Videozáznamy vystoupení významných účastníků

RNDr. Petr Petřík, PhD. (Komise pro životní prostředí AV ČR)
https://youtu.be/e1pa_St0pZw
prof. Ing. Vilém Podrázský, CSc. (FLD ČZU v Praze)
https://youtu.be/2ggG3FbMyLI
Ing. Pavel Moucha (CHKO Křivoklátsko)
https://youtu.be/bTdQdSteQcM
prof. Ing. Josef Fanta, CSc. (lesnický ekolog)
https://youtu.be/i3GuYnsbkq4