Studie: Více než polovina evropských pralesů není dost chráněná

Víc než polovina pralesů na evropském kontinentu není pod dostatečně přísnou ochranou a hrozí, že o ně Evropa přijde. Pralesy mapoval mezinárodní tým vědců, jehož členem byl i zástupce České zemědělské univerzity (ČZU) v Praze. Výsledky studie publikoval odborný časopis Diversity and Distributions, informovala univerzita v tiskové zprávě.

Vědci zmapovali 1,5 milionu hektarů pralesů. Za prales přitom považovali takové území, kde za posledních 200 let nebyl zaznamenán významný vliv člověka, vysvětlil jeden z autorů Miroslav Svoboda z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU. "Výzkum ukázal, že se ve 32 evropských státech skrývá 262 pralesů, které zahrnují 0,7 procenta evropského lesního porostu. Česká republika patří k nejlépe zmapovaným státům a na jejím území je 18 pralesů," uvedla zpráva univerzity.

Mezi státy s největším počtem pralesů patří Finsko, Švýcarsko, Litva, Slovinsko či Bulharsko. "Například Velká Británie téměř žádné pralesy nemá, byla odlesněná už před několika tisíci lety," konstatoval Svoboda. Výzkum ukázal také to, že přes 50 procent pralesů není dostatečně chráněno. "Velká část lokalit zejména ve východní Evropě není chráněná vůbec a hrozí, že o ně přijdeme," řekl Svoboda. V mnoha případech se podle něj ve vzácných oblastech těží, často ale legálně, a to i v národních parcích.

Za nejhorší označil situaci v Karpatech, zejména v Rumunsku a v dalších balkánských zemích. "Tam se opravdu těží ve velkém ty nejzachovalejší lesy, které ve střední Evropě zbyly a jsou typické pro krajinu," řekl Svoboda. Mizení pralesů v Rumunsku je podle něj stranou zájmu, přestože se tam kácí stromy z míst cennějších než v polské Bělověži. "Posledních deset let tam probíhá boj mezi biology a lesníky či dřevozpracujícími firmami, které tam těží původní lesy. Je to podobný problém jako v Amazonii, samozřejmě v menším rozsahu," uvedl Svoboda.

Vědci se také snažili popsat příčiny současného stavu. Za problém označili například pralesy, v nichž byl už v minulosti umožněn lov, jako je Bělověžský prales v Polsku nebo lesy středních Čech. Většina cenných území je navíc malá či rozdělená do více nespojitých částí, což je činí náchylnější na různé negativní vlivy. Problémem je také hospodaření v lesích.

Česko patří mezi země, kde jsou lesy a pralesy nejlépe zdokumentované. "Zároveň je zde ale rozloha pralesů mizivá," řekl vědec. Je to podle něj i tím, že mnohé cenné lokality definici pralesa nesplňují, protože se v nich v posledních 200 letech kácelo. Přesto v nich ale žijí vzácné druhy organismů. Příkladem jsou Jizerskohorské bučiny, které vědci nemohli započítat mezi pralesy.

Podle vědců je důležité zachovat v Evropě oblasti divoké přírody zejména proto, že v nich žije řada ohrožených druhů, které jinde přežívat nemohou. "Vědci pralesy také považují za jakési přirozené laboratoře pro detailní pochopení lidského vlivu na lesní ekosystémy," uvedl Tobias Kuemmerle z Humboldtovy univerzity v Berlíně, který se na článku v odborném časopise podílel.

Studie je součástí mezinárodního projektu, který od roku 2010 mapuje pralesy. Má přispět nejen k vědeckému poznání, ale také k jejich ochraně. Na výzkumu se podílelo 35 vědců, tým vedl Francesco Maria Sabatini z Humboldtovy univerzity.