Světový den populace

Předcházel mu ,,Den pěti miliard", stanovený na 11. července 1987, což je přibližné datum, kdy měla světová populace dosáhnout počtu pěti miliard obyvatel Země. Cílem světového dne populace je zvýšit povědomí o problémech spjatých s růstem počtu obyvatel na Zemi. Tyto problémy se týkají i životního prostředí, které je vystaveno rostoucím nárokům lidské populace na uspokojování jejích potřeb.

Vlivem zvyšování počtu obyvatel dochází k vzrůstající zátěži životního prostředí, které se projevuje např. znečištěním ovzduší, vod a dalších složek životního prostředí a také zvyšujícím se čerpáním zdrojů, růstem hladiny hlukové zátěže atd. Uvedené faktory pak zpětně negativně ovlivňují kvalitu života a zdraví obyvatel. Podle odhadu Světové zdravotnické organizace způsobuje znečištění životního prostředí v Evropě až 19 % onemocnění. Nejvýznamnějšími důsledky jsou respirační, kardiovaskulární a metabolická onemocnění, vývojové a reprodukční poruchy, a nádorová onemocnění.

Ovzduší představuje jednu ze základních složek životního prostředí. Jeho kvalita je ovlivňována především průmyslovou a energetickou produkcí, dopravou, lokálními topeništi, ale je také závislá na meteorologických a topografických podmínkách. Významný vliv má rovněž přeshraniční přenos znečištění. Mezi nejvýznamnější znečišťující látky z pohledu lidského zdraví dlouhodobě patří suspendované částice frakce PM₁₀, PM_2,5 a PM₁, na které se váží polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené benzo(a)pyrenem.

Voda a vodní prostředí je základní předpoklad pro existenci lidského života. Kvalita vody je ovlivňována jak průmyslovou a zemědělskou činností, tak i způsobem nakládání s vodou v domácnostech. Z pohledu lidského zdraví hraje významnou roli jakost vody. V ČR je jakost povrchových vod (sledovaná na reprezentativních říčních profilech) uspokojivá s potenciálem k dalšímu zlepšování. Dlouhodobě dochází ke snižování koncentrace amoniakálního a dusičnanového dusíku a fosforu. Zdravotní rizika však mohou představovat i rekreační vody, a to zejména v souvislosti s kontaminací patogenními mikroorganismy, rozvojem sinic a řas.

Vliv na kvalitu životního prostředí i na lidské zdraví má rovněž hluk. Při nižších úrovních působí zejména na psychiku, způsobuje stres a ruší spánek, vyšší úrovně hluku mají i účinek orgánový (snižují imunitu, mají vliv na kardiovaskulární systém). Ve venkovním prostředí je nejvýznamnějším zdrojem hluku silniční doprava. Nadměrný hluk z dopravy zasahuje zhruba třetinu obyvatel ČR (celodenní hluk nad 50 dB a noční hluk nad 40 dB). Mezní hodnoty jsou pro silniční dopravu stanoveny na 70 dB přes den a 60 dB v noci. Takový hluk je již prokazatelně zdraví škodlivý a v ČR postihuje cca 2,5 % obyvatel, ovšem až desetinu obyvatel městských aglomerací nad 100 tis (v Praze 8 % a v Plzni 10 % pro celodenní hlukovou zátěž). Mimo aglomerace způsobuje hlukovou zátěž provoz na hlavních silnicích s vysokou intenzitou dopravy, v menší míře pak provoz na železničních tratích a letiště.

Zdroj: CENIA