zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Světelný smog brání viditelnosti hvězd, z 3000 jsou vidět stovky

29.07.2018
Osvětlení
Světelný smog brání viditelnosti hvězd, z 3000 jsou vidět stovky

Umělé světlo v noci brání viditelnosti hvězd na noční obloze. Z území ČR by mělo být pouhým okem vidět 3000 hvězd, ve skutečnosti je to ale ve městech jen několik stovek či desítek, uvedli astronomové. Na venkově je to o něco lepší, lidé tam mohou při jasné obloze spatřit kolem 1500 hvězd. Se světelným smogem se potýká většina rozvinutých zemí, v Evropě podle astronomů neexistuje místo, které by jím nebylo aspoň částečně zasažené.

Podle astronomů se situace stále zhoršuje, ročně světelné znečištění narůstá o dvě až šest procent. "Když Dr. Josef Jan Frič zakládal v roce 1898 hvězdárnu v Ondřejově, vybral si záměrně místo dál od Prahy, protože v Praze byly tehdy už špatné pozorovací podmínky. Dnes najdeme ty samé podmínky, které ho vedly pryč z města, na většině území České republiky," řekl ČTK místopředseda České astronomické společnosti (ČAS) Pavel Suchan.

Z území ČR by mělo být za jasné noční oblohy vidět 3000 hvězd, světelný smog to ale znemožňuje. "Na českém venkově jich lze spatřit kolem 1500, na horách až ke 2000, ve městech už jen stovky či desítky," uvedl Suchan. Nejvhodnějšími místy pro pozorování hvězd jsou v ČR Šumava, Novohradské hory a vyhlášené oblasti tmavé oblohy v Jizerských horách, v Beskydech a Manětínská oblast. "V Evropě si tmavou oblohu nejvíc užijeme ve Skandinávii, na slovensko-polsko-ukrajinském pomezí, ale také stále ještě ve vnitrozemí Chorvatska nebo vzdáleném chorvatském ostrově Lastovo," uvedl dále Suchan.

Světelné znečištění se zhoršuje zejména kvůli svícení do špatných směrů - vzhůru nebo do volné krajiny. Jak uvedl Suchan, UNESCO zaneslo do základních práv člověka také právo pohledu na neporušenou noční oblohu pro další generace. "Jistě chceme, aby naše děti znaly Mléčnou dráhu z přírody, a ne jenom z filmů," řekl Suchan.

Problém se světelným smogem má i zdravotní dopady, nedostatečná tma v noci například brání správnému spánku u člověka i u volně žijících zvířat. Porušení těchto přirozených rytmů může přispívat ke vzniku nemocí. Dopady má nadbytečné svícení také na ekonomiku, odhaduje se, že v Česku se ročně zbytečně prosvítí dvě miliardy korun.

Ministerstvo životního prostředí loni ustavilo meziresortní skupinu, která má problém se znečištěním umělým světlem řešit. Spolu s ministerstvem průmyslu a obchodu nyní představilo dotace na výměnu veřejného osvětlení v obcích. Nové lampy by měly být úspornější, směřovat světlo dolů, a nikoliv k obloze, a neobsahovat modrou složku záření, která má na biorytmy největší vliv.

Zdroj: ČTK

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí