zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Přidávání hmyzu do jídla je nový trend, navíc ekologický

02.09.2018
Zemědělství
Zdraví
Přidávání hmyzu do jídla je nový trend, navíc ekologický

Šest nožiček, tykadla a složené oči - mnozí znají odpor vůči hmyzu. Zvlášť pokud se mají do zvířátek zakousnout. Zároveň je však lákavé dobré svědomí: Odborníci důrazně volají po tom, abychom v zájmu záchrany klimatu a životního prostředí všichni jedli více hmyzu a larev. A abychom dělali něco proti formám hromadného chovu zvířat, při nichž savci jako hovězí dobytek a vepři trpí.

Takže dobrou chuť s šestinožci? Tak snadno a rychle to nejde, upozorňuje agentura DPA. Do byznysu se cvrčky se přesto pustil i mladý český podnikatel Radek Hušek.

V kuchyni kreativního centra v Pforzheimu lahodně voní čerstvé lišky jedlé, bylinky a nudle. Kuchařka pohupuje pánví, v ním jsou nahnědlé těstoviny s tečkami. Ty malé flíčky - to je hmyzí moučka. Vyrobená z larev potemníka stájového (Alphitobius diaperinus).

Daniel Mohr, jednatel pforzheimské firmy Plumento Foods, hovoří o těchto larvách s láskou. Stejně jako ostatní výrobci potravin z hmyzu. Jemně pomleté a vmísené do širokých nudlí zvyšují tato zvířátka podíl hodnotných bílkovin.

"Hmyzí těstoviny chutnají podle vyjádření mnoha hvězdných kuchařů skvěle. A sice trochu po ořechách," rozplývá se 50letý vystudovaný ekonom Mohr. Podnikatel žil 14 let v Asii a poznal tam hmyzí pokrmy. Pak přišel přelom. Chtěl začít něco nového, co dává smysl. Pro něj, životní prostředí i svět.

Mohr patří mezi hnací síly druhé vlny šíření hmyzu na jídlo. Průkopníci se postarali o to, že kobylky a mouční červi se vůbec dostali na talíře. Grilovaní nebo orestovaní. Chtěli nalákat zvědavce, lidi s alternativním přístupem k životu i ty, kteří už zvířátka ochutnali v Asii nebo v Africe. Ale počet skutečných fanoušků se drží v mezích. Průzkumy ukazují, že většina lidí o věci informace má, ale nabrat si nechtějí.

Nyní, v druhé fázi, volí výrobci častěji jiný způsob, jak obejít faktor odporu. Hmyz nenabízejí vcelku, ale zpracovaný. Často pomletý na moučku pro těstoviny, takže při zakousnutí už nejsou rozpoznatelné nožičky a oči. Nebo se z hmyzu vyrábí proteinové tyčinky pro sportovce. To, co je málo známé, si má najít cestu na trh v nanejvýš známé podobě.

Toto pole obdělávají start-upy a internetové obchody. Nově se zapojují i velké obchodní firmy jako je Metro. Ta prodává hmyzí nudle od společnosti Plumento mimo jiné v několika pobočkách řetězce Real. A od června je nabízí velkoobchodním zákazníkům v tržnicích Metro například v Hamburku, Kolíně nad Rýnem a Berlíně.

"Dali jsme si za cíl vyrábět produkty, které mohou běžně jíst rodiny. K snídani granule, v poledne krutony v salátu, večer nudle," popisuje Mohr strategii svého týmu.

I když většina firem hovoří o číslech neochotně, je odpovědný zástupce Metra Fabio Ziemssen optimistou: "Most mezi známým a novým, který staví Plumento svou hmyzí těstovinou, je každopádně přijímán," poznamenal. Manažer má u Metra na starosti téma potraviny budoucnosti.

Společnost Meticulous, která se zabývá průzkumem trhu, předpověděla, že objem světového trhu s hmyzem určeným na jídlo do roku 2023 vzroste na 1,18 miliardy dolarů (přes 26 miliard Kč), což znamená průměrný roční nárůst o více než 20 procent.

Pohled do budoucna nutí zajímat se o kobylky či brouky také politiky a odborníky na výživu. V roce 2050 bude třeba uživit zhruba devět miliard lidí. To bude možné jen v případě, že bohaté státy změní chov zvířat a pěstování rostlin a také stravovací návyky. Tradiční chov dobytka vyžaduje velkou plochu a mnoho vody a krmiva. Vylučování skleníkových plynů, které vznikají nejen při chovu dobytka, otepluje klima.

Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) v Římě se tématem zabývá nejméně 15 let. V roce 2013 byla vydána přibližně 200 stran dlouhá zpráva s názvem Edible Insects (Poživatelný hmyz). Experti dávali téměř veškerému hmyzu k jídlu vynikající ekologické známky. Popsali však také, co - kromě skepse spotřebitelů - brzdí vstup hmyzu do kuchyní. Například vysoké ceny a dosud často malokapacitní výrobní struktury.

Snížit cenu masovou produkcí je deklarovaný cíl Radka Huška a jeho firem Cricket Lab a Sens Foods. Pětadvacetiletý Čech v nedávno otevřené fabrice v thajském městě Čiang Mai chová cvrčky domácí (Acheta domestica). Magazín Jetzt.de ho označil za "podnikatelský typ". On sám vysvětluje své ambice tak, že mu jde o zajištění výživy ve světě a lepší ekologickou bilanci, kterou poskytuje hmyz ve srovnání s dobytkem, vepři a drůbeží. "Existují rychlejší způsoby, jak vydělat peníze," tvrdí Hušek.

Z potravinářské branže Hušek zkušenosti nemá. Studií ekonomiky v Londýně zanechal, aby měl čas na byznys s cvrčky. Zhruba 8000 kilometrů daleko s partnery dál rozšiřuje cvrččí farmu Cricket Lab. Thajské teplo snižuje náklady na energie a hmyzu se v něm dobře daří. Pěstuje se v modrých umělohmotných boxech navršených na sebe. To šetří místo.

V továrně běží mnoho věcí automatizovaně. Při průchodu objektem se světlými kovovými zdmi a nádržemi z ušlechtilé oceli pracovníci ukazují, jak je všechno moderní a čisté. Pravděpodobně je třeba rozptýlit i obavy, že hygienické standardy v Asii neodpovídají vždy těm evropským.

Když cvrčci vyrostou, jsou zchlazeni, a tím uvedeni do přirozené fáze spánku. Podle zastánců pěstování cvrčků tak hmyz při zabíjení netrpí. Prášek z nich putuje například do energetických tyčinek a cvrččího chleba.

Zdroj: ČTK

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
23
10. 2018
23.10.2018 - Seminář, školení
Praha, hotel Globus
INISOFT s.r.o.
24
10. 2018
24.10.2018 - Seminář, školení
Olomouc, Comfort Olomouc Centre
24
10. 2018
24.10.2018 - Seminář, školení
Pardubice, Dům techniky
25
10. 2018
25.10.2018 - Seminář, školení
Praha
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí