Odpovědi na dotazy MF Dnes k nové odpadové legislativě

1) Jakou variantu navýšení skládkovacího poplatku podporuje ČAOH jako celek?

Dlouhodobě říkáme, že jsme pro navýšení skládkovacího poplatku, ale na takovou úroveň, která je nezbytná pro splnění nového evropského cíle k omezení skládkování, který Evropa stanovila na 10% k roku 2035. Poplatek je nástroj k omezení skládkování, nikoli k tomu, aby prostřednictvím něj bylo zajištěno pohodlné investiční prostředí pro firmy a pro případné předražené technologie (1,2). Náklady na komunální odpady hradí z 85 % obce a města. Je proto třeba hledat takové řešení, které bude pro obce akceptovatelné, bude obce motivovat ke třídění, k odklonu odpadů ze skládek, a na druhé straně nebude zvyšovat náklady celého systému nad úroveň nezbytně nutnou. Na Slovensku se nyní vládě podařilo takové řešení najít. Obce tam byly velmi aktivní a hlasitě hájily své zájmy. Finální řešení je kvalitním kompromisem, který slovenské MŽP velmi dobře odpracovalo jak v komunikaci s obcemi, tak s odpadovými firmami, které odpady sváží a zpracovávají.

2) Kterým velkým členům ČAOH by vyhovovalo výrazné navýšení a kterým spíše mírnější?

ČAOH má jako asociace jeden konsenzuální názor vzniklý v komunikaci s našimi firmami a obcemi, jakožto našimi zákazníky. Jedná se o silný většinový názor. Tento názor je platný a z naší strany samozřejmě prezentovaný jednotně.

3) Pokud by došlo k výraznému navýšení, jak by to změnilo postoj skládkařských firem?

Jakékoli firmy se samozřejmě vyrovnají s finálně schváleným zdražením. O firmách to ale není. Je skutečně klíčové pochopit to, že firmy nejsou ti, kdož většinově ponesou náklady zdraženého systému. Náklady za komunální odpady hradí z 85 % obce, na ně by se zdražení promítlo. A jak starostové říkají, je jim vcelku jedno, jestli se zdražení promítne přímo formou navýšeného poplatku nebo celkovým navýšením nákladů celého systému, o kterém se záměrně moc nemluví, ale které úzce souvisí právě s výší skládkovacího poplatku (viz zde). Prostě budou muset zaplatit více peněz z rozpočtů obcí nebo z peněženek občanů, a to není v jejich zájmu. Proto chtějí takové řešení, které bude znamenat splnění evropských cílů při nejnižším možném zatížení jejich rozpočtů (viz zde). Chtějí řešení dobré pro obce, nikoli pro investory. Myslím, že je to poměrně logické. To, že takové řešení může existovat, vidíme na již zmíněném příkladu Slovenska (viz zde a zde). S napětím teď všichni očekávají, pro koho bude navrhovaný český zákon dobrým řešením, zda spíše pro obce nebo pro investory.

4) Počítají vaši členové se stavbou mechanicko-biologických úpraven komunálního odpadu? A jak se díváte na podmínku výhřevnosti?

Sdružujeme širokou paletu firem s různým zaměřením činnosti. Tyto firmy mají připravenu řadu moderních projektů, jak přispět ke splnění cílů nových evropských odpadových směrnic. Klíčové pro nás je to, že chceme odpady co nejvíce třídit a materiálově je využívat. Ty odpady, které po úpravě nebude možné dále materiálově využít, chceme využít energeticky, a to zejména Evropou doporučovanou cestou certifikovaných paliv odpadů. Naše plány se přesně kryjí s novými evropskými cíli, které plně podporujeme.

Pokud se ptáte na aktuální podmínku výhřevnosti pro výměty ze třídících zařízení. Ano, tento problém novelizované vyhlášky MŽP samozřejmě známe. V ČR novela bohužel způsobila zastavení prakticky všech projektů třídících linek, které měly přispět k odklonu odpadů ze skládek. Je to podle nás velká škoda a velká chyba, že novela byla takto prosazena. Kritizují to opakovaně jak zpracovatelské firmy, tak i ekologické organizace (viz zde 1,2,3,4,5,6,7). Věříme, že tato již prokázaná závažná chyba novelizované vyhlášky MŽP bude co nejdříve napravena. Jednoznačně se tím pomůže dalšímu odklonu odpadů ze skládek.

Zdroj: Ing. Petr Havelka, ředitel České asociace odpadového hospodářství, (www.caoh.cz), dle dotazů redaktorky MF Dnes Jitky Vlkové