zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Jasany ohrožuje zákeřná houba, je třeba ji odhalit v raném stádiu

29.11.2018
Les
Jasany ohrožuje zákeřná houba, je třeba ji odhalit v raném stádiu

Jasan patří v České republice mezi nejvýznamnější listnaté dřeviny. V současné době se podílí na skladbě lesa 1,4 %.

Plocha všech lesních porostů s jasanem činí 218 tisíc hektarů. Celková plocha lesních porostů jasanu zahrnuje celkem 40 822 hektarů (ÚHÚL). Tato čísla se ale časem můžou snížit. Na vině může být nekróza jasanu, způsobená vřeckovýtrusou houbou voskovičkou jasanovou.

Podle Lesní ochranné služby Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. znamená chřadnutí jasanů významný problém. Zatímco v roce 2016 evidoval Český statistický úřad 123 577 m3 vytěženého jasanu, loni to bylo 151 804 m3.

,,V roce 2017 bylo chřadnutí jasanů celostátně evidováno na plochách o rozloze cca 2,8 tisíce hektarů, což je přibližně stejná rozloha jako v roce 2016. Největší plochy postižené chřadnutím jasanů v roce 2017 byly evidovány v krajích Jihomoravský (cca 1,71 tis. ha) a Olomoucký (cca 0,76 tis. ha). Zdaleka nejvyšší podíl chřadnutí jasanů připadal na nekrózu jasanu, kterou způsobuje voskovička jasanová (Hymenoscyphus fraxienus). Z houbových patogenů se na chřadnutí jasanů podílejí také zástupci rodů Armillaria, Verticillium, Phoma, Phomopsis, Cytospora, Diplodia," uvádí za Lesní ochrannou službu odborník na houbové patogeny dřevin František Lorenc. V České republice se největší problémy spojené s výskytem voskovičky jasanové objevují ve výsadbách s vyšším zastoupením a významem jasanu. Jde o vlhčí stanoviště v jasanovo-olšových luzích, v tvrdých luzích a v břehových porostech.

V České republice se patogen vyskytoval pravděpodobně již od konce 90. let, kdy byly pozorovány první chřadnoucí porosty jasanů. V současné době jej Lesní ochranná služba zaznamenává víceméně hojně na celém území státu. Oba naše původní druhy jasanů - jasan ztepilý i jasan úzkolistý - jsou vůči tomuto patogenu, který byl do Evropy zavlečen z Asie, vysoce citlivé.

Patogen přezimuje v živých pletivech hostitele (výhony, větve) ve formě mycelia a v opadaném materiálu (listy, výjimečně výhony). Vzhledem k charakteristickým projevům choroby, mezi které patří difuzní, rychle se zvětšující nekrózy listů a řapíků (letní období) a zejména hnědavé až černavé nekrózy výhonů a větví (přítomné po celý rok), je možnost záměny prakticky vyloučena.

Pro nekrózu jasanů je typický velmi rychlý nástup choroby. Patogen se v pletivech listů intenzivně rozrůstá, nekrózy se rychle zvětšují a už po několika týdnech infekce dochází k předčasnému opadu napadených listů. Předčasný opad listů kulminuje koncem srpna nebo v září a může dojít až k úplnému odlistění. Na opadaném materiálu patogen přezimuje a další vegetační sezónu se cyklus opakuje. Na napadených výhonech a větvích pak patogen v podzimních a zimních měsících způsobuje rozsáhlé hnědavé až černavé nekrózy, které se rychle prodlužují, části výhonů a větví nad poškozením mohou usychat. Sazenice a mladé výsadby jasanů jsou nekrózou poškozovány rychleji a ve větším rozsahu než výsadby plně vzrostlé. Patogen byl pomocí molekulární analýzy identifikován také v semenech jasanu. Podle odborníků z Lesní ochranné služby je pohled na další vývoj situace velmi skeptický.

,,Čelit dalšímu šíření patogenu je velmi obtížné. Mezi možná opatření patří v první řadě probírky napadených výsadeb a odstraňování více napadených neperspektivních stromů. Jako velmi důležité se jeví ponechávání fenotypově odolnějších jedinců jako základu potenciálně odolnějšího genofondu. Vhodné je zásadně snížit podíl jasanů v porostech na lokalitách s vlhčím mikroklimatem - v jasanovo-olšových luzích, lužních lesích a v břehových porostech. Podíl jasanu by zde mohl prozatím dosahovat zhruba do 10 %," radí odborníci z Lesní ochranné služby. Na vhodných stanovištích (osluněná a provívaná exponovaná stanoviště na svazích s nižší vzdušnou vlhkostí, rozvolněné výsadby v krajině atp.) by mohl být podíl jasanů vyšší. Dlouhodobě bude nutné jasan na všech stanovištích do značné míry nahradit jinými stanovištně odpovídajícími druhy dřevin. Dalším opatřením je používání zdravého materiálu v nových výsadbách jasanu. V lesních školkách, výsadbách, kulturách a mlazinách a v jejich okolí musí být sledován zdravotní stav jasanů, aby bylo možno případný rozvoj choroby co nejdříve zachytit. Napadený materiál musí být zlikvidován (hrabáním a pálením nebo kompostováním opadanky). Pěstební plochy by měly být umístěny mimo oblasti s trvale velkými zdroji infekce v blízkém i vzdálenějším okolí. U okrasných výsadeb a jinak cenných jedinců lze doporučit preventivní i kurativní použití fungicidů, které by mělo být provedeno na začátku léta.

V České republice se jasanu nejvíce daří v přírodní lesní oblasti Jihomoravské úvaly, v Českém středohoří, Polabí, Hornomoravském úvalu, Podbeskydské pahorkatině a Doupovských horách.

Jasan má své nezastupitelné uplatnění například v břehových porostech, a to díky svým stabilizačním schopnostem a toleranci vysoké hladiny podzemní vody. Ve volné krajině pak jasany najdeme ve větrolamech, stromořadích, či remízech.

Více o nekróze jasanu a jak jí čelit, najdete v letáku Lesní ochranné služby:

http://www.silvarium.cz/images/letaky-los/2013/2013_nekroza_jasanu.pdf

Foto: Projevy nekrózy jasanů, jejímž původcem je houba voskovička jasanová (Hymenoscyphus fraxineus), archiv VÚLHM

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí