Čeští ekologové postavili na Papui Nové Guinei výzkumný jeřáb, slavnostnímu otevření přihlíželi i lesní duchové

Papuánské výzkumné centrum Binatang (New Guinea Binatang Research Centre), které založil a vede český ekolog Vojtěch Novotný z Biologického centra AV ČR, včera slavnostně otevřelo svůj největší výzkumný nástroj - padesátimetrový jeřáb ke studiu lesní ekologie. Tento nově postavený jeřáb se stal osmým na planetě a patří mezi tři výzkumné jeřáby, které jsou umístěny v tropickém deštném lese s chráněným územím. Využívat jej budou pro své biologické a ekologické experimenty vědci z celého světa.

Jeřáb s názvem Kalim Koil Batet (KAKOBA) je 45 metrů vysoký a má padesát metrů dlouhé rameno, díky němuž se badatelé dostanou do korun stromů na rozloze téměř jednoho hektaru lesa. Je postaven v nížinném pralese u vesnice Baitabag v oblasti Madang v severovýchodní části ostrova Papua Nová Guinea. Nákladná a velmi náročná stavba jeřábu v těžko přístupném terénu tropického pralesa byla financována z prestižního evropského grantu profesora Vojtěcha Novotného (ERC Advanced grant), který se zaměřuje na výzkum biodiverzity a složitých vztahů lesních ekosystémů.

Jeřáb byl uveden do provozu ve středu 5. prosince při velké celodenní slavnosti, které se zúčastnili reprezentanti všech univerzit a výzkumných ústavů v zemi, politici, média, zástupci místních komunit, ochrany přírody a široká veřejnost. Na ceremonii vystupovaly tři skupiny domorodých tanečníků, vesnická hudební skupina a byli přivoláni i lesní duchové. ,,Jeřáb je dokonalým příkladem trvale udržitelného projektu. Stařešina vesnice, na jejichž pozemcích jeřáb stojí, slíbil, že se o něj budou starat až do druhého příchodu Ježíše Krista na zem," prozradil Vojtěch Novotný. Jeřáb má i vlastní muzeum a informační centrum, které nabízí výlety do třísethektarového území nížinného pralesa v této oblasti.

Výzkumná stanice Binatang byla založena v roce 1997 a za dobu své existence si vydobyla mezinárodní prestiž. Soustředí se na poznání biodiverzity tohoto ostrova a zasloužila se mimo jiné i o zpřesnění odhadu počtu druhů hmyzu, které žijí na naší planetě. Výsledky týmu profesora Novotného přispívají k obecnému pochopení ekologických principů. Studium složitých vztahů rostlin a zvířat v tropickém lese, kde spolu na až 500 druzích dřevin může žít 10 tisíc druhů hmyzu, umožňuje lépe porozumět i zjednodušeným lesům u nás doma. Poznatky jsou rovněž důležité pro ochranu biologické rozmanitosti lesů.