V Labském dole je rekordní množství sněhu, šance pro přírodu

V lavinovém Labském dole v Krkonoších je rekordní množství sněhu, přes 2,5 metru. Zjistili to dnes vědci ze Správy Krkonošského národního parku (KRNAP), kteří v odlehlém údolí v lokalitě Schustlerova zahrádka měří výšku sněhu několikrát za zimu. Považují to za pozitivní signál pro celé hory. Pokud na jaře sníh odtaje postupně, sníží se v Krkonoších deficit vody, což by mohlo také snížit dopad sucha poslední dekády na populace vzácných druhů rostlin.

Botanik Správy KRNAP Vojtěch Zavadil dnes s hydrobiologem KRNAP Adamem Bednaříkem na úpatí lavinové dráhy, kde se sněhový monitoring pravidelně dělá, naměřili výšku sněhu 253 centimetrů. "Od roku 2005 je to v této lokalitě rekordní hodnota. Minulé úterý jsme tady naměřili 280 centimetrů, od té doby si sníh sedl. A to největší kulminace sněhu tady bývá až v polovině března," řekl ČTK Zavadil. Podle něj předchozí maximum z roku 2005 bylo 220 centimetrů. KRNAP v Labském dole měří od poloviny 90. let.

Bez sněžnic by se k místu v nadmořské výšce okolo 1100 metrů v přírodním amfiteátru skal a prudkých strání vůbec nedostali. "Půda v Krkonoších zatím nasycená vodou není, ale na hřebenech hor, když se přepočte sněhová pokrývka na sloupec vody, je v souvislé vrstvě 50 až 80 centimetrů vody. To je velmi slušné. Za předpokladu, že sníh bude odtávat pozvolna, by se pro letošek mohla situace v nejcennějších partiích Krkonoš vrátit k normálu," řekl ČTK Zavadil.

Hydrometeorologové v ČR označili sucho v loňském létě za extrémní. Nejvíce srážek podle nich chybělo právě v Královéhradeckém kraji. Se suchem se potýkají také Krkonoše, i když dopady nejsou tak citelné jako v podhůří. V posledních letech kvůli suchu z Krkonoš mizí vrba bylinná, která je arktickým druhem a v ČR se jako pozůstatek doby ledové vyskytuje kromě Krkonoš pouze na dvou místech v Jeseníkách. Vědci dávají úbytek jejích populací do souvislosti s klimatickou změnou. Podle Zavadila je vrba bylinná jedním z indikátorů toho, jak se suchá léta v Krkonoších projevují. "V Krkonoších je jen na dvou lokalitách. Mizí hlavně z jižnějších expozic. letošní bohatá sněhová nadílka dává naději, že by se mohl úbytek této nejmenší české dřeviny alespoň zpomalit," řekl ČTK Zavadil.

Labský důl je spolu s Obřím a Dlouhým dolem lokalitou s nejvyšším počtem lavinových drah v celé ČR. Laviny jsou v Krkonoších nezastupitelným přírodním činitelem, který významně ovlivňuje rozmanitost hor. Působí jako zahradník a výrazným způsobem modelují tvář hor. Když se lavina utrhne, vyčistí celý svah od vzrostlých stromů a keřů. To vytváří podmínky pro existenci vzácných vysokohorských rostlinných druhů, které potřebují volné prostranství. V Labském dole mezi ně patří například krkonošská endemická dřevina jeřáb sudetský. Laviny také přispívají k existenci Krakonošových zahrádek - botanicky pestrých lokalit na lavinových drahách v závětří ledovcových karů.

Tomáš Kučera