zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

ČR řeší, jak splnit EU cíle k recyklaci, zda větším tříděním, nebo zálohami na PET

06.03.2019
Odpady
Recyklace
ČR řeší, jak splnit EU cíle k recyklaci, zda větším tříděním, nebo zálohami na PET

Redakce MF Dnes položila k tomuto tématu čtyři konkrétní otázky Petru Havelkovi z České asociace odpadového hospodářství. Plný text odpovědí na jednotlivé dotazy je k dispozici níže...

Zároveň k podobnému tématu vyšel článek na webu iDNES s názvem - Popelnice ke každému domu. EKO-KOM má vlastní recept, jak zvýšit recyklaci, kde toto téma komentují i další odborníci.

V souvislosti s diskusí kolem nových cílů EU (ohledně sběru 90 % PETek a dalších na zvýšení recyklace komunálních odpadů) se probírají varianty, jak jich dosáhnout. KMV a INCIEN prosazují zálohy, EKO-KOM vypracoval analýzu, kde se jako nejlepší jeví intenzifikace tříděného sběru v kombinaci s dotřiďováním SKO. Jaký je váš názor, co prosazujete a proč?

Jako ČAOH dlouhodobě říkáme, že bez další intenzifikace stávající sběrné sítě barevných popelnic a bez jejího doplnění o dotřiďování SKO, se nově schválené evropské cíle prakticky nedají splnit.

Zálohy na jednorázové PET lahve nejsou v podmínkách ČR potřebné. Zrovna PET lahve umíme vysbírat i zrecyklovat prakticky nejlépe ze všech odpadů. Umíme vysbírat 8 z 10 PETek (viz zde). Například Francie vysbírá jen 2 z 10 PET lahví. Tam bych zavedení záloh na PET chápal.

V tříděném sběru ale máme řadu jiných materiálů, které je mnohem obtížnější vytřídit a zrecyklovat. Těm bychom se měli věnovat a ne tu stále dokola řešit bezproblémový PET. V reálu totiž musíme za 16 let navýšit recyklaci VŠECH komunálních odpadů ze současných 38 % na 65%, tedy cca o 30%. Některé naše firmy proto již v mnoha obcích po vzájemné dohodě (s obcemi) zahušťují sběrnou síť tak, že dodáváme barevné popelnice přímo do rodinných domů. Lidé i samotné obce toto velmi vítají. Jednoznačně se nám prokazuje, že při realizaci těchto tzv. "door to door" systémů lidé třídí lépe až o desítky procent. Ve většině lokalit se také tímto systémem daří stále snižovat množství směsných odpadů, což je další z priorit (více zde).

Neméně důležitá je také podpora skutečné finální recyklace. Aby o vytříděné druhotné suroviny byl na trhu zájem. Jako ČAOH navrhujeme konkrétní nástroje pro podporu recyklace - daňové zvýhodnění pro recyklované výrobky a recykláty, snížení zdanění práce v recyklačním průmyslu a tzv. zelené veřejné zakázky, tedy aby stát při svých nákupech sám podporoval recyklované výrobky (více zde).

V analýze EKO-KOMu se mluví o větším dotřiďování směsného odpadu. Je to podle vašich zkušeností, a vašich členů, možné a jak?

Ano, je to známá zkušenost z řady evropských států. Navíc doprovodné dokumenty k balíčku oběhového hospodářství EU rovněž jednoznačně doporučují co největší třídění a další zpracování komunálních odpadů tak, aby co nejvíce frakcí bylo materiálově využito. V třídících linkách na komunální odpad potom můžete upravit i energeticky bohatou frakci odpadů, které se již nedají materiálově využít. Z takových odpadů tyto linky umí připravit certifikované palivo z odpadů odpovídající evropským technickým normám. Tato paliva pak lze využívat v k tomu určených zdrojích např. jako náhradu uhlí nebo jiných primárních paliv.

Muselo by jít o nějaké nové technologie, nové linky na dotřiďování směsného odpadu, protože dnes to nikdo nedělá (pokud ano, kdo?)? Kdo by je financoval? Je k tomu ochota, ze strany koho, přímo ZEVO, resp. jejich provozovatelů?

Tyto technologie lze standardně pořídit na trhu. Jejich kapacitami disponuje řada evropských států. Jejich výstavba se pohybuje v řádu měsíců. Náklady jsou řádově nižší, než například náklady na stavbu nové spalovny. Na tyto moderní technologie je navíc možné získat i nemalé dotace z EU, na rozdíl například od již zmíněných spaloven (ZEVO), které EU již nepodporuje a do budoucna ani podporovat nechce (více zde).

V ČR byla cca před třemi lety řada připravených projektů na třídící zařízení a na linky na výrobu certifikovaných paliv z odpadů. Všechny z nich však jejich investoři odložili kvůli nastalé chybě v novelizované vyhlášce MŽP, která nově stanovila extrémně přísné požadavky na provoz třídících linek (viz zde 1,2,3,4,5,6,7). To, že jsou požadavky extrémně přísné, potvrzuje fakt, že žádný z připravených investorů od doby vydání této vyhlášky nepostavil ani jednu třídící linku. Podle našeho názoru je to velká škoda, protože tyto linky mohly odklonit nemalé množství neupravených směsných komunálních odpadů od skládek. Pevně věříme, že MŽP vyhlášku opraví a že požadavky na třídící linky budou nastaveny tak, aby jejich fungování v ČR bylo možné a aby tyto linky mohly přispět k možnému splnění evropských cílů.

A k vašemu dotazu - nemyslím si, že tyto linky budou provozované ze strany ZEVO (nebo alespoň nikoli většinově). Jedná se o konkurenční technologie - ZEVO potřebuje co největší množství neupravených směsných komunálních odpadů s dostatečným obsahem nevytříděných odpadů, aby celá směs dobře hořela. Třídící linky naopak dotřiďují ze zbytkového SKO materiálově využitelné odpady a dále odpady s energetickým obsahem pro výrobu paliv z odpadů. Paliva jdou pak do cementáren, tepláren apod. Konkurence obou technologií je tedy zřejmá. Ve finálním řešení v ČR však jistě budou obsaženy obě tyto technologie a je to logické a vhodné.ČR již má 4 stávající spalovny neupravených směsných komunálních odpadů s kapacitou 770 000 tun, což je zcela v pořádku (u dvou z nich se navíc plánuje rozšíření, tedy celkem cca 1 150 000 tun). Co však potřebujeme doplnit, jsou právě ony třídící linky.

A vyplatí se takové linky firmám, co do dotřiďování zainvestují? Kromě PETek ostatní materiál zase tolik cenný není...

Toto není o ceně PET. Prodejní ceny PET jsou nyní dobré, ale odpadová firma musí do svých kalkulací zahrnout i náklady, které jsou naopak u PET láhví vyšší, než u jiných komodit, jako například dopravní náklady, neboť PET má nízkou objemovou hmotnost. Cena surovin získaných z odpadů se tvoří na trhu, takže na ní působí řada vlivů. V posledních letech například náhlé zastavení odbytu některých plastů v Číně. Evropský průmysl nyní obnovuje své recyklační kapacity, které byly v minulosti potlačeny čínskou konkurencí.

Jak potvrzují i některé aktuální studie, třídící linky na komunální odpad jsou nezbytnou součástí budoucího řešení odpadového hospodářství v ČR, pokud chceme splnit evropské cíle, jako např. 65% recyklace komunálních odpadů k roku 2035. Ekonomicky jsou tyto linky mnohem racionálnější, než některé velmi drahé centrální velkokapacitní technologie na směsné odpady. S třídícími linkami počítá řada firem, ale i řada obcí a měst, které chtějí jít právě touto cestou, protože chtějí zároveň řešení, které vede ke splnění evropských recyklačních cílů a zároveň je ekonomicky akceptovatelné. Chtějí řešení, které umí pružně reagovat na vývoj na trhu a řešení s regionální kapacitou, tedy takové, kde není třeba hradit dlouhé přepravní náklady jako například u celokrajské spalovny (více zde).

Zdroj: Na dotazy MF Dnes odpovídal Petr Havelka z České asociace odpadového hospodářství (www.caoh.cz)

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí