Za 65 let své existence je solární panel cenově nejdostupnější. Česko však stále sází spíše na uhlí

Dnes je tomu 65 let, co skupina vědců 25. dubna 1954 představila světu vůbec první křemíkový fotovoltaický článek, který dokázal pohánět elektřinou malé zařízení. Technologie, která se na začátku uplatňovala například v kosmonautice nebo místech, kam nevedly elektrárenské sítě, se dnes běžně používá na střechách rodinných domů. Díky masivnímu zlevnění v posledních deseti letech může každá domácnost šetrným způsobem vyrábět vlastní elektřinu. Fotovoltaika je také globálně nejrychleji rostoucí zdroj energie. Celkem bylo na konci loňského roku nainstalováno přes 500 gigawattů solárních elektráren. Česko však ve svých plánech dostatečně nevyužívá možnosti levné solární energetiky.

"Solární panel je globálním symbolem úspěchu moderní energetiky. Díky cenovému poklesu rostou nové fotovoltaické elektrárny po celém světě. V Česku se však stále více než polovina české elektřiny vyrábí z uhlí a jen domácnosti ročně spálí přibližně 1,6 milionů tun uhlí. Navíc za posledních pět let stagnuje výroba energie z domácích obnovitelných zdrojů. To jsou dvě základní fakta naší české elektroenergetiky," uvedl Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky a dodal: ,,Česká republika by mohla jednoduše během následujícího desetiletí zdvojnásobit svou výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů především instalacemi solárních panelů na obytných budovách, výrobních areálech nebo průmyslově znečištěných lokalitách."

Ještě v roce 1977 stál jeden watt 77,67 dolarů, do roku 2013 klesla jeho cena na 0,73 dolarů za watt. Dnes se pohybuje pod 0,2 dolarů za watt. Energie ze solárních panelů nebyla nikdy dříve cenově dostupnější. Přesto český plán ministerstva průmyslu s cíli navýšení podílu obnovitelných zdrojů do roku 2030 s rozvojem solární energetiky nepočítá. Podíl zelené složky elektřiny má během následujících 10 let narůst pouze o jedno procento.

"Česko potřebuje sebevědomý plán, který nám zajistí postupnou nezávislost na spalování fosilních paliv. Právě moderní energetika je klíčem k čisté, dostupné a levné energii. Během příští dekády může podíl zelené složky elektřiny vyrůst na celou jednu čtvrtinu, a to díky produkci nových solárních panelů, větrných turbín, kotlů na biomasu nebo bioplynových stanic," představuje jeden z hlavních cílů kampaně Nová energie Česka Martin Sedlák. "Stát připravil velmi dobrou Inovační strategii ČR k roku 2030 a nová energetika může být její integrální součástí. Nová energie Česka je podaná ruka vládě ze strany průmyslu moderní energetiky," dodal Martin Sedlák.

Kampaň Nová energie Česka má podobu charty (www.novaenergieceska.cz) se čtyřmi základními pilíři, které staví na prosazení progresivní vize české energetické politiky. Jedním z vytyčených cílů je dostat Česko mezi lídry inovací. Vláda by se měla zavázat k tomu, aby do roku 2030 podpořila výstavbu solárních panelů alespoň na 250 tisících rodinných domech a 40 tisících bytových domech. Ve vhodných případech je doplnit o tepelná čerpadla, solární kolektory a baterie. Vzniknou tak statisíce projektových příležitostí pro české firmy, které přinesou tisíce pracovních míst. Zvyšování energetické nezávislosti domácností je také nejjednodušším řešením proti pádu do energetické chudoby.

Impuls proměny domácí energetiky pomůže Česku zbavit se vysokých emisí oxidu uhličitého, ve kterých patří mezi největší znečišťovatele v Evropě. V přepočtu na obyvatele připadá na průměrného Čecha nebo Češku téměř 10 tun emisí oxidu uhličitého ročně. Navíc Česká republika v připravenosti na proměnu energetiky zaostává za vyspělými státy. Podle srovnání Světového ekonomického fóra se řadíme mezi státy, jako je například Arménie nebo Thajsko.