zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

V NP Podyjí se obávají invazivního pajasanu, rychle se šíří

07.07.2019
Chráněná území
V NP Podyjí se obávají invazivního pajasanu, rychle se šíří

Správa Národního parku Podyjí se obává dalšího rozšiřování invazivního pajasanu žláznatého. Z parku by mohl začít vytlačovat původní stromy. Odborníci nyní chtějí zmapovat výskyt pajasanu v parku a okolí, o pomoc žádají i veřejnost. Správa parku to dnes uvedla na svém webu.

Pajasan žláznatý je cizokrajná dřevina původem z východní Asie. Původně jde o okrasný strom exotického vzhledu, který ale začal v řadě zemí zplaňovat a místy se stal obtížným invazním druhem. "V Národním parku Podyjí jsme v posledních letech svědky jeho nápadného šíření," uvedl za správu parku Robert Stejskal.

Pajasan je schopen tvořit značné množství takzvaných výmladků po pokácení nebo odlomení kmínku. Dospělý strom pak může za rok vyprodukovat až milion semen, které se snadno šíří větrem, a to až do vzdálenosti 500 metrů. Ještě dál se mohou šířit vodou.

V Podyjí je výskyt pajasanu nyní známý přibližně z padesáti lokalit. Většina z nich je v prostoru od Šobesu po Znojmo. "Nejhojnější výskyt registrujeme v okolí železniční trati Znojmo-Nový Šaldorf, úspěšně se šíří ve vinohradech a v zahradách. Například na Hradišti. Z obcí ochranného pásma najdeme nejvíce pajasanů v intravilánech Popic a Konic. Mohutný pajasan roste přímo v obci Lukov," uvedl Stejskal. Jde ale také o běžnou dřevinu centra Znojma i jeho periférií. V blízkosti národního parku jsou nápadné stromy v Karolininých sadech nebo v Gránickém údolí pod Jihomoravským muzeem.

Pomoci s mapováním výskytu stromu může i veřejnost. Pokud pajasan roste komukoliv na zahradě, ve vinici či jiném pozemku, správa prosí o zaslání této informace na e-mail stejskal@nppodyji.cz. Informace bude zahrnuta do mapování výskytu invazních dřevin na území národního parku a jeho ochranného pásma.

Zbavit se pajasanu obecně není snadné. Nestačí ho jen pokácet, protože z kořenů raší další jedinci, navíc se na místě objevují semenáče. Pařez je proto třeba ošetřit herbicidem a semenáče i výmladky dál likvidovat, ať už mechanicky či chemicky, a to několikrát za rok. Strom definitivně uhyne asi za šest let.

Domovinou pajasanu je východní Asie. Na území ČR byl prokazatelně vysázen v roce 1803 v Lednici na Břeclavsku. Pajasany se do Evropy dostaly ve druhé polovině 18. století a z Braniborska se šířily dál na východ. Z Podyjí by v budoucnu mohl vytlačit původní stromy jako například duby nebo habry.

Zdroj: ČTK

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí