Prahu pomůže ochladit výsadba stromů a šetrné hospodaření s vodou

Vlna spalujících veder zasáhla Českou republiku a z Prahy vytváří téměř neobyvatelné město. Nejvíce trpí lidé v centru metropole, kde se letní teploty mohou vyšplhat až k 50 °C. Nejrozpálenější místa by pomohly ochladit stromy, vodní plochy nebo pásy zeleně[i]. Je však potřeba, aby se Praha na častější horko a sucho připravila, ať už konkrétními opatřeními ve městě, ale také prosazováním strategických cílů do klíčových dokumentů, jako je Metropolitní plán. Jeho návrh však parky, zahrádkové osady a drobné zelené plochy vymezuje jako zastavitelné pozemky[ii]. Městské části i místní obyvatelé na svých území některá opatření přesto pomalu zavádějí, Arnika jejich příběhy bude přes léto mapovat.

,,Praha sice přijala Strategii adaptace na klimatickou změnu[iii], zatím se ji nedaří příliš naplňovat. Závazky Prahy z letošního roku, jako je příslib uhlíkové neutrality do roku 2050 a nebo mohutnější podpora cílů Strategie ve formě zeleně a vodních prvků, jsou určitým signálem do budoucna. Město je ovšem v tuto chvíli na klimatickou změnu zcela nepřipravené. Chybí i motivace developerů, například vzájemnými dohodami o zelených opatřeních nebo efektivní dotačních politikou. Také sami Pražané mohou dávat zpětnou vazbu nebo přicházet na místní radnice s vlastními nápady, které jim pobyt v Praze ulehčí, a sami na tvorbě opatření participovat. Města a samosprávy jim k tomu ale musí dodat jednoznačnou podporu," říká Václav Orcígr z Arniky.

Pobyt ve městě během horka ulehčí nejen stín v parcích, stromy v ulicích, obnova jezírek, mokřadů nebo potoků. Pomoci mohou i maličkosti - fontány, pítka, osázené balkony, vnitrobloky, fasády porostlé popínavkami, zelené střechy nebo komunitní zahrádky. Tedy vše, co zachycuje vodu, která odpařováním vzduch ochlazuje. Jeden příklad za všechny - teplota povrchu pod korunami stromů je za slunečného počasí v létě až o 20 °C nižší než na fasádách, chodnících nebo střechách.

Arnika v současné době mapuje nejproblematičtější místa v Praze. U pěti lokalit ve spolupráci s obyvateli a komunálními politiky ukáže příklady konkrétních opatření a upozorní na nedostatky, které je třeba řešit do budoucna. Jednotlivé studie v průběhu léta zveřejní a poslouží jako inspirace místním lidem, samosprávě nebo investorům.

První zveřejněná studie ukazuje práci se zachytáváním vody na sídlišti a způsoby údržby sídlištní zeleně na Praze 12. Tam se radnice snaží o progresivní přístupy skrze výsadbu lučních trávníků, které lépe zadržují vodu nebo komunitním kompostováním. S údržbou zeleně pomáhají i retenční nádrže, které radnice instalovala ve veřejném rekreačním areálu nebo na sběrném dvoře.

Studie je k dispozici na webu: www.zmenyprahy.cz

,,Lidé se nejdříve divili. Nebylo jim jasné, co s těmi kompostéry chceme dělat. O každý kompost někdo pečuje a my ho pak využíváme u nových výsadeb," popisuje místostarostka městské části Eva Tylová.

Eva Tylová popisuje opatření ve videu: www.youtube.com

Vyššími teplotami nejvíce trpí hustě zastavěné čtvrti v centru Prahy[iv]. Příčinou jsou velké budovy, které brání profukování větru, vybetonovaná parkoviště, rozpálené chodníky bez stromů a intenzivní doprava. Podle klimatologů nás v příštích letech čekají delší sucha, přívalové deště a ještě nesnesitelnější léta. Cestou, jak připravit města na extrémní projevy klimatické změny je vedle zelených a modrých opatření také dostatečná osvěta obyvatel a šetrná spotřeba. Začít je však třeba u radikálního omezení produkce skleníkových plynů - vedle velkých producentů, jako jsou uhelné elektrárny nebo letecká doprava, je třeba snižovat podíl automobilové dopravy ve městech nebo podporovat výstavbu energeticky šetrných budov.