zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Naději pro vysychající půdu představuje agrolesnictví

26.07.2019
Zemědělství
Les
Naději pro vysychající půdu představuje agrolesnictví

Způsob, jak do zemědělské krajiny vrátit úrodnou půdu. Účinný prostředek pro boj s jejím vysycháním a erozí...

Osvědčený přístup k hospodaření, který používali naši předci, vlivem intenzifikace zemědělství druhé poloviny minulého století však upadl v zapomnění. Agrolesnictví - tedy sázení stromů v zemědělské krajině - se stává stále častějším tématem debat o adaptaci na klimatickou změnu. Věnována mu byla i konference, která proběhla na Zelený čtvrtek v sídle Akademie věd.

,,Struktura hospodaření v ČR je trochu jiná než v zemích, kde agrolesnictví přežilo jako tradiční způsob hospodaření. Přesto podtrhuji, že to není nic neznámého, žádný omyl ani ekonomická slepá větev. I Evropská komise začíná o tomto způsobu hospodaření mluvit jako o zcela nezbytném," zdůraznil Pavel Sekáč, náměstek Ministerstva zemědělství, které spolu s Ministerstvem životního prostředí a Komisí pro životní prostředí AV ČR konferenci zaštiťovalo.

Akce pořádaná Českým spolkem pro agrolesnictví se těšila hojné účasti zhruba stovky posluchačů, kromě českých průkopníků či spíše znovuobjevitelů agrolesnictví na ní vystoupili i zahraniční hosté, jejichž organizace mají s agrolesnictvím bohaté zkušenosti: mimo jiné prezident Evropské agrolesnické federace (EURAF) Patrick Worms nebo Christian Dupraz z francouzského Národního ústavu pro agronomický výzkum (INRA) či Fabien Balaguer z Francouzské agrolesnické asociace (AFAF).

Lze na tom vydělat?

Co může agrolesnictví udělat pro evropské zemědělce? Tuto otázku na konferenci nadnesl francouzský odborník Christian Dupraz. ,,Farmáři budou říkat, že se bojí, aby jim stromy nezacláněly, že s nimi neumějí pracovat. Budou se ptát: lze tím vydělat peníze? Odpověď zní ano," prohlásil s poukazem na to, že agrolesnictví nejenom pomůže zemědělské krajině přizpůsobit se klimatické změně, ale zároveň zvýší její produktivitu a ziskovost - navíc udržitelným způsobem a bez dalších nákladů. Krátkodobý roční výnos zemědělských plodin zůstane stejný nebo mírně vzroste, díky ovoci a dřevu ze stromů ovšem přibude dodatečný dlouhodobější výnos. Agrolesnická krajina je navíc pěknější a lze ji lépe využít k propagaci produktů.

agrolesnictvi_05

Christian Dupraz z INRA přednáší o výhodách agrolesnictví

,,V Evropě posledních patnáct let výnosy plodin stagnují," upozornil Dupraz. Je to způsobeno nejen klimatickou změnou, ale i tím, že v minulosti zemědělci usilovali o přespříliš intenzivní využívání krajiny a její zjednodušování prostřednictvím segregace, a v budoucnu je tedy zapotřebí znovu dosáhnout komplexity prostřednictvím integrace. S odvoláním na zkušenosti francouzských farmářů uvedl, že v některých letech jsou výnosy obilí na plochách se stromy o 10 % nižší, ale v suchých horkých letech jsou mnohem vyšší než na plochách bez stromů. Nejde přitom jen o přímou ochranu plodin před slunečním žárem a o lepší zadržování vody v krajině. Pozitivní vliv mohou mít i ptáci a jiní živočichové, kteří na stromech sídlí a kteří jsou schopní chytat škůdce.

Další konkrétní příklady z celého světa, kde se agrolesnictví osvědčilo, včetně vyprahlého Zinderu v africké republice Niger, větrolamů v Rusku či pěstování plodin pod stromy v Ugandě, banánů a kávy v Brazílii, zmínil Patrick Worms z EURAF. ,,Prostřednictvím vědy si musíme neustále připomínat, jak rychle se naše prostředí zhoršuje, abychom do té katastrofy nevstoupili jako náměsíční," konstatoval Worms.

,,Agrolesnictví může být novou, ale pomalou zelenou evolucí. Nikoli revolucí, jelikož stromy rostou pomalu," poznamenal Dupraz. ,,Je třeba za agrolesnictví lobbovat, poněvadž samy stromy nechodí demonstrovat do ulic," připomněl.

agrolesnictvi_04

Patrick Worms z EURAF zmiňuje příklady agrolesnických úspěchů ze světa

Pestřejší a udržitelnější krajina

,,Pro podmínky českého zemědělství představuje agrolesnictví ideální nástroj pro naplnění Státní zemědělské politiky, v rámci níž se Česká republika zavázala, že na opatření proti změně klimatu poskytne až 40 % finančních prostředků z rozpočtu Ministerstva zemědělství," uvedl předseda Komise pro životní prostředí AV ČR Radim Šrám v závěrečném stanovisku ke konferenci. ,,Agrolesnictví je nutné zavést jako novou kulturu do systému veřejného registru půdy LPIS. Jen tak může být relevantním a kontrolovatelným systémem implementovaným na stejné úrovni jako ekologické zemědělství," podotkl.

,,Pokud se agrolesnictví podaří do českého zemědělství zavést, bude naše zemědělská krajina pestřejší, estetičtější, ale hlavně trvale udržitelná. Očekáváme, že v brzké době se agrolesnictví stane jedním ze zásadních nástrojů adaptace krajiny na klimatickou změnu a cestou ke zlepšení jejího stavu i po stránce ochrany půdy, biodiverzity i rozložení produkčních a ekonomických rizik," uzavřel Radim Šrám.

Související články:

Potřebujeme ucelenou strategii pro boj se suchem, shodují se odborníci

Připravil: Milan Pohl, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR

Foto v článku: Milan Pohl

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí