Znečištění oxidem dusičitým může v Česku ohrožovat zdraví populace. Orientační měření upozorňuje na silně znečištěná místa

Aktuální vědecké poznatky ukazují, že znečištění ovzduší může představovat riziko pro lidské zdraví v hodnotách, které splňují platné limity. Projekt Centra pro životní prostředí a zdraví se pokusil zmapovat míru znečištění ovzduší oxidem dusičitým (NO₂) na 192 převážně dopravně zatížených lokalitách v 9 krajských městech České republiky. Za pomoci tzv. pasivních vzorkovačů provedl orientační měření znečištění i na desítkách míst, kde nejsou umístěny stacionární monitorovací stanice. Nejvyšší hodnoty znečištění projekt nalezl v Praze a v Brně, kde jsou dle výsledků stabilního monitoringu stále místa znečištěna množstvím oxidu dusičitého, které překračuje platný limit (1).

,,Nejvyšší hodnoty v rámci celého projektu jsme naměřili v Praze. Konkrétně na křížení ulic Sokolská-Ječná vedle Národní lékařské knihovny (78,4 ug/m³), nedaleko jednoho z ramen tunelového komplexu Blanka v Dejvicích (73,4 ug/m³), na Vychovatelně (67,0 ug/m³), na Rokosce (63,6 ug/m³), na rohu ulic Ječná-Štěpánská (63,6 ug/m³) a na Smíchově v sousedství Krajského úřadu Středočeského kraje (67,0 ug/m³). Poměrně vysoké hodnoty přes 50 ug/m³ jsme naměřili i na Spořilově, na Evropské, V Holešovičkách nebo v Bělocerkevské ulici," uvedl MUDr. Miroslav Šuta, který koordinoval projekt Centra pro životní prostředí a zdraví (2). Během března a dubny byly na čtyři týdny umístěny pasivní vzorkovače na 200 místech s různou mírou dopravní zátěže. K vyhodnocení ve švýcarské akreditované laboratoři jich bylo odesláno 192, neboť 8 jich bylo ukradeno nebo zničeno (3).

,,Zdravotní účinky znečištění oxidem dusičitým jsou v posledních letech studovány zejména ve Španělsku. Je prokazován význam ovlivnění vývoje psychických funkcí a chování při expozici nad 30 ug/m³ NO₂ v průběhu těhotenství. Bylo pozorováno ovlivnění chování dětí v 15 měsících, při vyšetřování dětí ve 4 až 5 letech jsou zjišťovány změny pozornosti. Expozice NO₂ ve vyšším věku dětí snižuje rychlost neuropsychického vývoje. Studie z Londýna prokazuje při koncentracích NO₂ nad 40 ug/m³ zvýšení výskytu Alzheimerovy choroby", uvedl MUDr. Radim Šrám, DrSc., předseda Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR.

,,Hlavním zdrojem oxidu dusnatého (NO) jsou vysokoteplotní procesy ve spalovacích motorech a stacionárních zdrojích. Zatímco zdraví nebezpečnější oxid dusičitý (NO2) představoval jen jednotky procent celkových NO_x v čerstvých spalinách, a vznikal až postupně v atmosféře, mnohé novější naftové motory jsou vybaveny katalyzátory, díky kterým v jejich výfukových plynech NO₂ tvoří desítky procent NO_x. Intenzita automobilové dopravy neklesá a mnozí výrobci osobních automobilů obcházejí emisní legislativu a mnohé jejich automobily vypouštějí v běžném provozu mnohanásobně více NO_x než odpovídá emisním limitům, a někdy i více NO_x na kilometr jízdy než moderní autobusy, a vypouštějí je přímo uprostřed ulic, a z těchto "čerstvých" NO_x velkou část tvoří NO₂. Proto máme jen dva možné směry: buď si dát motory do pořádku a nekompromisně postihovat, případně výrazně zpoplatnit provoz vozidel s nadměrnými emisemi, nebo razantně omezit automobilovou dopravu a nahradit ji jinými způsoby přepravy," konstatují doc. Michal Vojtíšek z Fakulty strojní ČVUT v Praze a ing. Martin Pechout, Ph.D., z Technické fakulty České zemědělské univerzity, a dodali. ,,Pokud vezmeme v potaz statistiky Světové banky, dle kterých škody způsobené znečištěným venkovním ovzduším činí 5 % HDP, nebo Evropské komise, podle níž počet předčasných úmrtí v důsledku znečištění překračuje počet obětí dopravních nehod 10krát až 20krát, pak variantu nedělat nic a dál pokračovat v poškozování zdraví a ohrožování životů našich občanů pokládáme za zcela nezodpovědnou.

Česká republika má plnit limity pro znečištění oxidem dusičitým už od ledna 2010, ale ministerstvo životního prostředí požádalo o poskytnutí výjimky pro Prahu, Brno, Ostravu a Ústí nad Labem, aby mohlo splnit limity až od 1. ledna 2015. Ani prodloužená lhůta ale nestačila a znečištění ovzduší v Praze a v Brně nadále překračuje limity stanovené evropskou směrnicí o ovzduší.

Proto MŽP v roce 2016 vydalo Programy zlepšování kvality ovzduší (PZKO), který měl teoreticky vést ke splnění limitů do roku 2020 (4). Programy ale jako nerealistický a nedostatečný úspěšně zažalovali občané ve 4 regionech (Praha, Brno, Ústecký a Moravskoslezský kraj). Nejvyšší správní soud v období od prosince 2017 do května 2018 dal žalobcům za pravdu a programy částečně zrušil. MŽP právě připravuje jejich aktualizaci.

Poznámky pro editory:

(1) V roce 2017 byl limit vycházející ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu, který činí 40 ug/m³ a který do 1. ledna 2010 je závazná i pro ČR, překročen na monitorovacích stanicích Legerova a Smíchov v Praze, Úvoz a Svatoplukova v Brně. V roce 2018 na stanicích Legerova. Smíchov a Svatoplukova.

(2) Centrum pro životní prostředí a zdraví (CpŽPZ) je nevládní nezisková organizace, jejíž aktivity se zaměřují zejména na oblast nebezpečných chemických látek a znečištění ovzduší z hlediska jejich vlivu na životní prostředí a lidské zdraví. Více na http://www.cpzpz.cz

(3) Měření proběhlo v rámci mezinárodní spolupráce s organizace s organizace Deutsche Umwelthilfe (DUH), která má s podobnými měřeními NO₂ za pomoci pasivních vzorkovačů zkušenosti s Německa, Slovinska či Bulharska.

(4) Programy zlepšování kvality ovzduší (PZKO) : https://www.mzp.cz/cz/programy_zlepsovani_kvality_ovzdusi

Tabulka - Přehled všech naměřených hodnot v Praze