zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Vikingové vykáceli lesy, Island je intenzivně vysazuje

28.07.2019
Les
Šlendryján
Vikingové vykáceli lesy, Island je intenzivně vysazuje

Před osídlením Vikingy měl Island hojnost lesů, které byly ochranou proti bouřím. Obávaní válečníci ale všechno vykáceli. Ostrov dnes ve jménu biodiverzity a klimatu lesy znovu intenzivně vysazuje. Island je považován za nejméně zalesněnou zemi z celé Evropy - lesy zaujímají sotva 0,5 procenta území Islandu, uvádí se ve zprávě Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO).

Mohou za to Vikingové, píše agentura AFP. Když koncem 9. století přišli z Norska do této neobydlené země v severním Atlantiku, pokrývaly lesy více než čtvrtinu ostrova, zejména u pobřeží. Noví osadníci ale během jednoho století změnili lesy v pastviny a dřevo použili na stavbu domků. "Přišli jsme o 97 procent původních lesů," zdůrazňuje ředitel Islandského úřadu pro lesy Adalsteinn Sigurgeirsson.

K tomuto masakru je třeba připočítat nevlídné klima a vulkanickou činnost, kdy sopky vypouštějí plyny a půdu pravidelně zasypávají popelem a zaplavují lávou.

Od 50. let minulého století, zvláště pak v 90. letech, se Island částečně vrátil ke své původní zeleni díky ambicióznímu programu zalesňování. Intenzivně se vysazují lesy, například na jihozápadě v Hafnarsanduru, na velké ploše o 6000 hektarech černého písku a čediče.

"Hafnarsandur je jedním z nejhorších případů eroze půdy na Islandu v nízkých výškách," vysvětluje Hreinn Óskarsson, který má v Islandském úřadu pro lesy na starosti strategii.

Tento státní úřad dostal od státu volnou ruku, aby osázel tuto měsíční krajinu. Islandská vláda učinila ze zalesňování jednu z priorit nového akčního plánu týkajícího se klimatu, který byl zveřejněn loni v září. Jeho cílem je do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů, aby země dostála závazkům přijatým na pařížské konferenci OSN o změně klimatu a obohatila místní ekosystém.

Vyzbrojen speciálním nástrojem zvaným "pottiputki" a určeným k ručnímu sázení stromů se Óskarsson snaží umístit do půdy borovice pokroucené a smrky sitka, dva severoamerické druhy. "Chceme to tady osázet, abychom stabilizovali půdu a chránili nedaleké město před písečnými bouřemi, kterým tyto stromy odolávají," říká.

Padesátiletý les Mógilsá poblíž úpatí hory Esja nad metropolí Reykjavíkem tvoří břízy pýřité, jediný původní druh, a pak další dovezené druhy. "Problém je v tom, že bříza není produktivní druh. Když chceme dosáhnout pohlcování oxidu uhličitého nebo produkce dřeva, potřebujeme větší rozmanitost," uvádí Sigurgeirsson.

Islandská půda je ale chudá na dusík a proces dospívání stromů, které se předpěstovávají ve sklenících o teplotě 21 stupňů Celsia, je pomalý. Míra růstu je v průměru desetinová ve srovnání s Amazonií.

Stromy na Islandu dnes paradoxně mohou těžit z oteplování klimatu. "Růstu lesů tady škodí hlavně nízké teploty a chladná léta. Ale my si uvědomujeme, že se to mění v souvislosti s oteplováním planety," říká Sigurgeirsson. Oteplování zřejmě urychlilo růst stromů na Islandu. Vznikla i nová biodiverzita: v islandských lesích se nedávno objevil výr velký a sluka lesní.

Od roku 2015 byly na Islandu vysazeny tři až čtyři miliony stromů, což odpovádá ploše zhruba 1000 hektarů. Pro srovnání - Čína ve stejném období vysadila šest až sedm milionů hektarů stromů.

Zdroj: ČTK

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
20
9. 2019
20-21.9.2019 - Seminář, školení
Ostravice
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí