Schnoucí plantáže, vymírání chráněných druhů a absurdní obhajoba drastických zásahů v lesích. Vědci kritizují hospodaření i komunikaci Lesů ČR

Význam lesů pro naši budoucnost je obrovský. Na téměř šestině rozlohy republiky spravuje lesy státní podnik Lesy ČR, v jeho péči je i množství chráněných území, kde žije či přežívá řada kriticky ohrožených druhů. Stávající způsob správy státních lesů ale opakovaně kritizují biologové, ekologové i ochránci přírody. Vadí jim i neochota státního podniku diskutovat o možných změnách.

,,Největší lány v Evropě, místo lesů schnoucí plantáže. Stav přírody a krajiny s hospodařením úzce souvisí. Intenzivní, velkoplošné a chemizované zemědělství a lesnictví ochudily naši přírodu, ohrožují udržitelnost hospodaření a tím i naši budoucnost," říká profesor David Storch z České společnosti pro ekologii. ,,Tvrdit opak znamená blokovat cestu k nápravě," dodává.

Aktuálním příkladem z letošního léta je chráněné území Milovického lesa pod Pálavou, kde kvůli nevhodnému hospodaření, především těžbě dřeva, drastickému frézování pasek a přezvěření zdejší obory, vymřely tisíce přísně chráněných lesních motýlů, jasoňů dymnivkových. Státní podnik Lesy ČR, konkrétně lesní závod Židlochovice, se však pokouší zbavit odpovědnosti za likvidaci těchto motýlů. Jejich úbytek svádí na sucho a změnu klimatu. V tiskové zprávě z 23. 7. 2019 tvrdí, že: ,,Změna klimatických charakteristik velkých území, včetně oteplování, je spojená s druhovou výměnou. Hospodaření jakéhokoli vlastníka na to nemá vliv." Tomu ale vědci striktně oponují: ,,Některá tvrzení z tiskové zprávy Lesů ČR jsou z přírodovědeckého hlediska zcela absurdní a svědčí o totální nekompetenci příslušných mluvčí," kritizuje Storch. Právě lidská činnost a hospodaření v krajině má na stav biodiverzity největší vliv, zatímco vliv změny klimatu je (zatím) podstatně menší.

Uvedená tisková zpráva tak nevypovídá pouze o neochotě správce státních lesů použít všechny dostupné možnosti, aby motýlům v chráněném území pomohl, ale také vypovídá o způsobu, jakým komunikuje s faktickými vlastníky lesů, totiž občany České republiky. Výše zmiňovaná citovaná slova evokují stanovisko nezávislého odborníka na ochranu přírody, jde ale o vyjádření bývalého ředitele lesního závodu Židlochovice, Jana Vybírala, který se následně stal ředitelem Biosferické rezervace Dolní Morava o.p.s. ,,Biosférická rezervace má sloužit ochraně přírody. Ale pan ředitel proti ochraně přírody dlouhodobě brojí. Před veřejností omlouvá drastické těžby dřeva a frézování (orbu) pasek v Moravské Amazonii, vystupoval i proti ponechávání stojících stromů na pasekách. Když je třeba, funguje trochu jako neoficiální mluvčí státních Lesů. Ale v ochranářském rouše. Jde o dokonalý nástroj k matení veřejnosti!" říká profesor Jaroslav Vrba, dlouholetý člen Českého národního komitétu pro Program Man and Biosphere při UNESCO, který české biosférické rezervace metodicky vede. ,,Byli jsme opakovaně nuceni se tímto problémem zabývat. A jeden ze zakladatelů biosférické rezervace, Ministerstvo životního prostředí, z ní na protest proti jednání ředitele Vybírala v r. 2012 vystoupil," zdůraznil Vrba.

Státní Lesy navíc zmíněnou společnost sponzorují. Ačkoli sponzorství pravděpodobně trvá kontinuálně už 15 let, výše darů je dohledatelná jen za roky 2006 a 2007, celkem šlo o 3 590 000 Kč. ,,Proč podobné služby státní Lesy potřebují a platí? Proč matou veřejnost, místo aby se jasoňům pokusily pomoci? Metody jejich ochrany jsou dobře známé a ochranáři jejich zavedení státnímu podniku marně a opakovaně v nejrůznějších oficiálních dokumentech navrhují od r. 2007," podivuje se Lukáš Čížek z Biologického centra Akademie věd ČR a dodává, že už v roce 2012 ochranáři Lesům předali Soubor doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Milovický les.

Neochota diskutovat o způsobu správy státních lesů zdaleka neškodí jen motýlům. Varování vědců před klimatickou změnou Lesy ČR a Ministerstvo zemědělství ČR ignorovaly tak dlouho, až naplno zasáhla nepřipravené české lesy dnešní kůrovcová kalamita. V porovnání se státními lesy v Bavorsku se sice ještě nedávno mohly české lesy chlubit vyššími výnosy, dnes už to ale neplatí. ,,Zatímco Bavoři investovali do změn hospodaření a připravili se na klimatickou změnu, u nás se stále hospodaří stejně jako dřív. A dnes je náš státní podnik ekonomicky na kolenou, zatímco lesníci v Bavorsku vydělávají. K přírodě jsou přitom podstatně ohleduplnější," upozorňuje Lukáš Čížek.

Význam lesů pro naši budoucnost je obrovský. Není proto možné jejich význam nadále redukovat jen na produkci dřeva. O způsobu správy státních lesů je nezbytné vést celospolečenskou diskusi. Ministerstvo zemědělství i státní podnik Lesy ČR musejí být této diskusi přístupné a vést ji konstruktivně. Popírání reality a účelové vypouštění informační mlhy jsou nejrychlejší cestou k dalšímu poškození českých lesů a přírody v nich.

Kontakty:

Mgr. Lukáš Čížek, Ph.D., Biologické centrum AV ČR, e-mail: lukascizek@gmail.com, tel: 608 562 628

Prof. Jaroslav Vrba, Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, e-mail: jaroslav.vrba@prf.jcu.cz, tel: 721 576 652

Prof. David Storch, Česká společnost pro ekologii, e-mail: storch@cts.cuni.cz

Zdroje:

Tisková zpráva BC AV ČR upozorňující na likvidaci jasoně dymnivkového (23.7.2019):

https://www.bc.cas.cz/novinky/detail/4956-hospodareni-lesu-cr-zlikvidovalo-tisice-prisne-chranenych-motylu-v-chranenem-uzemi-kritizuji-vedci/

Tiskova zprava Lesy ČR, s.p. (23.7.2019):

https://lesycr.cz/tiskova-zprava/chybi-voda-sucho-zabiji-rostliny-i-zivocichy/

Foto:

Frézovaná paseka. Paseka po frézování připomíná oraniště. Frézování pasek otevírá dveře nežádoucím ruderálním a často invazním druhům rostlin a znamená konec vzácné a ohrožené lesní květeny. Na takové pasece, stejně jako na jiném oraništi, žádní jasoni nežijí. Tyto lesy vlastní stát, jsou chráněny v 2. zóně CHKO Pálava a pečuje o ně státní podnik Lesy České republiky. Foto: A. Florian