Může jedna z nejchudších zemí Evropy dosáhnout stavu environmentální udržitelnosti?
Moldotopia - udržitelné Moldavsko?
Pro někoho utopie, pro Moldavany z eko-vesnice Riscova sen, kterého by chtěli dosáhnout.
Postsovětské Moldavsko se zmítá v politicky nestabilní situaci, korupce je na denním pořádku, a proto se životnímu prostředí v realitě na vládní úrovni nevěnuje dostatečná pozornost. Nicméně Moldavsko je podepsáno pod Pařížskou dohodou o změně klimatu a má vypracovaný strategický plán udržitelného rozvoje nazvaný Moldavsko 2030, schválený na konci roku 2018. Jeden z hlavních pilířů strategického plánu je právě "zdravé životní prostředí."
V Moldavsku ale existují i ,,grassrootové" organizace a projekty, jejichž posláním je starat se o moldavskou přírodu a vzdělávat o udržitelnosti. Jedním z projektů moldavských obyvatel je eko-vesnice Riscova nedaleko hlavního města Kišiněva.
Moldavská eko-vesnice Riscova
Vesnice, resp. komunita v jejím středě, je budována pod záštitou moldavské neziskové ,,grassrootové" organizace EcoVisio, která se zabývá vzděláváním pro udržitelný rozvoj, sociálním podnikáním, zeleným rozvojem, rozvojem venkova a dalšími environmentálními aktivitami.
Mezi konkrétní aktivity EcoVisio patří například iniciativa "Seed it Forward" jejímž cílem je "pěstovat stromy i lidi pro zelenější Moldavsko". Milovníky jídla zcela jistě zaujme projekt s příznačným názvem #FoodisLove (Jídlo je láska), v tomto projektu se představují moldavští farmáři a propagují své produkty, které jsou zdravé - jak pro lidi, tak pro planetu.
Eko-vesnice Riscova není vesnicí jako takovou, jedná se o malou eko komunitu ve vesnici se stejnojmenným názvem. Vesnice se momentálně skládá ze tří budov a přilehlých zahrad. První budovy, které vznikly byly rezidenční, kde momentálně natrvalo žijí dvě rodiny. Další budova slouží jako místo pro konání různých workshopů a poslední největší je Centrum ekologického vzdělávání.
Nadšení překoná každý problém a výzvu
Vize nadšenců o nízkoenergetických budovách, postavených z přírodních materiálů, se v počátcích potýkala s výzvami. První z nich přišla již při hledání architekta, který by byl schopen navrhnout takovou stavbu a později i eko zahradu. Výzva však byla překonána a budovy ze slámy a hlíny stojí a jsou obyvatelné. Výhodou slámy jako stavebního materiálu je, že pohlcuje vlhkost, čistí vzduch od toxinů a také funguje jako izolace.
Koncept udržitelnosti se promítl také do zahrady ve vesničce. Je koncipována tak, aby nepotřebovala intenzivní péči. Různé druhy ovoce a zeleniny jsou vysazovány společně (tzv. ,,companion planting"). Jedna rostlina tak může v růstu podpořit druhou či naopak odpudit škodlivý hmyz, a takto si navzájem pomáhají. Příkladem může být vysazení jahod spolu s česnekem.
Odpad je pro obyvatelé vesnice dalším zdrojem. Recyklují vodu ze sprchy, ale také odpad ze suchého záchodu, ze kterého poté vzniká hnojivo. Z odpadu vznikla také sušička na ovoce, teplo získává se solárního panelu a jsou zde zpracovávány plodiny ze zahrádky.
Motivace pro širší okolí
Ekologickým a udržitelným životem ale nežijí jen dvě rodiny, bydlící v samotné ekovesnici, snaží se do svých činností zapojovat také místní obyvatele. Ti pomáhali již při samotné výstavbě eko-vesnice.
Probíhá zde také sdílení informací mezi obyvateli vesnice Riscova, které předtím chybělo. Sdílejí informace typu, kdo z vesnice má vajíčka a kdo třeba zeleninu nebo jiný farmářský výrobek, který naopak jinému farmáři chybí. Tímto se spoluobčané spojují a budují udržitelnou komunitu. Členové organizace se snaží o podporu farmářů k přechodu z klasického zemědělství na ekologické, k tomu také slouží různé workshopy a semináře, které probíhají v jedné z budov ekovesnice.
Všechny tyto snahy ekovesnice mají podle slov jedné ze členek organizace a obyvatelky eko-vesničky vést k zmírnění negativních dopadů klimatické změny v Moldavsku.
Text: Kateřina Křížová, KRES UP, Foto: studentky KRES PřF UP
Autorka je studentkou magisterského oboru Mezinárodní rozvojová studia na Univerzitě Palackého v Olomouci.
Poznámka: Článek vznikl jako součást terénní exkurze KRES do Moldavska a GRV projektu ,,Rozvojová spolupráce na vlastní oči", který byl podpořen Českou rozvojovou agenturou (ČRA).
Zdroje:
http://www.onu.mfa.md/news-en/513614/
Eco visio: https://ecovisio.org/about-us
Seed it Forward: http://seeditforward.org/about-us/
Food is Love: https://ecovisio.org/activities/foodislove
Sdílet článek na sociálních sítích
