Seminář ve sněmovně potvrdil, že do balíku nové odpadové legislativy je nezbytné doplnit nástroje na podporu recyklace

V úterý 1. října proběhl v Poslanecké sněmovně velmi dobře obsazený seminář k problematice nové odpadové legislativy. Záštitu nad tímto seminářem převzal poslanec František Elfmark z výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny. Panu poslanci Elfmarkovi řada účastníků poděkovala za svolání této velmi důležité odborné diskuzní akce. Prostory Konírny Poslanecké sněmovny byly prakticky zcela zaplněny pestrou řadou odborníků ze sektoru odpadového hospodářství.

Úvodní prezentace patřila MŽP

Úvodní prezentace patřila panu Janu Maršákovi z Ministerstva životního prostředí, který shrnul obsah předkládané nové odpadové legislativy a vysvětlil postoje MŽP k vybraným oblastem. Mimo jiné poprvé prezentoval také aktuální čísla za odpadové hospodářství za rok 2018.

Prezentace je k dispozici zde - prezentace-01-marsak-mzp.pdf [ 1.11 MB, PDF ]

Audiozáznam vystoupení je k dispozici zde

Následovala prezentace pana Ivo Kropáčka z Hnutí DUHA

V této prezentaci byly uvedeny vybrané základní nedostatky a problémy navrhované legislativy, které stojí proti reálnému zavedení oběhového hospodářství v České republice. Jako hlavní problémy byly označeny například - zastaralý a velmi málo ambiciózní Plán odpadového hospodářství (POH) České republiky z roku 2015. Bylo sděleno, že ministr Brabec tímto POH reálně snížil cíle recyklace komunálních odpadů, a to na hodnoty, které ČR splnila již v roce 2016. Tyto hodnoty přitom zcela neodpovídají potřebám a cílům nových evropských odpadových směrnic. Z toho důvodu je objektivně třeba co nejdříve zpracovat aktualizaci jak POH ČR, tak POH jednotlivých krajů, jejichž nastavení také neodpovídá cílům nových evropských směrnic. Jako další systémový problém bylo označeno chybné nastavení parametru výhřevnosti, které prokazatelně podvazuje možnosti třídění a úpravy komunálních odpadů a brání dalšímu rozvoji odpadového hospodářství v České republice. Parametr de-facto nutí k přesunu odpadů od úprav a nezbytného třídění přímo do spaloven (více zde - Kdo nechce, aby se efektivně třídil odpad?). Hnutí DUHA je pro zachování termínu omezení skládkování k roku 2024, ale jako nezbytnou podmínku vidí potřebu vypuštění nefunkčního a velmi problematického parametru výhřevnosti a jeho nahrazení například parametrem AT4, sledujícím biologickou rozložitelnost. Ivo Kropáček dále uvedl, že nová legislativa musí motivovat obce k co nejvyšší míře třídění a také ke snížení produkce směsných komunálních odpadů. V tomto směru podpořil potřebu třídící slevy v novém zákoně. Jako zásadní problém balíku nové odpadové legislativy označil absenci jakýchkoli nástrojů na podporu recyklace a nutnost jejich doplnění.

Prezentace je k dispozici zde - prezentace-02-kropacek-hnuti-duha.pdf [ 187.92 kB, PDF ]

Audiozáznam vystoupení je k dispozici zde

Jan Nezhyba, expert Pirátské strany na odpadové hospodářství

Další v programu byla prezentace experta Pirátské strany pro odpadové hospodářství, pana Jana Nezhyby, na téma spalovny a recyklace. Ve své prezentaci přiblížil podrobněji výhody a nevýhody technologie spaloven a možná rizika neúměrného navýšení jejich kapacity ve vztahu k možnému splnění evropských cílů oběhového hospodářství. Upozornil, že ani spalovna není prosta vystupujících odpadů, se kterými je třeba dále nakládat bezpečně ve vztahu k životnímu prostředí a že množství takových zbytků je cca 30%, tedy z každých spálených 100 000 tun je cca 30 000 tun odpadů. Podrobněji komentoval toxicitu vybraných druhů nespalitelných odpadů ze spaloven a rizika pro životní prostředí. Dále konkrétně upozornil na neúměrné kapacity plánovaných projektů energetického využití odpadů ve vybraných krajích, kde následně s ohledem na množství produkovaného odpadu nebude možno splnit cíle k recyklaci komunálních odpadů. Zdůraznil, že odpady, které skončí ve spalovně, jsou zároveň cenné pro možné další materiálové využití a pokud jsou spáleny, není možné je recyklovat. Připravujeme se tak o cenné suroviny. Zároveň doplnil, že při recyklaci plastů, namísto jejich spálení, se ušetří 10 až 26 krát více energie, než je schopna dát spalovna (ZEVO). V závěru prezentace rovněž komentoval vybrané negativní dopady aktuálně nevhodně nastaveného parametru výhřevnosti, a to s odkazem na odbornou studii ČVUT Praha.

Prezentace je k dispozici zde - prezentace-03-nezhyba-piratska-strana.pdf [ 1.34 MB, PDF ]

Audiozáznam vystoupení je k dispozici zde

David Vandrovec, společnost REMA

Následovala prezentace pana Davida Vandrovce ze společnosti REMA. Ten na začátku shrnul cíle oběhového balíčku a podtrhl důležitost evropské odpadové hierarchie. Zároveň podotkl, že návrh nové české odpadové legislativy bohužel není dostatečně provázán s evropským balíčkem a jeho závaznými cíli. Následně vysvětlil nuance a možné chyby ve výkladu pojmu recyklace. Upozornil na změnu měřícího bodu pro vykazování recyklace dle nových směrnic, což bude významně korigovat dosahované výsledky mnoha států směrem dolů ve srovnání s aktuálními čísly. Zároveň to činí dosažení cíle recyklace 65% o poznání nesnadnější. S odkazem na to zdůraznil, že pro budoucí nastavení odpadového hospodářství v ČR musíme velmi pečlivě počítat kapacity energetického využití, abychom neohrozili možnost splnění cílů recyklace. Podpořil potřebu navýšení skládkovacích poplatků, jakožto nástroje pro splnění cíle odklonu odpadů ze skládek. Přítomným však položil otázku, zda navrhovaná výše 1850 Kč je skutečně relevantní, obhajitelná a prosaditelná. Zároveň jednoznačně vyjádřil přesvědčení, že výše poplatku neovlivní nárůst recyklace, pouze odklon odpadů ze skládek. Odkázal na fakt, že i kdyby nárůst poplatku byl v hodnotě 4000 - 5000 Kč, stále to nepovede k recyklaci. Stručně shrnul také objektivní problémy aktuálního návrhu třídící slevy v zákoně o odpadech, která dle jeho názoru, bude mít v praxi silné problémy a je nutné jí zásadně dopracovat. Obecně podpořil potřebu pokračování v co nejefektivnějším třídění, ale zároveň vyjádřil stanovisko k tomu, že v ČR nejsou dostatečné recyklační kapacity a že nově navrhovaná odpadová legislativa neobsahuje nástroje na podporu recyklace, což vidí jako zásadní nedostatek celého balíku. Komentoval také návrh zákona o výrobcích s ukončenou životností. Pozitivně hodnotil nastavení konkrétních cílů. Kritizoval neodůvodněně odlišné podmínky pro oblast elektro a pro oblast obalů. Kritizoval rovněž extrémní navýšení rozsahu a komplikovanosti nové odpadové legislativy a celkově chybnou cestu v tomto směru, na kterou doplatí zejména všichni uživatelé zákona. Podtrhl rovněž významné zaplevelení nové odpadové legislativy tzv. gold-platingem, což jak uvedl, konstatovala i Legislativní rada vlády (viz zde). Na závěr prezentace přednesl zamyšlení nad vhodným nastavením systémů třídění v obcích směrem ke splnění evropských cílů. Jako klíčové také vidí naprostou nezbytnost zjednoznačnění čísel za odpadové hospodářství v ČR (MŽP x ČSÚ).

Prezentace je k dispozici zde - prezentace-04-vandrovec-rema.pdf [ 576.83 kB, PDF ]

Audiozáznam vystoupení je k dispozici zde

Klára Hálová, iniciativa Zálohujme.cz

Dále se slova chopila paní Klára Hálová z iniciativy Zálohujme.cz. Na začátku shrnula výhody materiálu PET a zdůraznila jeho plnou recyklovatelnost. Podobně shrnula výhody hliníkových plechovek a okomentovala dosavadní nízkou míru sběru plechovek. Následně komentovala reálné využití PET lahví v České republice. Doporučila, aby se PET lahve co nejvíce recyklovaly, a to pokud možno zpět do lahví, aby se vytvořila uzavřená materiálová smyčka. Věnovala se rovněž cílům balíčku oběhového hospodářství. V další čísti prezentace se podrobněji věnovala výčtu výhod zavedení zálohování PET lahví a plechovek. Zmínila také proběhlé sociologické průzkumy a analýzy.

Prezentace je k dispozici zde - prezentace-05-halova-karlovarske-mineralni-vody-a.s..pdf [ 1.22 MB, PDF ]

Audiozáznam vystoupení je k dispozici zde

Zbyněk Kozel, společnost EKO-KOM

Následovala prezentace pana Zbyňka Kozla ze společnosti EKO-KOM. Jeho prezentace upozornila na proběhlou změnu základního paradigmatu odpadového hospodářství, ke které došlo schválením nových evropských odpadových směrnic. Zatímco doposud bylo nastavení takové, že cílem bylo minimalizovat a bezpečně odstranit odpad, nově je základním cílem co nejvíce odpadu použít znovu do výroby. Toto je zcela zásadní posun, kterému se bude muset podřídit i nastavení odpadového hospodářství. Mimo jiné uvedl, že nově bude muset prakticky cca 90% odpadů projít přes nějaké technologie, aby bylo možné naplnit cíle evropských směrnic. Komentoval rovněž posun měřícího bodu vykazování recyklace až do zařízení finální recyklace. Dále komentoval potřebu většího zapojení systému rozšířené odpovědnosti výrobců (EPR), který bude nezbytný pro splnění evropských cílů. Shrnul úlohu EPR - Hradit náklady na tříděný sběr odpadů, jejich následnou přepravu a zpracování, včetně zpracování, které je nutné k dosažení cílů a také zajistit informování spotřebitele, evidenci i audit, aniž by byly dotčeny pravomoci samosprávy při nakládání s odpady. Sdělil, že ČR sice má dobře rozvinutý systém třídění, ale ani to nestačí ke splnění EU cílů. Byl prezentován fakt, že účinnost třídících linek není omezena technologicky, ale především ekonomicky nedostatečným odbytem vystupujících frakcí (druhotných surovin). Navýšení tohoto odbytu/poptávky je nutné zajistit přímou podporou jinak ztrátové recyklace. Dále zdůraznil, že cílem strategie EU pro plasty je, aby v roce 2030 byly všechny obaly ,,prakticky" recyklovatelné. Intervence EPR do recyklace umožní dle jeho slov provoz nových recyklačních technologií. Zopakoval, že více než 90% odpadu bude muset procházet technologií úpravy nebo využití. Dále potvrdil, že skládkovací poplatek sice dokáže odklonit odpady ze skládek (např. do energetiky), ale nemá sílu na jejich přiklonění k recyklaci. Zde musí hrát roli EPR systém. S odkazem na platnou směrnici vyjádřil také přesvědčení, že pokud bude v dané oblasti působit větší počet EPR systémů, musí stát zajistit plnění všech úkolů a povinností EPR systémů za stejných či obdobných podmínek.

Prezentace je k dispozici zde - prezentace-06-kozel-ekokom.pdf [ 562.69 kB, PDF ]

Audiozáznam vystoupení je k dispozici zde

Radek Hacaperka, společnost APPLiA CZ

Následovala prezentace pana Radka Hacaperky ze společnosti APPLiA CZ. Nejprve ve své prezentaci představil sdružení a cíle členů APPLiA CZ. Dále také doplnil aspekty fungování EPR systémů a podtrhl, že výrobci mají povinnosti v celém životním cyklu výrobků, nejen na konci. Kritizoval nastavení § 18 odst. 5 zákona o obalech, které systémově zabraňuje akcionáři autorizované obalové společnosti být současně akcionářem jiné autorizované obalové společnosti nebo kolektivního systému. K tomuto zároveň dodal, že u nich sdružení výrobci by chtěli mít možnost postarat se i o své obaly, tedy pravděpodobně ve své vlastní autorizované obalové společnosti.

Následně pan Hacaperka vyjmenoval některé z členů sdružení APPLiA. Prezentoval, že v ČR jsou dva legislativně rozdílné systémy EPR, a to u elektra a u obalů. V elektru podle jeho slov hradí kolektivní systém (KS) náklady za každý krok v systému, kdežto v obalech hradí AOS jen nákup finální evidence dat o nakládání s obaly. Prezentoval rozdílné legislativní podmínky pro založení KS a AOS a pro získání oprávnění k provozování těchto systémů EPR.

(Poznámka red. - Další odlišností je skutečnost rovněž zakotvená v panem Hacaperkou citovaném § 18 a dále v § 19, kde je striktní zákaz střetu zájmu mezi společníkem AOS a zpracovatelem odpadních obalů. Pro tento zákaz střetu zájmů, se vžilo označení "čínská zeď" a jeho cílem je zamezit vyvádění finančních prostředků z AOS prostřednictvím zpracovatele odpadů. Tento zákaz se v obalovém zákoně osvědčil, v oblasti elektroodpadu však silně chybí. Diskuze k tématu jednoznačné potřeby zákazu střetu zájmů v oblasti elektroodpadů, (tj. čínské zdi), proběhla na tomto semináři již před rokem - audiozáznam viz zde http://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=4606&td=19&cu=7 ). MŽP tehdy jasně zákonodárcům a všem přítomným sdělilo a podrobně vysvětlilo, že tento nástroj zákazu střetu zájmů - tzv. čínskou zeď, chce zavést i pro elektroodpad, a že ho vnímá jako zcela zásadní pro ochranu tržního prostředí a fungování oblasti elektroodpadu. V zákoně o obalech se tento nástroj historicky osvědčil, podobně jako v řadě jiných zemí EU v jejich EPR systémech. MŽP sdělilo, že čínská zeď bude jednoznačně doplněna i do nového zákona o vybraných výrobcích s ukončenou životností. Aktuální stav je však takový, že tzv. čínská zeď v návrhu zákona o výrobcích s ukončenou životností chybí, a to bez jakéhokoli objektivního vysvětlení této zcela zásadní změny postoje MŽP. Situaci tak bude moci napravit pravděpodobně až poslanecká sněmovna.)

Dále pan Hacaperka komentoval výhody a nevýhody monopolního nastavení v obalech a podle jeho slov konkurenčního nastavení v elektru. Následně se věnoval historii vývoje EPR systému v elektru v České republice a komentoval výhody a nevýhody postupného vývoje legislativy v dané oblasti, včetně podmínek a povinností zpracovatelů elektrozařízení. Vyjmenoval také některé systémové problémy stávajícího nastavení v elektru - například, že některé kolektivní systémy snižují hmotnosti na ,,vstupu" - pro snížení základní báze pro výpočet povinnosti sběru. Neboli upravují data o uvedení nových spotřebičů na trh, aby si tím snížili svoji budoucí sběrovou povinnost. (pozn.: tvrzení pana Hacaperky dokládá výroční zpráva ČIŽP z roku 2018, http://www.cizp.cz/file/Ow8/VZ-CIPZ-2018-final.pdf, str. 41 vlevo nahoře).

Prezentace je k dispozici zde - prezentace-07-haceparka-applia-cz.pdf [ 1.82 MB, PDF ]

Audiozáznam vystoupení je k dispozici zde

Patrik Luxemburk, společnost StabilPlastic

Jako poslední v dopolední sekci hovořil pan Patrik Luxemburg ze společnosti StabilPlastik, která v ČR recykluje plastové odpady do finálních výrobků. Sdělil, že Evropa nemá dostatečně nastaven systém recyklace plastů. Stejně tak je tomu v ČR. Nízká míra recyklace plastů je problémem pro životní prostředí a pro nakládání se zdroji a je nutné to změnit. Informoval, že společnost StabilPlastic vyrábí výrobky složené ze 100% z recyklovaných plastů. Jedná se o bezodpadovou technologii. Řekl, že problémem pro recyklační firmy není nedostatek vstupního materiálu (odpadních plastů), toho je spousta a nákladově tvoří výraznou menšinu na vstupu. Problém není možné vyřešit na vstupu, ale na výstupu, v poptávce a v odbytu, to jsou klíčové věci k řešení. Upřesnil, že hlavním produktem výroby v rámci jejich společnosti jsou recyklované a plně znovu recyklovatelné plastové palety nahrazující klasické dřevěné palety z primárního dřeva. Výrobky z recyklovaných plastů by podle něj měly být v navrhované legislativě podpořeny ekonomicky. Dále uvedl jako vhodnou též potřebu preference koncových uživatelů, kteří budou recyklované výrobky využívat. Stručně shrnul výčet konkrétních podpůrných nástrojů na podporu recyklace, které je nezbytné doplnit do legislativy (zelené zakázky, daňové zvýhodnění recyklace, zdanění primárních surovin, daňové úlevy, šíření osvěty, apod.). Doplnění nástrojů na podporu recyklace je nezbytné udělat co nejdříve. Z navrhované nové odpadové legislativy není vůbec jasné, co budeme dělat s tím, co bude vytříděno. Zduraznil, že jako recyklační firma se na toto opakovaně ptali a zatím na to nedostali odpověď. Podtrhl, že následný zdravý rozvoj prostředí a recyklačních kapacit je dlouhodobá věc a je třeba začít co nejdříve, jinak se evropské cíle naplnit nepodaří.

Prezentace je k dispozici zde - prezentace-08-luxemburk-stabilplastik.pdf [ 1.2 MB, PDF ]

Audiozáznam vystoupení je k dispozici zde

Příspěvky Petra Havelky z ČAOH v rámci odborné diskuze na semináři

Po přestávce následovala otevřená diskuze přítomných k nastavení nové odpadové legislativy. V průběhu diskuze zazněly i dva příspěvky Petra Havelky, výkonného ředitele ČAOH. Tyto příspěvky jsou k dispozici v samostatném audiozáznamu zde:

První příspěvek Petra Havelky do diskuze

Druhý příspěvek Petra Havelky do diskuze

Kompletní záznam celého průběhu diskuze a celého průběhu semináře

Záznam celého průběhu diskuze

Záznam celého průběhu semináře je na stránkách Poslanecké sněmovny se všemi prezentacemi -https://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=4606&td=19&cu=16

Stručné shrnutí klíčových myšlenek komentovaných na semináři

Na závěr lze stručně shrnout vybraná klíčová témata, která zazněla v průběhu semináře:

1. Nově navrhovaná odpadová legislativa neobsahuje potřebné nástroje na podporu recyklace a je nezbytné je okamžitě doplnit, pokud má ČR splnit evropské odpadové cíle
2. Nastavený parametr výhřevnosti je zásadním komplikujícím aspektem k rozvoji technologií třídění a úpravy odpadů a k možnému splnění cílů EU. Je proto nezbytné tento parametr upravit či zcela vypustit a nahradit jej např. parametrem AT4. Drtivá většina států v EU parametr výhřevnosti vůbec nepoužívá, stejně jako jej vůbec nezná samotná legislativa EU.
3. Řešila se otázka termínu roku 2024, 2030, 2035 ve vztahu k omezení skládkování - bylo sděleno, že pro rok 2024 zde nejsou objektivně kapacity na odklonění odpadů ze skládek a že pro obce a města by tento termín znamenal významné ekonomické zatížení. Bylo sděleno, že posun roku 2024 aktivně vyžádaly oba obecní svazy - SMO ČR i SMS ČR, které na nutnosti posunu termínu trvaly s odkazem na novou evropskou legislativu.
4. Je velmi důležité zaměřit se na třídění a využití biologicky rozložitelných odpadů.
5. Je velmi důležité zaměřit se na co největší redukci množství směsných komunálních odpadů a na intenzifikaci třídění odpadů.
6. Byla shoda na tom, že je nutné určité navýšení skládkovacího poplatku. Není však zřejmé, jaká částka je objektivně potřebná pro splnění cíle odklonu odpadů ze skládek tak, aby zároveň nebyly zbytečně zatíženy obce.
7. Bylo opakovaně sděleno, že skládkovací poplatek není nástrojem na podporu recyklace a nemůže zajistit splnění evropských recyklačních cílů. Poplatek dokáže odklonit odpady ze skládek, to ano, ale nepřikloní je do recyklace.
8. Pro podporu recyklace je nezbytná úloha EPR systému v kombinaci s doplněním dalších nástrojů na podporu recyklace.
9. Řešilo se i zálohování PET - bez závěru
10. Řešil se obalový zákon
11. Řešilo se fungování kolektivních systémů
12. Řešila se rizika možné nadbytečné kapacity plánovaných ZEVO na neupravený směsný komunální odpad, pokud mají být zároveň splněny evropské cíle recyklace.
13. Řešila se zřejmá potřeba aktualizace POH ČR a POH krajů ve vztahu k potřebě splnění EU cílů.
14. Dva zákony řešící systémy rozšířené odpovědnosti (EPR) - obaly a elektro, definují neodůvodněně odlišné podmínky pro plnění stejných rámcových povinností (čínská zeď, podmínky získání autorizace, účastenství v řízení, apod.) Proč?

Zdroj: web České asociace odpadového hospodářství v návaznosti na proběhlý seminář a dostupné materiály uvedené na webu Poslanecké sněmovny https://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=4606&td=19&cu=16