zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Prosadí se v Brně intenzivní nebo extenzivní způsob rozvoje? A nahradí zelený trávník sportovišť vzrostlé stromy?

01.12.2019
Příroda
Zemědělství
Šlendryján
Urbánní ekologie
Prosadí se v Brně intenzivní nebo extenzivní způsob rozvoje? A nahradí zelený trávník sportovišť vzrostlé stromy?

Všude slyšíme o klimatické změně, nutnosti chránit zásoby vody, nutnosti zasakovat vodu, chránit stromy atp.

Bohužel mám velmi silnou obavu, že v městě Brně se věci posunují trochu opačným směrem. Nový územní plán se zdá,
že počítá s likvidací nemálo zahrádkářských kolonií, volných zelených prostranství a dokonce jednou velmi pěknou otevřenou
zahradou, jejich proměnou na stavební parcely. Výstavba mnohdy objemově velikých domů nerespektuje hydrogeologické
podmínky oblasti, obecně plánovaná výstavba často vůbec nevychází nebo snad ani nevyžaduje posouzení í širších
hydrogeologických resp. geotechnických souvislostí, které jsou lidskému oku skryty. Pokud při výstavbě různých plánovaných obytných objektů nebo sportovišť se uvažuje často s likvidací vzácných vzrostlých stromů, náhradou za ně má být někdy jen tráva sportovišť či několik nových malých "košťat". Ty však svým objemem listové plochy, ale i plochou vrženého stínu, objemem vyčištěného vzduchu, osvěžovací funkcí rozhodně nenahradí vzrostlé stromy, které jsou často mnohdy i útočištěm pestré palety živočichů. Tzv. metoda salámizace výstavby pro posouzení EIA je také opět zdá se ve hře. Smutné též je, že občanům jsou místy projekty představovány na poslední chvíli a v podstatě stylem "už s tím nelze nic dělat". Je místy preferován striktně technicistní přístup, který nemůže v žádném případě býti přístupem komplexním.
Přitom je zde stále veliký potenciál v bývalých brownfieldech, kterých je v Brně několik desítek a byly poměrně slušně geograficky zmapovány. Město však již léta bohužel hraje v procesu revitalizace brownfieldů jakési druhé housle. Je často v pasivní roli pozorovatele čekajícího na to, zda se nějaký developer po 10-ti i více letech rozhoupe k revitalizaci nějakého třeba i 10-20 let zbouraného nebo pomalu chátrajícího areálu. Všechny procesy vč. řešení pozemkových záežitostí a koordinace odstraňování ekologických zátěží, které jsou místy předpokladem pro revitalizaci, probíhají velmi velmi dlouho. Přitom uvolnění těchto obrovských prostor pro novou výstavbu při respektování hydrogeologických a dalších pravidel by značně snížilo tlak na zástavbu na zelené louce resp. v zahradách, jež jsou skutečně nenahraditelné.Město Brno by mělo v této oblasti značně zvýšit svoje úsilí a přejít od extenzivního rozvoje města k rozvoji intenzivnímu, při respektování požadavků ochrany životního prostředí, ochrany čistoty ovzduší, nároků na recyklaci stavebního a demoličního odpadu, hydrogeologických a inženýrsko-geologických souvislostí a nutnosti ochrany klimatu. Také nakonec i zakoupení speciální techniky pro případné přesazování vzrostlých stromů by možná nebylo od věci. A na druhou stranu, např. zahrádkářské kolonie a neorganizované zahrady jednotlivých valstníků by měly být živoucími organismy přátelskými k svému okolí a nikoliv, jak jsme tomu občas svědky, pestrou paletou podivných padajících chatek, skladem materiálu, občas i útočištěm podivných i kriminálních živlů, černými skládkami a parcelami pro nelegální současnou či budoucí výstavbu
ne příliš vzhledných vilek.
Autor: Aristid Franc
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí