zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Čeští jeskyňáři pomáhali zhodnotit potenciál unikátního krasového podzemí Gruzie

27.12.2019
Geologie
Čeští jeskyňáři pomáhali zhodnotit potenciál unikátního krasového podzemí Gruzie

Několikaměsíční práce expertního týmu ze Správy jeskyní České republiky (SJČR), který v rámci projektu České rozvojové agentury (ČRA) pomáhal v Gruzii zhodnotit potenciál využití jeskyní na západě země, úspěšně skončila s koncem listopadu. Oblasti Imereti, Samegrelo a Racha jsou významné výskytem povrchových a podzemních krasových jevů. Nedostatek peněz a relevantních odborných znalostí však brání Gruzínům v průzkumu přírodních skvostů. Projekt realizovaný v rámci programu ČRA Vysílání expertů by měl pomoci zpřístupnit tyto oblasti ekoturistikou se zapojením místních obyvatel do poskytování turistických služeb, což by mělo značný přínos pro zvýšení jejich příjmů v chudém regionu.

Spolupráce SJČR s gruzínskými úřady funguje v několika etapách již od roku 2012. V rámci nich byla zpracována řada doporučení k zefektivnění provozu tamních krasových zpřístupněných jeskyní Prometheus a Sataplia s bohatou krápníkovou výzdobou a stopami dinosaurů. V první zmíněné se podařila odstranit poruchovost motorů na lodích s elektrickým pohonem za využití zkušeností z vodní plavby v Punkevních jeskyních v Moravském krasu. Ve vybraných jeskyních byl zaveden kontinuální monitoring mikroklimatu jako důležitý aspekt pro ochranu jeskynních ekosystémů. Jeskyně Satsurblia zase byla upravena pro speleoterapii - léčbu onemocnění dýchacích cest specifickým jeskynním klimatem.

Koncepce rozvoje dalších jeskyní ve třech uvedených krajích vznikla už v roce 2015. Čeští experti stanovili jednotlivé kroky, jejichž prostřednictvím bude možné shromažďovat informace o krasech a jejich využití při ochraně přírodního bohatství Gruzie. Oblast Racha je v severovýchodním cípu západní Gruzie o rozloze 2854 km2 s jeskyněmi, propastmi, závrty i podzemním tokem. Z hlediska ochrany území je nejvýznamnější Nakeralský hřbet s desítkou jeskyní. ,,Nejdelší z nich je jeskyně Racha 2001, objevená místními speleology. Celková délka jeskynního systému je 4073 metrů. Unikátní krápníková výzdoba je i v podobě excentrických výrůstků," přibližuje speleolog Petr Zajíček, odborný pracovník SJČR, který oblast zkoumal společně s Karlem Drbalem a Vratislavem Ouhrabkou z Oddělení péče o jeskyně.

Druhou nejdelší je 1,5 kilometru vzdálená jeskyně Muradi. Specifickou výzdobou patří k unikátním lokalitám v Gruzii. Koncem roku 2014 se podařilo objevit další části s mimořádně vzácnými formami krápníkové výplně - zvláštně strukturovanými kulovitými útvary o průměru až 50 centimetrů, zavěšenými na stalaktitech. Jedinečná výzdoba se tvořila v minulosti pod vodou.

Gruzínská strana se chystá turisticky využít jeskyni Arsen Okrojanashvili v oblasti Samegrelo, s celkovou délkou 1600 metrů. Vodní tok tam vytváří řadu podzemních jezer. Jeskyně je obtížně průchodná a nyní je nutno využívat gumový člun. Vody opouštějí jeskyni vchodovou částí a vytvářejí kaskádovitý vodopád o výšce 234 metrů. Při přívalových deštích nebo v době tání sněhu na planině se prudce zvyšuje hladina vod v jeskyni. Aby mohla být jeskyně v provozu, je nezbytně nutná absolutní bezpečnost návštěvníků, z toho důvodu byla česká strana požádána o spolupráci. Prvním krokem k zajištění bezpečných podmínek uvnitř jeskyně je potřeba provést hydrologický monitoring k orientačnímu zjištění maximální a minimální úrovně průtoku vody. V roce 2019 byly v ČR zakoupeny a následně v jeskyni instalovány tři sady hladinoměrů. Pracovníci gruzínské Agency of Protected Areas byli seznámeni s obsluhou, snímáním dat a vyhodnocováním.

Pro turistické využití je v oblasti nutné vybudovat infrastrukturu, přístupové cesty, chodníky či odpočinková místa, aby se návštěvníci nepohybovali nekontrolovatelně a nepoškozovali přírodu. Vstup do jeskyní by pro turisty byl umožněn pouze za doprovodu odpovědných průvodců a v závislosti na počasí, aby nebylo ohroženo jejich zdraví a život.

Zdroj: MŽP

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí