zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Skladba směsného komunálního odpadu z domácností ČR

31.01.2020
Odpady
Recyklace
Urbánní ekologie
Skladba směsného komunálního odpadu z domácností ČR

Již déle než 10 let se společnost EKO-KOM pravidelně zabývá skladbou směsného komunálního odpadu produkovaného českými domácnostmi - a nejinak tomu bylo i v roce 2018.

Analýza skladby (tzv. rozbory) jsou na území celé ČR prováděné periodicky každé dva roky a v r. 2018 byl ještě navýšen celkový počet analyzovaných vzorků. Zatímco v r. 2016 bylo analyzováno 95 vzorků, v r. 2018 se jednalo o 121 vzorků z celkem 16 různých lokalit. Na každé lokalitě byl odděleně analyzován odpad ze sídlištní či typicky městské zástavby a z venkovské zástavby. Rozbory byly všude opakovány v pravidelných čtvrtletních intervalech, aby byly zachyceny změny v odpadovém chování lidí v různých ročních obdobích.
Analýza spočívá v ručním roztřídění reprezentativního podvzorku odpadu do definovaných látkových skupin. Pro roztřídění je používáno síto s velikostí oka 40x40 mm, všechen odpad menších rozměrů (popeloviny, drobné kousky bioodpadu - tráva, listí apod., drobné plasty, útržky papíru, drobná suť atd.) pak tvoří tzv. podsítnou frakci. Odpad, který sítem nepropadne a není možné jej zařadit do některé z látkových skupin, tvoří zbytkovou látkovou skupinu spalitelného odpadu. V důsledku se jedná zejména o hygienický odpad (papírové utěrky a kapesníčky, hygienické vložky, dětské pleny, zubní kartáčky, houbičky na nádobí atd.) a také např. útržky textilu, jednorázové rukavice, obuv, dřevěné úlomky nábytku nebo jiných výrobků, gumové výrobky apod. Odpad patřící do této látkové skupiny je společně s většinou odpadu v podsítné frakci v současnosti opravdu netříditelný a nerecyklovatelný.

Tabulka 1 ukazuje zjištěnou průměrnou skladbu domovního SKO v r. 2018. Výsledné hodnoty skladby nejsou prostým aritmetickým průměrem, ale zohledňují počet obyvatel žijících v jednotlivých zástavbách v každé lokalitě a zároveň zohledňují produkci SKO v každé lokalitě.
Vzhledem k tomu, že SKO je přirozeně velmi heterogenní materiál, průměrnou skladbu není možné považovat za definitivní a neměnnou. SKO bude mít více či méně odlišnou skladbu v každém místě a v každém okamžiku, protože jeho skladba se odvíjí od mnoha nesnadno uchopitelných faktorů. Tuto přirozenou heterogenitu popisují směrodatné odchylky, které taktéž uvádí Tabulka 1.

V tabulce výše jsou uvedené také hodnoty výskytu jednotlivých látkových skupin v tunách (resp. tisících tun). Přepočet vychází z celkového množství směsného komunálního odpadu za rok 2018, jak jej vykázaly obce do systému EKO-KOM. Celková hodnota 2,079 mil. tun SKO tedy nezahrnuje SKO produkovaný jinými původci než obcemi. Ostatně skladba takového SKO bývá od obecního (domovního) SKO značně odlišná. U každé hodnoty je zároveň uvedeno rozpětí možného výskytu, které vychází z hodnot směrodatných odchylek. Vzhledem k již zmiňované heterogenitě SKO je vidět, že rozpětí hodnot výskytu je bohužel značné.

Pokud bychom chtěli zjistit, jaký je další potenciál k třídění SKO do barevných kontejnerů, popelnic, pytlů nebo třeba i ve sběrných dvorech, je potřeba ovšem realisticky snížit dané množství materiálu vyskytujícího se v domovním SKO. V první řadě je potřeba si uvědomit, že malá část využitelných odpadů není tříditelná - např. z důvodu toho, že je lidé využívají pro odstranění jiných odpadů (typickým příkladem může být plastová nákupní taška, která je využita namísto plastového pytle na odpadky). Z papíru vyskytujícího se v SKO je takto netříditelného přibližně 5 % a plastu je netříditelného přibližně 15 %.

Dalším problémem je druhotně získaná vlhkost, případně další nečistoty, které navyšují váhu využitelného odpadu v SKO v okamžiku analýzy oproti okamžiku odkládání do kontejneru. Papírové i plastové odpady mohou nasáknout vlhkost z bioodpadu či hygienického odpadu (nebo i vodu z deště nebo sněhu), čímž se navýší jejich hmotnostní podíl (a tedy i následně vypočtená hodnota výskytu) oproti tomu, když by byly odloženy do barevného kontejneru. Laboratorní stanovení vlhkosti ukázalo, že zatímco v čistém papíru je obsah vody 5 až 10 % hm., papír vytažený z SKO má vlhkost až 30 či 40 % hm. Podobně plasty mají původní vlhkost cca 5 % hm., ale po smíchání s ostatním SKO se může vlhkost zvýšit až na 30 % hm. Pro zjednodušení tedy předpokládáme, že v obou případech je při výpočtu potenciálu třídění nutné snížit hmotnost přibližně o 20 %. Výsledný potenciál pro hlavní využitelné složky ukazuje Tabulka 2.
Graf 2 ukazuje vývoj míry výskytu hlavních látkových skupin. Pro přehlednost jsou textil, minerální odpad, nebezpečný odpad a elektroodpad sečten do jedné skupiny: ostatní odpad. Graf 3 ukazuje vývoj za stejné období, nicméně hmotnostní podíly jsou přepočtené na měrnou produkci SKO v jednotlivých letech (tj. roční produkce obecního SKO v přepočtu na jednoho obyvatele).

Z grafů je možné vyčíst, že podíl vytříditelných složek SKO se v posledních letech snižuje. Zatímco v r. 2008 byl měrný obsah papíru, plastů, skla a kovů v SKO 77 kg/ob./rok, v r. 2018 byl tento obsah již jen 50 kg/ob./rok. Měrný obsah bioodpadu se snížil z 66 kg/ob. za rok 2008 na 50 kg/ob. za rok 2018. Naopak měrný obsah spalitelného odpadu (tj. toho odpadu, který je opravdu netříditelný a nerecyklovatelný) se za 10 let navýšil z 23 kg/ob./rok na 47 kg/ob./rok.
Graf 2:

Graf 3:
Zdroj: https://www.ekokom.cz/
Už vím, kam s ním!
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí