zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Jak poslanci komentovali návrh nové odpadové legislativy v prvním čtení?

04.02.2020
Odpady
Legislativa
Jak poslanci komentovali návrh nové odpadové legislativy v prvním čtení?

Komu navrhovaný zákon vyhovuje? Kdo jej tedy obhajuje a proč? Pro koho byl parametricky nastaven? Kdo jej kritizuje a s jakými argumenty? Co v zákoně chybí a proč? To je řada logických otázek. Odpovědi na ně by měly spatřit světlo světa. Ve dnech 29. a 31.ledna 2020 poslanci projednávali aktuální balík nové odpadové legislativy z dílny MŽP. Níže přinášíme stenozáznam z projednávání zákona o odpadech. Na některé z otázek lze alespoň z části nalézt odpovědi v komentářích poslanců. Přiloženy jsou rovněž odkazy na stenozáznamy z dalších projednávaných zákonů z odpadového balíčku.

Pod následujícími odkazy jsou k dispozici stenozáznamy z projednávání jednotlivých zákonů na webu PSP ČR - zákon o odpadech (29.1.2020 - zde; 31.1.2020 - zde), zákon o výrobcích s ukončenou životností - 31.1.2020 - zde, změnový zákon - 31.1.2020 - zde, novela zákona o obalech - 31.1.2020 - zde.


Stenozáznam projednávání návrhu nového zákona o odpadech

Bod 58. - Vládní návrh zákona o odpadech /sněmovní tisk 676/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr životního prostředí Richard Brabec, kterému tímto uděluji slovo. Prosím, máte slovo. A poprosím o klid v jednacím sále. Kdo chce projednávat cokoli, tak ať tak činí v předsálí. Děkuji.

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, děkuji za slovo. Ani nedutám, abych to nezakřikl, protože jak říkával mistr, to jsem opravdu nečekal, že bychom se mohli dostat už dnes. Ale nebudu to zdržovat. Dneska tu mám odpadový balíček, který se skládá celkem ze čtyř zákonů. Ale ač jsem jinak optimista, tak nevěřím, že do té sedmé zvládneme všechny čtyři, ale co kdyby.

První, který si vám v každém případě dovoluji předložit, je návrh zákona o odpadech. Tento návrh zákona transponuje řadu předpisů Evropské unie včetně nejnovějších unijních předpisů z takzvaného balíčku oběhového hospodářství. Hlavním cílem nového zákona o odpadech je vytvořit legislativní podmínky pro zásadní podporu recyklace odpadů, třídění odpadů samozřejmě a pro výrazný odklon odpadů ze skládek, který bude muset být realizován, aby byly dosažitelné nové evropské cíle pro nakládání s komunálními odpady, které jsou dost přísné.

Zákon stanovuje závazné cíle pro recyklaci komunálních odpadů, cíle pro omezení skládkování komunálních odpadů, cíle pro třídění odpadů na úrovni obcí a upravuje také nastavené ekonomické nástroje v odpadovém hospodářství systémem vlastně zaplať podle toho, co vyhodíš. Zákon stanovuje termín rok 2030, od kterého bude zakázáno ukládat na skládky odpady využitelné a recyklovatelné. Tady chci říct, že rok 2030 je výsledkem kompromisu v rámci velmi složitého meziresortního připomínkového řízení a byly tam různé termíny od roku 2024 až po rok 2035. A tohle to je kompromis mezi Svazem měst a obcí, mezi Hospodářskou komorou, Svazem průmyslu, Asociací krajů, Ministerstvem průmyslu a celou řadou subjektů.

Co se týče ekonomických nástrojů, tak návrh obsahuje nové nastavení poplatků za ukládání odpadů na skládky. Využitelné odpady nemohou být ukládány bez využití na skládkách, ale musejí směřovat do recyklace, popřípadě do energetického využití.

Návrh zákona rovněž nastavuje nové rozdělení vybraných poplatků za ukládání odpadů na skládky, které bude spravedlivější a zajistí, aby mohly být finanční prostředky směřovány do zlepšení odpadového hospodářství. Pro obce, které budou dosahovat stanovených úrovní třídění komunálních odpadů, zákon přináší motivační nástroj - takzvanou třídící slevu, aby nedocházelo k nadměrnému ekonomickému zatížení obcí. I třídící sleva byl mechanismus, který jsme dlouho právě se Svazem měst a obcí ladili.

Návrh také řeší problematiku černých skládek, které představují dlouhodobý problém řady obcí v České republice. A v tomto ohledu vychází z ústavního principu vlastnictví zavazuje, ale na druhé straně vytváří mechanismy, že vlastníkovi, na jehož území vznikne černá skládka, je obec, potažmo stát schopen konkrétními programy pomoci.

Návrh nového zákona byl připraven na základě doporučení Evropské komise a také organizace OECD. Nový zákon o odpadech obsahuje řadu řešení, která se osvědčila v jiných státech Evropské unie.

Závěrem mi jenom dovolte opět zdůraznit, že několik let vlastně byl zákon nebo návrh diskutován, už byl připraven, ale mezitím Legislativní rada vlády rozhodla, že je lepší zákon vrátit z toho důvodu, že se připravuje nový odpadový balíček Evropské unie - balíček oběhového hospodářství - a že by bylo důležité tento oběhový balíček tam zohlednit. A je také výsledkem skutečně širokého konsenzu klíčových partnerů, ať už jsou to obce, ať je to průmysl, ať je to Hospodářská komora a další subjekty.

Děkuji vám. ***

(18.30 hodin)

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: I já vám děkuji, pane ministře. Tady bude muset dojít ke změně zpravodaje, protože pan zpravodaj Jan Schiller se omlouvá. Zastoupí ho pan zpravodaj pan poslanec Josef Kott. Budeme o této změně zpravodaje hlasovat. Svolal jsem všechny z předsálí. Tak počkáme chviličku. Odhlásím vás všechny. Přihlaste se, prosím, všichni svými identifikačními kartami. Až nás bude dost, tak vám řeknu, o čem budeme hlasovat, ať to neříkám několikrát. Budeme hlasovat o změně zpravodaje k tomuto tisku.

Pan poslanec Jan Schiller se omlouvá a tím pádem máme zastoupení pana poslance Josefa Kotta.

Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro změnu zpravodaje. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 166, přihlášeno 124 poslankyň a poslanců, pro 124, proti nikdo. Návrh byl přijat, takže prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Josef Kott. A poprosím o klid v jednacím sále!

Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, pane předsedající. Milé dámy, vážení pánové, kromě důvodů, které tady uvedl pan ministr, tak já si dovolím to nějak krátce ještě shrnout. Takže jde o transpozici některých evropských směrnic v odpadovém hospodářství a je i důvodem pro zpracování nové legislativy ta skutečnost, že platný zákon z roku 2001 již nevyhovuje současným legislativně technickým požadavkům. Jedná se celkově o nový přístup k odpadovému hospodářství a změny v zákoně jsou velice obsáhlé z obecného hlediska, hlavní změny oproti platné právní legislativě je návrh zákona a nově upravuje problematiku poplatků za ukládání odpadů na skládku a poplatku za komunální odpad. Problematika poplatku za komunální odpad bude nově upravena pouze v zákoně o místních poplatcích. Další důležité změny se týkají sběru odpadu. Provozovatelé sběren odpadů budou povinni vybavit prostory zařízením, kamerovým systémem a uchovávat záznam po stanovenou dobu a dále se zpřísňují podmínky pro sběr odpadů pomocí mobilních zařízení. Předmětem návrhu zákona je rovněž řešení problematiky nelegálně soustředěného odpadu, tzv. černých skládek. Návrh zákona v tomto ohledu vychází z ústavně zakotveného principu "vlastnictví zavazuje" a stanoví postup pro zjištění osoby odpovědné za nelegálně soustředěný odpad a pro zajištění, aby byl odpad odklizen a předán do zařízení určeného pro nakládání s odpady.

Dále se v návrhu zákona zejména podrobněji vymezují postupy, jimiž je možno určit, že odpad přestane být odpadem, stanoví se povinnost pravidelné revize či časového omezení u povolení provozu zařízení určeného pro nakládání s odpady a zavádí se obchodování s odpady jako činnost se samostatným povolením. Díky rozsáhlé problematice odpadového hospodářství byl ze zákona vyjmut zpětný odběr výrobků s ukončenou životností a toto bude řešeno další novelou zákona samostatně.

Návrh přináší nové povinnosti obcím, například kompostování, provozovatelům sběrných míst, kde se řeší zmíněné kovové odpady, kamerové záznamy. A dává nové povinnosti ministerstvu a obcím zveřejňování údajů a informovanosti svých občanů. Je zde nasnadě, že se dá očekávat diskuse a že bude podáno vícero pozměňovacích návrhů, které doprovází takto komplexní změnu v oběhovém hospodářství. Bude snahou prosadit principy fungování oběhového hospodářství z jiných evropských zemí a zájmy jednotlivých skupin působících na trh odpadového hospodářství.

Ministerstvo životního prostředí však prošlo dlouhou diskusí se všemi skupinami a předkládá dle mého názoru vyvážený návrh odpovídající možnostem nejen ekonomickým v rámci naší republiky. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji a otevírám obecnou rozpravu, do které mám s přednostním právem přihlášenu paní poslankyni Černochovou. A jestli dovolí, tak já přečtu omluvy. Pan poslanec Václav Klaus se omlouvá dnes od 18.15 do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů a paní poslankyně Karla Šlechtová dnes od 18.15 z důvodu návštěvy lékaře. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo, hezký večer, dámy a pánové. Rozsah navrhované nové odpadové legislativy je neúměrný, problémem je také její nesrozumitelnost, nepřehlednost a navýšení administrativní zátěže z ní plynoucí pro široký okruh povinných osob. Návrh nové odpadové legislativy je více než 2,5krát obsáhlejší než stávající právní úprava. A není to způsobeno množstvím ustanovení z Evropské unie, ale řadou návrhů českých úředníků, jak už to tak bývá zvykem, které jsou nad rámec požadavků Evropské unie. V zákonu o odpadech chybné nastavení třídicí slevy, která namísto, aby byla motivačním nástrojem, povede obce spíše k odklonu od třídění v pozdějších letech. V porovnání např. se slovenskou třídicí slevou je ta v návrhu českého zákona o odpadech výrazně méně motivační s ohledem na její možné dosažení. Je tedy reálné očekávat, že navržená třídicí sleva bude ze strany obcí kritizována s ohledem na její skutečně velmi vysoké nastavení potřebné míry separace a její velmi progresivní a rychlý nárůst, který může řadu obcí demotivovat, neboť cíl se pro ně může jevit jako reálně nedosažitelný. A pokud dalšího cíle z roku na rok nedosáhnou, ztratí zcela nárok na dosavadní zvýhodnění, což může pro obec z roku na rok znamenat navýšení nákladů v řádech milionů korun. A to ve svém důsledku bez ohledu na to, jestli bude odpady vozit na skládku, nebo do jiných technologií. Toto je poměrně silný demotivační faktor, který může vést k tomu, že obec raději bude produkovat netříděný směsný odpad a nebude investovat do lepšího třídění. V tomto se slovenské nastavení třídicí slevy jeví jako výrazně funkčnější v praxi a více motivační. Víme, že reálně mohou obce při dobrém třídění dosáhnout separace na úrovni 50 či 55 %. V případě malých obcí to je něco kolem 60 %. Je však otázka, zda je reálné, aby obce separovaly již v roce 2025 požadovaných 70 %, či v roce 2028 75 % komunálních odpadů. Cíl je to jistě správný, v tom se určitě shodneme. Ale je otázkou jeho reálnost a dlouhodobá udržitelnost v čase. Tato výše separačních cílů může být navržena pro roky následující, například po roce 2030, 2035 a dále. Je však třeba definovat pokračující zvýhodnění pro obce, protože výhoda ve skládkovacím poplatku již nebude po termínu ukončení skládkování aktuální a funkční. Zákonem navrhovaný model kupodivu počítá s motivací k třídění jen do roku 2027, resp. 2029. Cíle Evropské unie jsou však k roku 2035. Nevím, jestli si toho navrhovatelé všimli. Co bude obce motivovat k pokračující vysoké míře separace po ukončení skládkování a tedy po ukončení skládkovacího poplatku a třídicí slevy? Přemýšlel nad tím někdo z Ministerstva životního prostředí? Pro splnění evropských recyklačních cílů je přeci zásadní udržitelnost vysoké míry separace i po termínu zákazu skládkování. ***

(18.40 hodin)
(pokračuje Černochová)

to však návrh zákona systémově vůbec neřeší. Zákon chce toto řešit jen prostřednictvím sankcí pro obce, to jde vždycky každému velmi pěkně, což se jeví jako zcela neefektivní a neakceptovatelné. Zákon, jinými slovy, trestá obce, pokud samy obce nesplní v budoucnu vysoké třídící cíle, a přenáší tak odpovědnost státu za splnění cílů Evropské unie na obce. To může být opravdu velký problém. Obce je vhodné motivovat, nikoli trestat.

Podnikatelé, a to ani když produkují komunální odpad, nemají nárok, na rozdíl od obcí, na jakoukoliv třídící slevu, s výjimkou malých živnostníků, kteří se mohou zapojit do obecního systému. Zákon tak de facto bezdůvodně zavádí dvě kategorie původců - těch s nárokem a těch bez nároku. Diskriminace? Zákon obsahuje povinnosti nad rámec nové evropské legislativy, takzvaný gold plating, například:

a) termín ukončení skládkování. Evropská unie závazně stanoví rok 2035 jako rok, kdy má být skládkováno maximálně deset procent komunálních odpadů. Článek 5 odstavce 5 směrnice o skládkách. Návrh českého zákona však říká rok 2030, tedy o pět let přísnější a dražší nastavení pro české obce a města. Předkladatel, bohužel, obcím vůbec nevysvětluje, proč by měly hradit toto výrazně dražší nastavení, a které konkrétní ekonomické výhody jim to vlastně přinese;

b) zákon dále, na rozdíl od směrnice Evropské unie, zavádí po roce 2029 zákaz skládkování všech, tedy i průmyslových odpadů. Zde je však věcný rozpor jak s cíli Evrposké unie, tak s cíli Ministerstva životního prostředí, uvedenými hned v paragrafu 1 návrhu zákona a v příloze 1, kde cíle jsou vztaženy jen ke komunálnímu odpadu;

c) další povinností, kterou legislativa Evropské unie nezná a zákon ji obsahuje, že zavedení takzvaného parametru výhřevnosti. Tyto nástroje v důsledku způsobují další navazující zbytečné a výrazné zdražení, kterému budou původci odpadů, zejména obce a města, v dalších letech vystaveni. Zákon je výrazně přísnější než evropské směrnice, a to v parametru výhřevnosti, který už jsem zmiňovala, teď vám to ještě upřesním.

Nově navrhovaná legislativa nevytváří podmínky pro rozvoj třídicích technologií, které jsou pro splnění cílů Evropské unie nezbytné jako doplněk k systému primárního třídění v obcích. Více o tom to bylo v reportáži Českého rozhlasu, bylo to na Plusu. Můžete si to samozřejmě přehrát, případně vám můžu předat i ten odkaz.

Nastavený parametr výhřevnosti, který samotná evropská legislativa ani nezná, používají pouze čtyři státy z osmadvaceti států Evropské unie. Trochu málo, nemyslíte? Parametr výhřevnosti v navrhovaném nastavení znemožňuje provoz potřebných třídicích a úpravárenských zařízení pro komunální odpady a vede k tomu, aby odpady končily jako neupravená směs ve spalovnách, což není v souladu s cíli a s politikou Evropské unie.

Parametr výhřevnosti kritizují i ekologické organizace. V navrhované legislativě rovněž chybí moderní ukotvení role energetického využití odpadů. Evropská unie má sice jako prioritu třídění a recyklaci, ale počítá i s energetickým využitím odpadů, respektive energeticky bohaté frakce upravených odpadů, například v moderních fluidních kotlech. Nepodporuje však již spalování neupravených směsných odpadů v roštových spalovnách, v takzvaných ZEVO.

Pro podporu většího využití paliv z odpadů je však třeba v českém prostředí vydání prováděcího předpisů, případně vyhlášky, a vypuštění výhřevnosti z návrhu zákona. Řada států Evropské unie takovou vyhlášku má. Evropská unie má i technické normy na TAP. Dokud vyhláška není, nemůže se trh s výrobou a zejména s využitím paliv v energetických koncovkách dostatečně rozvinout. Vyhláška je již několik let požadována po Ministerstvu životního prostředí ze strany širokého spektra subjektů, kromě investorů do roštových spaloven na směsný komunální odpad, pro které je cesta moderních fluidních kotlů konkurencí. Není však zřejmé, proč Ministerstvo životního prostředí v této věci stále nekoná. Na to bych se ráda zeptala pana ministra.

Zákon stále dostatečně neřeší otázku rozdílů v centrálních datech za českou republiku. Je to Staťák, jsou to data Ministerstva životního prostředí. Významné rozdíly v některých datech například znemožňují objektivně vyhodnotit ekonomické dopady plánovaného zvyšování skládkových poplatků na původce z komunální i komerční sféry a plánovat potřebné kapacity pro nakládání s odpady. Rozpor mezi Ministerstvem životního prostředí a ČSÚ je bohužel velmi významný. Například v roce 2017 produkce komunálních odpadů podle MŽP byla 5 691 000 tun, avšak podle ČSÚ jen 3 634 000 tun. Takže rozdíl 2 000 000.

Ministerstvo životního prostředí mimo to ve zprávě RIA v tabulce číslo 4, kde porovnává produkci KO v Evropské unii v roce 2015, kdy do produkce KO v ČR dosadilo 500 kilogramů na občana, zatímco v tabulce EUROSTAT a ve zprávě ČSÚ a v tabulce 16 je pro Českou republiku uvedena hodnota 314 kilogramů na občana. Při takovémto rozporu dat, pane ministře, není objektivně možné vyhodnocení dopadů, ani strategické úvahy k potřebnému doplnění technologií tak, aby zároveň nebyly ohrožovány cíle balíčku oběhového hospodářství. I zde mohu zmínit odbornou literaturu nebo odborné články, které také vám můžu dodat. Nevymýšlím, necucám si ta data z prstu.

Zákon je ve věci skládkovacího poplatku nastaven pro potřeby spaloven ZEVO. To je však technologie, kterou Evropská unie již nechce podporovat a která může reálně podvazovat možnosti splnění cílů recyklace. Proč je, pane ministře, poplatek navýšen z 500 korun zrovna na 1 850? Je spočítáno a na Slovensku to použili i do svého zákona, že odpad ze skládek lze efektivně odklonit již při poplatku mezi 1 100 a 1 200. Investoři do spaloven veřejně požadovali poplatek minimálně 1 500 korun, aby se jim provoz spaloven na neupravený směsný komunální odpad vyplatil. Ministerstvo životního prostředí jim vyšlo vstříc a v zákoně je aktuálně poplatek 1 850 korun.

Je však známým faktem, že výše skládkovacího poplatku nezajistí navýšení recyklace a prakticky nemá na výši recyklace vůbec žádný vliv. Zákon tak dává chybný signál investorům, že mají realizovat investice do spaloven na neupravený směsný komunální odpad.***

(18.50 hodin)
(pokračuje Černochová)

Zákon ve svém aktuálním nastavení nepochybně dokáže zajistit přesun odpadů ze skládek do spaloven. Ale chybí zde úvaha, na co nám to jako České republice vlastně bude, když závazné cíle máme stanoveny k recyklaci, a na to nejméně 65 % komunálních odpadů. Nabízí se rovněž logická otázka: Kolik vyprodukovaných odpadů musíme na začátku zpracovat, abychom byli schopni na konci ve finálních produktech recyklace využít závazně předepsaných 65 % komunálních odpadů?

Určitě o poznání více, v tom se snad shodneme i s panem ministrem. A co se tedy potom bude spalovat v nových spalovnách na neupravený směsný odpad? Zákon je ve věci ekonomických parametrů chybně nastaven. A namísto, aby směřoval Českou republiku ke splnění cílů EU, jejich splnění de facto výrazně stěžuje. Můžu se ptát, proč tomu tak je. Není třeba vést diskuzi o tom, zda se má omezit skládkování. To jednoznačně ano. A EU k tomu stanovila jasný cíl k roku 2035. Je to článek 5, odst. 5 směrnice o skládkách. (V sále je neklid a hluk.)

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já bych poprosil, opravdu je nás tady pár, a devět minut do konce, tak se zkusme ztišit.

Poslankyně Jana Černochová: To, o co jde v návrhu zákona je, zda má Česká republika jít cestou třídění a recyklace, anebo cestou nových kapacit spaloven na neupravený směsný odpad. Tento určitý nesoulad s cíli EU je třeba napravit, vážené kolegyně a kolegové. Zjednodušeně řečeno, pokud bude poplatek nad 1 500, budou se stavět nové spalovny. Pokud bude poplatek nižší, půjde se cestou třídění a recyklace. Tedy tou cestou, kterou stanovují nové evropské směrnice, trendy a jejich cíle. Výši poplatku je především třeba nastavit tak, aby byl splněn evropský cíl k omezení skládkování a zároveň aby poplatek nad nezbytnou míru nezatěžoval obce a města, a přitom je dostatečně motivoval k nezbytnému co nejvyššímu třídění směrem ke splnění cílů EU. Ekonomický nástroj by měl být tedy nastaven tak, aby pokud... (Odmlka pro hluk v sále.)

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám rozumím, paní poslankyně. Nebudeme asi pokračovat dál, dokud se tady neztišíme. A kdo chce odejít domů, tak ať tak učiní a opustí tento jednací sál. Tak děkuji.

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo.

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, máte slovo.

Poslankyně Jana Černochová: Výše poplatku je třeba nastavit tak, aby byl splněn evropský cíl v omezení skládkování a zároveň, aby poplatek nad nezbytnou nezatěžoval obce a města a přitom je dostatečně motivoval k nezbytnému co nejvyššímu třídění směrem ke splnění cílů EU. Ekonomický nástroj by měl být nastaven tak, aby pokud obec dostatečně třídí, tak nebyla sankcionována vyšším poplatkem za zbytkové odpady. Viz. ten mnou několikrát zmiňovaný slovenský model.

K navrhované legislativě, jak už jsem tady i říkala, zcela chybí, pane ministře, prováděcí vyhlášky, na které přitom ale zákony odkazují ve skutečně extrémním množství jednotlivých povinností. Chci se zeptat, kdy tyto prováděcí předpisy budou? Fakticky také není známé finální řešení, kterého má být dosahováno, tedy cíl. Není tudíž ani možné reálně vyčíslit dopady navrhovaných povinností, a to jak na obce a města, tak na naše podnikatele. Chybí zde funkční nástroje na podporu recyklace. Balík nové odpadové legislativy dostatečně neřeší potřebu splnění cíle recyklace komunálních odpadů, který je směrnicí EU stanoven na minimálně 65 % v roce 2035. V absolutní hodnotě musí Česká republika za patnáct let přesunout do recyklace ročně 1,43 mil. tun komunálních odpadů více. Zákon o odpadech ani související navrhovaná legislativa však k tomu neobsahuje bohužel prakticky vůbec žádné nástroje.

Dle evropských cílů nejde jen o omezení skládkování, ale zároveň i o navýšení recyklace. Český zákon však končí na půli cesty. Sice velmi důsledně větším počtem nástrojů, efektivně omezuje skládkování, ale nezajišťuje, aby odkloněné odpady ze skládek byly přesunuty do Evropou požadované recyklace, ale naopak je spíše směřuje do spaloven. Ty však EU již nepodporuje s odkazem na potřebu splnění nových evropských směrnic zaměřených na třídění a recyklaci. Bez doplnění nástrojů na podporu recyklace nová legislativa prokazatelně nevede Českou republiku ke splnění evropských cílů.

Všem těm předkládaným návrhům je zcela nedostatečně vyhotovena analýza dopadů. Komise LRV RIA měla vážné výhrady k předlohám. Dne 19. 9. 2019 byl na Legislativní radu vlády sdělen tento komentář. Některé připomínky komise RIA Legislativní radě vlády jsou takového rozsahu, že řešit je pouhou úpravou stávajícího textu je velmi obtížné. Nutná úprava vyžaduje větší zásah. Dopadová studie zcela pomíjí podrobnější vyhodnocení stávajícího stavu... (Opět neklid a hluk v sále.)

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Ano. Tak zase chvilku počkáme. Já vám děkuji.

Poslankyně Jana Černochová: Také děkuji. Dopadová studie zcela pomíjí podrobnější vyhodnocení stávajícího stavu a k němu vztažené vyhodnocení nezbytnosti navrhovaných změn a jejich rozsahu. Dle textu většinu cílů jako stát plníme, až na některé výjimky. Pak je otázka, proč se navrhují takové zásadní změny a takové navýšení administrativní zátěže, které mají samozřejmě citelné finanční dopady. Z analýzy bohužel nevíme, jak se zvýšením poplatků změní ekonomika systému OH jako odpadového hospodářství jako celku. Nevíme, jak to budou obce přenášet na občany v podobě poplatku. A nevíme, zda změny v poplatcích přenesou takové změny, které vlastně chceme. To v analýze Ministerstva životního prostředí není nikde uvedeno.

Vůbec není zřejmé, jak Ministerstvo životního prostředí stanovilo čísla dopadů. Je to stanoveno jaksi arbitrárně, ale to není dobře. Další věcí je, že tam je nějakým způsobem navrženo rozvržení poplatků, ale zcela postrádáme informaci, proč je to navrženo tak, jak to je, a jaké to bude mít aspekty a dopady. Není vyhodnocena ani sledovaná potřeba a stávající funkčnost systému. Není vyhodnoceno prolnutí systému AOS, třídění, poplatků, systému v obcích a nákladů a výnosů systému odpadového hospodářství. Toto je přitom jedna z klíčových věcí, v dopadové analýze však vůbec, pane ministře, není. Ani v návaznosti na uvedenou širší kritiku ze strany Legislativní rady vlády RIA MŽP dostatečně neupravilo dopadové analýzy. ***

(18.50 hodin)
(pokračuje Černochová)

Zákonodárci tak nemají dostatečné a odpovídající informace k možnosti objektivního posouzení dopadů pro občany, pro obce a pro firmy.

Navrhovaná legislativa je však takového rázu, že dopadá na zcela každého občana v České republice a dopady -

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Paní poslankyně, já vás přeruším. Je 19. hodina, končíme dnešní jednací den. Tento tisk je přerušen.

Pokračovat budeme zítra v 9 hodin ráno odpověďmi na písemné interpelace.

Já vám přeji pěkný večer a na shledanou.

(Jednání skončilo v 19 hodin.) ***

projednávání pokračuje dne 31.1.2020

58.
Vládní návrh zákona o odpadech
/sněmovní tisk
676/ - prvé čtení

Projednání jsme zahájili 29. ledna, obecná rozprava byla přerušena. A já poprosím, aby - a už se tak stalo - u stolku ministrů zaujal své místo ministr životního prostředí Richard Brabec a zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec... (Poslankyně Pekarová Adamová se hlásí.) K pořadu. Paní poslankyně, k pořadu? Prosím, s přednostním právem můžete. Otevřu rozpravu? Dobře. Budeme pokračovat v rozpravě. A s přednostním právem paní poslankyně... Moment. (Dohady mimo mikrofon.) Ano, v obecné rozpravě... Než zahájím rozpravu, přednostní právo paní Pekarová Adamová. Prosím, s přednostním právem, než budeme pokračovat v rozpravě.

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Pane předsedo, vy jste dneska nějaký roztržitý. Nejenom, že jsme začali pozdě - (Předseda Vondráček: Já se omlouvám, na mě tady mluvil pan předseda volební komise.) Ale já si myslím, že by měla přece jenom mít přednost paní Černochová. Paní poslankyně totiž přerušovala svůj příspěvek. A já ji ráda tedy v tomto přenechám prostor.

Předseda PSP Radek Vondráček: Já samozřejmě musím ctít § 67 o přednostních právech, ale jestliže jste se domluvily, jsem rád. (V sále je hluk.) Ale ne v tomto bodu, paní poslankyně. Nemluvila jste s přednostním právem... Nebudeme se hádat. Máte slovo. Klid, pokračujeme.

Poslankyně Jana Černochová: Pane předsedo, mluvila jsem s přednostním právem, mám přednostní právo a rozprava byla přerušena před ukončením jednacího dne, takže mám právo mluvit teď já. (Poslankyně Černochová se obrátila na předsedajícího. Pobavení a smích v sále.)

Předseda PSP Radek Vondráček: Prosím, pokračujte, paní poslankyně.

Poslankyně Jana Černochová: Pan ministr je přítomen, není přítomen zpravodaj?

Předseda PSP Radek Vondráček: Máme první čtení, jestli si dobře vzpomínám, tak jsme tenkrát měnili zpravodaje. Je to tak? (Neformální porada.) Máme ale stále první čtení. Jestli tady pan poslanec je, tak prosím, aby zaujal své místo. A pro druhé čtení můžeme změnit zpravodaje. Jinak bychom museli znovu hlasovat. Musela by o tom rozhodnout Sněmovna. Máme první čtení. Já navrhuji, že je jednodušší, když bude pokračovat stejný zpravodaj v prvém čtení. (Krátká odmlka.)

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji. Já jsem chtěla poprosit, až se trošku ztišíme, jestli bychom, pane předsedo Poslanecké sněmovny, mohli uctít minutou ticha památku pana Luboše Dobrovského, který včera zemřel, a který byl významným politikem Československa, České republiky. Byl ministrem obrany Československa.

Předseda PSP Radek Vondráček: Jestli nikdo nenamítá proti tomu postupu nic, tak prosím o minutu ticha. (Poslanci povstali a drží minutu ticha.) Děkuji.

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji. Dámy a pánové. Nyní mi dovolte pokračovat v tom mém středečním vystoupení. Hovořila jsem tady o poplatcích. Hovořila jsem o tom, že odborníci se shodují, že navýšení poplatků je nutné, ale jak Ministerstvo životního prostředí přišlo k výši poplatku 1 850 korun, když na Slovensku jim stačilo 1 200 korun, a i oborové svazy obecních a městských komunálních firem, tzv. Spolek veřejně prospěšných služeb a Sdružení komunálních služeb říkají, že 1 200 korun je částka, při které jednoznačně budou odpady odkloněny ze skládek, a že částky vyšší si obce nemohou dovolit a jsou zbytečné.

V listopadu 2018 zástupci energetických firem v článcích Mladé fronty Dnes sdělili, že k tomu, aby začali stavět nové kapacity spaloven, potřebují poplatek minimálně 1 500 korun. Své napovídají již názvy jejich článků. Cituji: Nový poplatek změní nakládání s odpady. Zelenou naplno dostane spalování. Nebo: Trend spalování lidem zvedne poplatky za odpad, říká šéf svozové firmy.

Víte, pro obce a města ale toto přece není nejvýhodnější cena, navíc v situaci, kdy Evropská unie opakovaně sdělila, že spalovny na směsný odpad již nebude podporovat a prosazuje cestu třídění a recyklace, ke které také stanovila závazné cíle, to znamená recyklovat minimálně 65 % komunálních odpadů v roce 2035.

Ano, Evropská unie doporučuje navýšení poplatků takové, aby byl splněn cíl odklonu odpadů ze skládek. Odborníci tedy říkají, že v podmínkách České republiky to s jistotou zajistí poplatek 1 200 korun. Proč tedy Ministerstvo životního prostředí nestanovilo poplatek podle zájmu obcí a měst, ale spíše podle zájmů a sdělených požadavků investorů do spaloven?

Evropská unie přece zároveň varuje před přesunem odpadů ze skládek do kapacit nových spaloven na směsné odpady. Pan ministr Brabec to ví. Ani jemu Evropská komise nepovolila dotace do nových spaloven v České republice, a že kvůli tomu byl osobně jednat v Bruselu, a to hned několikrát. Evropská unie přece zavazuje státy, aby co nejvíce třídily, redukovaly množství směsných odpadů a vytříděné suroviny recyklovaly.

Nastavení zákona tak moc nedává smysl ve vztahu k aktuálním evropským cílům. Čím chcete vlastně podpořit finální recyklaci, pane ministře. Jaké máte nástroje na to, aby odpady neskončily ve spalovnách namísto v recyklaci? To ze zákona opravdu není jisté.

Dámy a pánové, nejsem odborník na odpady, nikdy jím nebudu, nemám tuto ambici. Jsem dlouholetá komunální politička, takže ve chvíli, kdy se tato legislativa objevila v systému, že ji budeme projednávat, konzultovala jsem to s lidmi, kteří řeší komunální odpad a skutečně, tento zákon nebo tento balíček zákonů má obrovsky negativní dopad na komunál. Budou se zásadním způsobem zdražovat ceny.

Chtěla bych tedy poprosit všechny přítomné komunální politiky v Poslanecké sněmovně, aby se tomu zavěnovali stejným způsobem, jako jsem se tomu zavěnovala já, aby si to ve svých regionech s lidmi, kteří jsou na toto téma odborníci, prodiskutovali, abychom skutečně neudělali něco, co bude nezvratnou chybou. Novou legislativu potřebujeme, budeme ji i jako občanští demokraté podporovat. K tomu bude mít stanovisko za náš klub pan místopředseda našeho klubu Zahradník. Já tady jenom upozorňuji na věci, které se skutečně dotknou nás na těch radnicích, na těch krajích, na těch obcích.

Velmi si vážím aktivit, které v této věci udělala paní poslankyně Krutáková a chtěla bych - určitě vás pozve i ona, ale já to řeknu teď v úvodu, abychom na to náhodou nezapomněli - pro všechny zájemce uspořádala paní poslankyně Krutáková seminář Nezbytné nástroje na podporu třídění a finální recyklace, který se koná 4. února 2020 v Poslanecké sněmovně v místnosti A106. Je od 9 hodin a přijďte si poslechnout všechny argumenty.

Děkuji vám za pozornost.

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Faktická poznámka - Ondřej Veselý.

Poslanec Ondřej Veselý: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych chtěl navázat na kolegyni Černochovou. Je zjevné, že bez této legislativy se neobejdeme. Jsem rád, že došlo k nějakému posunu časovému, dále s tím, kdy nebudeme schopni nebo moci za velmi omezených podmínek ukládat odpad do země, nicméně si musíme také říci, co s ním.

Něco můžeme samozřejmě vytřídit, určitě budeme podporovat třídění, ale všichni víme, že bez zařízení pro energetické využití odpadu - tu zkratku ZEVO známe asi všichni, to prostě u nás nepůjde a těch zařízení je u nás velmi málo. To znamená, že tedy z mé strany apel buď na pana ministra nebo na vládu obecně, abychom v tom období, které nás čeká, to znamená, to znamená těch deseti let, podpořili, a stát musí jednoznačně podpořit vznik těchto zařízení. Bez nich se neobejdeme. Ta zařízení, já vím, že lidé v tom vidí spalovny a jsou z toho zděšení, nicméně stačí navštívit například Švýcarsko, kde takové malé spalovny, malá ZEVO, jsou v podstatě v každém městě, jsou tam běžná a jsou v zástavbě a ničemu to neškodí a právě podpora jak finanční tak řekněme osvětová ke vzniku ZEVO bude velmi nutná a pokud s tím vláda obcím a krajům pomůže, tak ty dopady nemusí být tak drastické, jak paní kolegyně popisuje. Děkuji.

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Přečtu několik omluv. Omlouvá se paní poslankyně Květa Matušovská od 9 hodin do konce jednacího dne z osobních důvodů, omlouvá se pan poslanec Hnilička mezi 9.45 a 11 z pracovních důvodů a omlouvá se pan poslanec Pavel Bělobrádek dnes od 12 hodin do konce schůze z pracovních důvodů.

S přednostním právem paní předsedkyně Pekarová Adamová.

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, já jenom velmi stručně chci okomentovat za TOP 09 tuto potřebnou novelu. Určitě vítám, že je novela zákona o odpadech ministerstvem připravena a předložena a vnímám její důležitost.

Tento zákon by měl totiž smysluplně řešit jednu z nejproblematičtějších a nejrizikovějších částí našeho způsobu života. Naše spotřeba roste, je obrovská a odpovídá tomu samozřejmě i produkce odpadu, kterého taktéž přibývá každým rokem. My všichni dnes víme, že odpad je zároveň i surovinou, není to tedy jenom negativní, ale je to samozřejmě možné využít i z pohledu pozitivního. My můžeme tuto surovinu buďto zahrabat pod zem, spálit nebo nejlépe vytřídit a znovu zužitkovat a opravdu využít.

Pro mne je obrovským zklamáním, že pan ministr se v této novele vlastně rozhodl pokračovat o šest let déle v zahrabávání pod zem, že skládkování, od kterého všechny rozumné země odstupují, které se je snaží velmi rychle eliminovat, tady dostává zelenou.

Rozhodl se tedy, že je to správné a oproti stávající úpravě, která je v tomto mnohem ambicióznější než to, co nám je navrhováno, tedy budeme odpad zahrabávat pod zem dalších šest let. Přijde mi to jako neuvěřitelný paradox, že něco takového navrhuje státní orgán, který má ochranu přírody zejména ctít. Proto avizuji, že se s touto částí novely, s prodloužením skládkování, rozhodně nechceme smířit a navrhneme, aby byl zachován současný termín zákazu skládkování, ten současný milník, a nikoliv aby se prodlužovala o dlouhých šest let možnost skládkovat. Tento pozměňovací návrh už tady rovnou avizuji, protože to je pro nás naprosto zásadní v této jinak velmi rozsáhlé novele zákona o odpadech. Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám také děkuji. Další do rozpravy je přihlášen pan poslanec Elfmark.

Poslanec František Elfmark: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, já bych na začátek jenom trošku shrnul, co je to ten oběhový balíček, protože jsme začínali ve středu v pozdních odpoledních hodinách, takže máme tady před sebou čtyři zákony. Ty zákony se týkají zákona o odpadech, zákona o vybraných výrobcích s ukončenou životností, zákona o obalech a takzvaný změnový zákon.

Kdybyste se podívali na webovky Ministerstva životního prostředí, je tam taková citace, kterou já bych si teď dovolil přečíst a citovat.

"Nová legislativa by měla přinést do Česka celoevropský trend zvyšování recyklace komunálního odpadu a Česko by tak konečně mělo vykročit na cestu k oběhovému hospodářství." A já se ptám, jestli to tak bude, jestli vážně zrecyklujeme Česko.

Pokud se podíváme na projednávaný zákon o odpadech, vláda schválila a do Sněmovny nám k diskusi do Poslanecké sněmovny poslala dlouho připravovaný návrh zákona o odpadech. Nová legislativa by podle celoevropské shody měla zajistit, aby evropské země používaly odpady především jako druhotné suroviny. Vláda však navrhuje zahrabávat na skládky snadno kompostovatelné odpady ještě dalších deset let, až do roku 2030. V celé Evropské unii je přitom již dvacet let zakázáno ukládat na skládky odpady bez předchozí úpravy a Česku tak hrozí každý rok sankce ve výši přes 60 mil. korun. A já se ptám a pokládám otázku, jestli si myslíme, že je to tak správně.

Návrh zákona o odpadech přináší zvýšení skládkovacích poplatků a zahrnuje motivační slevu pro obce, které budou zvyšovat třídění. Za to jsem velmi rád, že zákon tuhle formuli obsahuje a určitě je pro obce motivační. Ovšem v rozporu s evropskými předpisy navrhuje pokračovat ve skládkování recyklovatelných a kompostovatelných odpadů až do roku 2030. Každoročně skončí na skládkách až 2,5 mil. tun odpadů, z toho až milión tun je snadno kompostovatelných. Jedná se většinou o biologicky rozložitelný komunální odpad. Podle vládního návrhu tak má na skládkách skončit zbytečně navíc asi 10 mil. tun odpadu, ze kterých nekontrolovaně unikne do ovzduší asi 10 mil. tun CO ekvivalentu, tedy více než veškerá letecká doprava celé České republiky za dané období. A proto je potřeba si říct další otázku, jestli je to to, co vážně chceme. Přitom k dispozici jsou jak investoři, tak i technologie, které by dokázaly zajistit ukončení skládkování miliónů tun biologicky rozložitelných odpadů již k roku 2024. Ministrem Brabcem navržené nevhodné podmínky však investory odrazují. Vláda sice navrhla prodloužení lhůty pro skládkování, ale alespoň navrhuje zvýšení skládkovacího poplatku a doplňuje jej třídicí slevou. Obce, které vytřídí velkou část svých odpadů, mohou díky třídicí slevě ušetřit na skládkovacím poplatku.

Je dobré, že se podařilo do návrhu legislativy prosadit také povinnost firem zajistit v sídle a v provozovnách třídění bioodpadu. Osobně si myslím, že bioodpady jako složka mají ve třídění ještě velmi velké mezery. Na druhou stranu návrh zákona zatím neobsahuje poplatek za spalování směsných komunálních odpadů, jehož zavedení nám doporučuje Evropská komise i OECD. Zákon také neobsahuje žádná opatření na podporu skutečné recyklace, např. zlepšení odbytu výrobků z recyklátů nebo zdražení primárních surovin, aby se materiál ve finále opravdu využil a nejen vytřídil. Je potřeba říct, že třídění se rozhodně nerovná recyklace.

Pokud bych měl k tomuto zákonu shrnout plusy a minusy, tak jak je vnímám, tak mezi plusy patří vyšší skládkovací poplatek s třídicí slevou, mezi plus patří povinnost třídit bioodpady i u firem, ale zase musím říct minusové věci, a to je odsun konce skládkování kompostovaných odpadů o šest let až na rok 2030, zákaz skládkování pro odpady podle parametru výhřevnosti, který po nás nepožaduje ani evropská legislativa a zákonitě vede k nadkapacitám spalovacích zařízení. Jako minus beru absenci poplatku za spalování, jež nám doporučují zavést OECD i Evropská komise, absenci podpory skutečné recyklace. Cíle směrnice jsou na recyklaci, ne na třídění, jen třídění nám nepomůže. Když vytřídíme suroviny, tím je vlastně nezrecyklujeme. Na závěr bych chtěl navrhnout prodloužení projednání tohoto zákona ve výborech o dvacet dnů. Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Jako další vystoupí pan poslanec Jan Zahradník.

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych samozřejmě nejprve řekl rámcový postoj ODS k tomuto zákonu. ODS vítá, že ministerstvo konečně předložilo po dlouhém váhání a problémech, odkladech, do Sněmovny zákony, které mají nějak řešit situaci v odpadovém hospodářství u nás, které by toto hospodářství učinilo odpovídajícím podmínkám 21. století. Koho z vás, dámy a pánové, by zajímalo, jaká je stávající situace v odpadovém hospodářství v České republice, tak mohu odkázat na zprávu o životním prostředí, kterou vydává vláda každý rok. Letos tedy je to zpráva obsáhlá a týká se roku 2018, kde je poměrně významná kapitola věnovaná odpadovému hospodářství. Úvodní přehled norem, podle kterých se řídí u nás hospodaření s odpady, ukazuje, že máme celkem 16 norem, které, ať už jsou evropské nebo ať už jsou naše státní, tak nějakým způsobem ovlivňují nakládání s odpady. Jejich výčet zaujímá pomalu spolu tedy se základními aspekty, na které tyto legislativní normy působí, skoro dvou a půl, skoro tří stránek v tom textu. Samozřejmě, že základním údajem je přehled složení produkce odpadů - 62,7 % jsou stavební a demoliční odpady, 14,9 % odpady komunální, odpady ze zařízení na zpracování odpadu 7,6 %, z tepelných procesů jsou to 4,2 %, odpadní obaly 3,3 %, ostatní 6,7 %. Celková produkce se u nás zvyšuje, od roku 2009 došlo k navýšení o 17,1 %. Důležitým ukazatelem také, který uvádí tato zpráva, je celková produkce odpadu na jednoho obyvatele, která v roce 2018 činila 3555,7 kg na obyvatele a ve srovnání s obdobím roku 2009 došlo ke zvýšení tohoto ukazatele o 480 kg na obyvatele a meziroční nárůst mezi lety 2017 a 2018 je o 296.

Co se týká pak toho nakládání s odpady, tady je třeba skutečně říct - a kolega Elfmark to tady už připomněl - že je zde problém mezi vlastně čtyřmi způsoby, jak naložit se vzniklým odpadem. Uložení na skládku, což je samozřejmě věc diskuse a je to ten řekněme nejjednodušší způsob, jak se odpadu zbavit. Je to jeho energetické využití, tedy také poměrně ne úplně principiálně složitá věc, přetransformovat na určitý spalitelný produkt a pak jej tedy využít na tepelnou energii v nějakém zařízení na energetické využití odpadu. Je to jeho recyklace, jeho přeměna na nějaký jiný výrobek, na nějakou jinou surovinu. A konečně je to ten čtvrtý způsob, prostě bránit se vzniku odpadu, prostě vůbec odpad nevytvářet. Každý z těch způsobů má nějaké svoje zastánce, nějaké odpůrce, některé ty cesty mají jednodušší řešení. Zdá se, že cestou ke snižování ukládání odpadů na skládky je zvyšování poplatku.

Zdá se, že cestou k navýšení recyklace je zvýšení úrovně třídění, ale zároveň také i podpora výrobků, které vzniknou tou recyklací.

Možná by bylo zajímavé, kdybychom se podívali na to, co říká o odpadovém hospodářství ten dokument, který poměrně teď v nedávných dnech hýbá Evropou a tady byl myslím zmiňován včera při interpelacích. Je ta Zelená dohoda pro Evropu. Ta Zelená dohoda pro Evropu, tady jsem si z ní vytáhl vlastně dvě stránky, se odpadům věnuje ve svém § 2.1.3. A ten název je příznačný. Aktivizace průmyslu pro čisté oběhové hospodářství. Čili už jen první signál, který nám dává Evropská komise ve svých snech do budoucna, je, že chce přejít na úplné oběhové hospodářství, tedy cirkulární ekonomiku, která neprodukuje žádné odpady. Přitom dlouholetá, tisíciletá, desetitisíciletá zkušenost prostě říká, že organizmus, který neprodukuje odpady, zahyne. Tak jakým způsobem pak chce dosáhnout Evropská unie úplné cirkulární ekonomiky? Tady jsou k tomu některé návody.

K dosažení klimaticky neutrálního oběhového hospodářství Evropská unie vyžaduje plnou mobilizaci průmyslu. Čili staví základ na průmyslu. A to už je první taková zajímavá věc. Vyzývá k tomu neprodleně, tedy abychom byli v roce 2050 připraveni k té bezuhlíkové Evropě, tak je třeba začít už hned teď. Materiál udává, že pouze 12 % materiálů, které dneska průmysl využívá, pochází z recyklace. Zároveň také tady upozorňuje na to, že přechod k čistě oběhovému hospodářství je impulzem k vytváření pracovních míst. Samozřejmě nic proti tomu, to si myslím, že asi může být zčásti také pravdou.

Komise se chystá v březnu 2020 přijmout průmyslovou strategii Evropské unie, která by se měla zabývat dvojí výzvou: Zelenou transformací a digitální transformací. Nás tedy teď bude zajímat ta zelená transformace, která má vyústit v této oblasti v novém akčním plánu pro oběhové hospodářství. Z toho by člověka skoro mrazilo v zádech. Opět nějaký akční plán, opět nějaké dramatické cíle, které si Unie chce stanovovat. Chce zmodernizovat ekonomiku Evropské unie a využít příležitostí, které dává oběhové hospodářství doma i na globální úrovni. Energeticky náročná průmyslová odvětví, tedy ocelářství či výroba chemických produktů a cementu se mají stát lídry v této dekarbonizaci a v té modernizaci tak, aby byla bezodpadová.

Akční plán bude obsahovat politiku udržitelných produktů. Tato politika bude upřednostňovat zmenšení objemu materiálů a jejich opětovné využití ještě před tím, než dojde k jejich recyklaci. Bude podporovat nové obchodní modely a stanoví minimální požadavky, aby se produktům škodlivým pro životní prostředí zabránilo v přístupu na trh Evropské unie. Akčním plánem pro oběhové hospodářství se bude řídit transformace ve všech odvětvích, avšak zejména se soustředí na ta z nich, která jsou nejnáročnější z hlediska zdrojů, tedy odvětví textilu, stavebnictví, elektroniky a plastů. Komise se zaměří na cíl proti záměrně přidávaným mikroplastům a neúmyslnému uvolňování plastů. Komise vypracuje požadavky, aby bylo zajištěno, že veškeré obaly, veškeré obaly na trhu Evropské unie budou do roku 2030 opět použitelné, opětovně použitelné nebo ekonomicky recyklovatelné. Vypracuje regulační rámec pro biologicky rozložitelné plasty. Akční plán bude rovněž obsahovat opatření, která mají povzbudit podniky k tomu, aby spotřebitelům nabízely a umožnily jim si zvolit opětovně použitelné, trvanlivé a opravitelné produkty.

Bude provedena analýza potřebnosti práva na opravu a omezení plánovaného zastarávání produktů. Plánované zastarávání produktů. Tak se tomu říká, nějaká součástka, která po uplynutí záruční doby způsobí, že výrobek se zničí a spotřebitel si bude muset zakoupit nový. Jenom si zkusme představit, co v dnešní době bude znamenat takovýhle náhlý přechod k této vysněné cestě. Prostě dneska nevím, kdo z nás automobilistů umí vyměnit žárovku. Třeba před 40 lety na škodovce 105 jsem si to uměl udělat. Tehdy jsem třeba seřizoval předstih, vyměňoval jsem brzdové destičky a vozil jsem potom v tom autě svoje děti. Dneska si vůbec neumím představit, dneska ani ten automechanik neumí opravit součástku. On ji vyjme, jde do skladu, vezme novou a nahradí ji tou novou součástkou. Stejně tak mobily, které 90 % z vás v tuhle chvíli používá, čte si v nich internet. Měl jsem mobil, který když zkolaboval, tak jsem vyjmul baterii, on se nějak restartoval, dal jsem ji zpátky a mobil fungoval. Tady ani nevím, jak bych se k té baterii dostal v tom zataveném, uzavřeném mobilu.

Představa stoprocentní oběhové ekonomiky je představa - podle mého názoru - velmi nebezpečná a patří mezi ty představy, kterými nás Evropská unie zásobuje a které mohou přinést naší ekonomice, životu našich lidí obrovské problémy. Ještě tedy zmíním něco dál. Politika pro udržitelné produkty má rovněž přispět k podstatnému snížení objemu odpadu. Jasně, když se něco bude pořád opravovat, jako to dělávali naši předkové, jako to ještě je do dneška u některých automobilů, tak samozřejmě se nestanou tím odpadem, tím autovrakem, který řeší jeden z těch dalších tří zákonů, který nás čeká. Tedy budeme si ta auta opravovat? Ty staré diesely budeme opravovat, jenomže Evropská unie zase nějakým jiným nařízením nám zakáže s těmi diesely jezdit po silnici. Čili budou to opravitelné produkty, budeme si je opravovat, ale nebudeme smět je používat. Tak. Levá ruka neví, co dělá ruka pravá. A to je v případě Evropské unie poměrně častý jev.

....projev dále pokračuje.

Z důvodu rozsahu textu a omezení webové stránky je zbytek stenozáznamu k dispozici pod tímto odkazem a je současně k dispozici ke stažení:

stenozaznam-snemovna---zakon-o-odpadech-full.pdf [ 371.85 kB, PDF ]

Zdroj: Česká asociace odpadového hospodářství, PSP ČR&&

Už vím, kam s ním!
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
CHEMELEONI s.r.o.
21
4. 2020
21-22.4.2020 - Seminář, školení
Konferenční místnost hotelu A-SPORT
CHEMELEONI s.r.o.
13
5. 2020
13-14.5.2020 - Seminář, školení
Kongresový sál hotelu Krystal
INISOFT s.r.o.
19
5. 2020
19.5.2020 - Seminář, školení
Praha, ČVUT
INISOFT s.r.o.
20
5. 2020
20.5.2020 - Seminář, školení
Olomouc, Vzdělávací centrum
INISOFT s.r.o.
26
5. 2020
26.5.2020 - Seminář, školení
Praha, ČVUT
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí