zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Vědci objevili zkameněliny želv velkých jako osobní auto

23.02.2020
Příroda
Geologie
Vědci objevili zkameněliny želv velkých jako osobní auto

Před 13 až sedmi miliony lety se vodami dnešní Jižní Ameriky proháněla jedna z největších želv, která kdy žila. Sladkovodní plaz, jehož zkamenělé pozůstatky nalezli vědci v Kolumbii a ve Venezuele, dosahoval rozměrů osobního auta, píše agentura Reuters. První fosílie těchto obřích želv paleontologové objevili už v 70. letech minulého století, nový nález však dopomůže k lepšímu porozumění tomu, jak tato zvířata žila.

O objevu ve středu v odborném časopise Science Advances informovali vědci z univerzity Del Rosario v Bogotě. Fosílie nalezli v kolumbijské poušti Tatacoa a v okolí města Urumaco na severu Venezuely, které je významným paleontologickým nalezištěm. Druh stupendemys geographicus zde obýval rozsáhlé mokřady, které zabíraly velkou část Kolumbie, Venezuely, Brazílie a Peru v době, kdy ještě neexistovaly řeky Amazonka či Orinoko.

Želva dosahovala délky až čtyři metry a vážila okolo 1,25 tuny. Co do velikosti ji předčí pouze zástupci rodu archelon, kteří měli téměř dvojnásobnou hmotnost a žili zhruba před 70 miliony lety.

"Stupendemys geographicus byly obrovské a těžké želvy. Pokud započítáme hlavu, krk, krunýř a končetiny, největší zástupci tohoto druhu se co do velikosti a délky vyrovnali sedanu," uvedl vedoucí vědeckého týmu, paleontolog Edwin Cadena.

"Stravovaly se rozmanitě, jedly malá zvířata - ryby, kajmany, hady i měkkýše či vegetaci, hlavně ovoce a semena," dodává vědec, podle kterého stavba těla želvy naznačuje, že žila převážně na dně velkých řek a jezer.

Velikost želvám pomáhala ubránit se dalším ohromným plazům, kteří v tehdejších mokřadech žili, včetně 11metrového kajmana rodu purussaurus a 10metrového příbuzného dnešních gaviálů z rodu gryposuchus. Jedna z želvích fosílií byla dokonce nalezena s pěticentimetrovým zubem zaraženým v krunýři.

Hluboké šrámy na krunýřích si však mohli při boji o teritorium či samičky navzájem způsobit i želví samci. V přední části krunýře měli totiž dva velké špičaté výrůstky, které pravděpodobně používali při boji.

Zdroj: ČTK

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí