zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

V Německu se rozhořela diskuse o návratu k jaderné energetice

21.02.2020
Atomová energie
V Německu se rozhořela diskuse o návratu k jaderné energetice

Od začátku letošního roku se v německých médiích téměř každý den objevují hlasy volající po dalším využívání jaderné energetiky. Hlavním důvodem je ochrana klimatu. Reaktory jsou považovány za jediný velký zdroj elektřiny, který není závislý na počasí a zároveň neprodukuje skleníkové plyny. Z nejnovějšího průzkumu veřejného mínění vyplývá, že většina Němců pochybuje o tom, že samotné obnovitelné zdroje zajistí zemi dostatek proudu, a 37 % respondentů považuje další využívání jaderné energie za smysluplné; u východních Němců je to dokonce 48 %.

Z politiků po dalším využívání jádra volají hlavně někteří představitelé CDU, největší vládní strany kancléřky Merkelové. Výslovně se z politiků CDU pro obnovení diskuse k jaderné energetice vyjádřili saský premiér Michael Kretschmer, poslanec zemského sněmu Šlesvicka-Holštýnska Hans-Jörn Arp a místopředseda ekonomické rady CDU Friedrich Merz, který souběžné odstavování jaderných a uhelných elektráren přirovnal k operaci srdce bez narkózy. Z dalších členů CDU pak předseda vlády spolkové země Sasko-Anhaltsko Reiner Haseloff upozorňuje v souvislosti s uzavíráním reaktorů na riziko blackoutu a premiér Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet varuje, že ,,po roce 2023 přijde země o více než deset gigawatt proudu".

Do veřejné debaty v médiích se zapojily i některé instituce. Spolkový výbor pro hospodářství, pracovní místa a daně navrhuje, aby se jako ,,možná varianta výroby energie bez emisí CO2" přezkoumaly projekty zaměřené na jadernou fúzi a malé modulární reaktory. Odborový svaz Deutscher Gewerkschaftsbund upozorňuje, že spolková vláda doposud nezodpověděla otázku, jak bude zajištěno zásobování proudem poté, co se země vzdá jaderné a uhelné energie.

Pro obnovu diskuse o německé energetické politice, která je nyní založena na masivní podpoře obnovitelných zdrojů a odstavování jaderných a uhelných elektráren, se vyslovuje také celá řada ekonomů, vědců a průmyslníků.

Profesor ekonomie na univerzitě v Mnichově, poradce spolkového ministra hospodářství a bývalý ředitel prestižního Ústavu pro ekonomický výzkum Hans-Werner Sinn vyzývá, aby lidé uvažovali o návratu k jádru. Jürgen Hambrecht, předseda dozorčí rady společnosti BASF, Lino Guzzella, profesor technické univerzity v Curychu, a Lars Josefsson, bývalý předseda představenstva koncernu Vattenfall, zveřejnili text ,,Jaderná energie? Ano, prosím", ve kterém píší, že pokud svět bere ochranu klimatu vážně, měl by se odpoutat od jakýchkoli ideologií a zvážit využívání jaderné energie. Sabine Herlitschka, předsedkyně představenstva nadnárodní společnosti Infineon Technologies AG, říká, že není třeba diskutovat o tom, ,,zda potřebujeme více jaderné energie, abychom dosáhli klimatických cílů. Místo toho je nutné využít veškerý potenciál, který máme". Profesor ekonomie na univerzitě v Magdeburgu Reint E. Gropp nechápe situaci, kdy se Německo vzdává uhlí, aby snížilo emise CO2, a zároveň upouští od jaderné energie, která může v redukci skleníkových plynů sehrát významnou roli.

Proti tomu, aby se debata o současné německé energetické politice znovu otevírala, se naopak v průběhu prvních týdnů tohoto roku veřejně vyslovil předseda SPD v Bundestagu Matthias Miersch, který úvahy o návratu označil za ,,vysoce nebezpečné a zcela mylné". Předseda Zelených v bavorském parlamentu Ludwig Hartmann považuje odpojení jaderných a uhelných elektráren za důležité a je rád, že k němu zanedlouho dojde. Ministr životního prostředí a energetiky Jan Philipp Albrecht ze stejné strany prohlásil, že debata na toto téma ,,není na pořadu dne". Předseda Zelených v parlamentu Šlesvicka-Holštýnska Steffen Regis uvedl, že tato spolková země bude v uzavírání jaderných elektráren pokračovat, a předseda frakce SPD v tamním parlamentu Ralf Stegner označil úvahy o návratu k jádru za nesmysl.

Kancléřka Angela Merkelková se do této veřejné diskuse dosud nezapojila. O politice energiewende, jež ročně stojí Německo dvanáct miliard dolarů, stále mluví jako o jediné alternativě a na Světovém ekonomickém fóru v Davosu podle vlastních slov hovořila ,,s hrdostí" o tom, že se Německo do roku 2022 vzdá jaderné energie a do roku 2038 uhlí.

Zdroj: Hejl servis

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí