Analytici předpovídají boom na trhu se skladováním energie

2. března 2020

Energie

Nejnovější zpráva společnosti Wood Mackenzie Power & Renewable předpokládá, že kapacita úložišť energie se na světě v roce 2024 zvýší oproti roku 2018 až třináctinásobně z 12 na 158 GWh. V čele očekávaného masivního boomu mají být USA a Čína.

Zpráva odhaduje, že investice do skladování energie (bez přečerpávacích vodních elektráren) se vyšplhají na 71 miliard USD (1,6 bilionu korun). Více než polovinou celosvětové kapacity úložišť přitom budou disponovat USA a Čína. V další skupině mají být Japonsko, Austrálie a Jižní Korea a teprve pak první evropské země Německo a Velká Británie, které na tom budou podobně jako Kanada a Indie.

V roce 2018 bylo po celém světě připojeno téměř 4 GW nových systémů a už v roce 2020 se má toto číslo zdvojnásobit. USA, Čína a Jižní Korea oznámily projekty na budování úložišť na úrovni stovek MW v rámci jedné lokality.

Čína v roce 2019 v Ťiang-su uvedla do provozu úložiště s kapacitou 202 MWh a tamní vláda schválila megaprojekt skladovacího centra v severozápadní provincii Gansu s kapacitou jen v počáteční fázi až 720 MWh. Po dokončení půjde o největší virtuální elektrárnu v Číně, která bude sloužit především k pokrytí výpadků dodávek obnovitelných zdrojů energie. Projekt má v současné době zpoždění, měl začít fungovat již na sklonku roku 2019.

Čínský výrobce větrných turbín Ming Yang Smart Energy plánuje výstavbu hybridní elektrárny o výkonu 1,3 GW. Investice ve výši 1,3 miliardy USD poblíž města Tong Liao v autonomním regionu Inner Mongolia na severu Číny na hranicích s Mongolskem zahrnuje 1 GW větrného a 300 MW slunečního výkonu připojeného k lithium-iontovému akumulátorovému systému o výkonu 320 MW. Zahájení výstavby společnost předpokládá v srpnu roku 2020 a zařízení chce uvést do provozu už na konci roku 2021.

První místo na žebříčku zemí ve velikosti skladovacích kapacit si ale podle WoodMac minimálně do roku 2024 těsně udrží Spojené státy. V roce 2018 americké firmy uvedly do provozu úložiště s rekordní celkovou kapacitou 777 MWh a v roce 2020 se toto číslo ztrojnásobí. V roce 2023 má být spuštěn solární park Southern Bighorn v Nevadě o výkonu 475 MW, který bude disponovat skladovacím centrem o kapacitě 540 MWh. Další projekt, Salt River v Arizoně, zahrnuje solární park s výkonem 338 MW a úložiště s kapacitou až 1 GWh.

Pokud ale jde o tempo růstu, před USA a Čínu se v poslední době dostala Jižní Korea, která začala masivně podporovat větrné a solární projekty spojené se systémy ukládání energie. Z 10 MWh v roce 2017 se v roce 2018 komerční instalace v Jižní Koreji rozrostly na celkovou kapacitu 1,1 GWh a země ohlásila řadu dalších projektů, které jen pro rok 2020 překračují 800 MWh. Na čtvrtém místě v žebříčku v tempu růstu je Austrálie a poté Německo a Japonsko.

V České republice zahájilo na sklonku roku 2019 v areálu tušimické elektrárny provoz úložiště s výkonem 4MW a kapacitou 2,8 MWh spojené s turbogenerátorem o výkonu 200 MW. Jde
o společný projekt ČEZ a ČEPS s názvem BAART (Bateriová Akumulace pro Automatickou Regulaci Frekvence Tušimice), který bude testovat různé typy provozních režimů bateriových systémů včetně regulace frekvence pro řízení stability přenosové soustavy.ů

Energie

Fibonacciho den

Další články

Partneři