Pátek, 29. března 2024

Letem biosvětem

Letem biosvětem

Asi 2,4 miliony farmářů na celém světě hospodaří podle pravidel ekologického zemědělství. Biopotraviny, které tito farmáři dodávají, nakupují miliony zákazníků.

Co je ekologické zemědělství?

Ekologické zemědělství používá sofistikované postupy, aby dokázalo dosahovat zisku a zároveň pečovat o půdu a dodávat zdravé potraviny. Především:

? Pečuje o uzavřený koloběh živin na farmě: Namísto syntetických hnojiv farmáři na polích recyklují slámu či hnůj ze statku. Také si vyrábějí vlastní kompost a pěstují zelené hnojení: hodně jetelovin a luskovin. Tyto plodiny dokáží získávat dusík ze vzduchu, a tak ho postupně doplňují do půdy.

? Nepoužívá syntetické pesticidy. Raději se před škůdci a chorobami chrání arzenálem různých triků: střídáním plodin, rezistentními odrůdami, podporou užitečného hmyzu či ptáků a podobně. Nebo cíleným nasazováním biologických nepřátel, jako jsou draví roztoči nebo bakterie, které hubí housenky.

? Stará se o zvířata: Tato musí mít dostatek místa, výběh i vzdušnou stáj, žítv přirozených skupinách a dostávat zelenou píci - nejen vysokoenergetické krmné směsi.

? Vyhýbá se rizikovým chemikáliím: Kromě syntetických pesticidů a hnojiv při pěstování se nepoužívají ani žádná umělá aditiva při výrobě biopotravin.

České ekologické zemědělství

? V roce 1990 u nás vznikly první tři ekologické farmy. Nyní je jich skoro 4600.

? Zemědělci plodiny pěstují na více než 520 000 hektarech zemědělské půdy.

? Česko je se skoro 15% podílem ekologického zemědělství na celkové ploše půdy šesté v Evropě - po Rakousku, Estonsku, Švédsku, Itálii a Švýcarsku.1

Biopotraviny

? České eko farmy v roce 2016 dodaly na trh na11 000 tun hovězího, 33 milionů litrů mléka, 18 000 tun pšenice, 3300 tun jablek, 3200 tun vinných hroznů nebo 900 tun zeleniny.2

? Také je v Česku asi 750 firem, které biopotraviny vyrábějí: pekárny, uzenáři, konzervárny, mlékaři aj. Více než 200 z nich tvoří samotní farmáři a vinaři, kteří ze své vlastní produkce vyrábějí uzeniny, džemy, sýry, víno atd.2

Ekologické zemědělství ve světě

? Na světě je 2,4 miliony certifikovaných ekologických farem - z toho 350 000 v Evropě.

? Na světě se ročně prodají biopotraviny za 75 miliard eur - tedy skoro dva biliony korun. Největší podíl biopotravin na národním trhu s potravinami najdeme v Dánsku: 8,4 %.3

Ekologické zemědělství udržuje úrodnost půdy

? Zejména vrací do půdy organickou hmotu (humus), která z polí soustavně ubývá. Měření na 74 různých místech světa zjistila, že ve svrchních 20 centimetrech ekologicky obhospodařované půdy bývá v průměru o 3,5 tuny uhlíku na hektar více.4

? Organická hmota je velmi důležitá pro zdravou ornici. Slepuje k sobě částečky půdy, snižuje erozi a chrání tak půdu před smýváním z polí.5 Také vylepšuje její schopnost zadržovat vodu. Půda pak může v suchých letech sloužit jako zdroj vláhy - na jediném hektaru dokáže zadržet stovky tisíc litrů vody.6 A humus také živí bohatství žížal i dalších malých půdních organismů, které plodinám pomáhají zajistit živiny.

? Půda na biofarmách také o 137 % lépe infiltruje vodu a o 22 % méně ornice se smývá vinou eroze.9

? Porovnání desítek různých pokusů také ukázalo, že na biofarmách bývá v průměru o 41 % více půdních mikroorganismů důležitých pro recyklaci živin a jejich dostupnost plodinám.10

...a oživuje krajinu

? Ekologické zemědělství oživuje krajinu. Vrací do ní zeleň a nehubí život soustavnými dávkami agrochemikálií. Porovnání více než 60 různých studií potvrdilo, že na biofarmách je v průměru o polovinu početnější divoká fauna a flóra.11 Žije tu více ptáků, netopýrů, pavouků nebo dravého hmyzu, jako jsou střevlíci či slunéčka, hubící škůdce.12

? Proto se také na biofarmách vyskytuje podstatně méně mšic než v průmyslovém zemědělství13 - a to přestože se tu nepoužívají insekticidy.

? Německé testy rovněž potvrdily, že v krajině, kde se hospodaří ekologicky, žije mnohem více důležitého opylujícího hmyzu: o 60 % více včel či o 150 % více čmeláků.14 Prosperují tu ze dvou důvodů: nehubí je pesticidy a podél polí také roste několikanásobně více kvetoucích rostlin, takže opylovači tu mají lepší pastvu.15

? Hospodařit ekologicky je důležité pro zdraví krajiny i pro prosperitu samotného zemědělství.

Zdravé biopotraviny

? Přibližně každý druhý vzorek běžných potravin v českých obchodech obsahuje zbytky syntetických pesticidů. Ekologické zemědělství je nepoužívá - a také se v biopotravinách prakticky nevyskytují.

? Mf DNES v listopadu 2018 udělala test jablek z českých obchodů. Všechna obsahovala zbytky čtyř až šestnácti různých pesticidů. Kromě těch, která pocházela z ekologického zemědělství - ta byla bez jakýchkoli reziduí a jedině ona splňovala standardy používané pro výrobu dětských přesnídávek.18

? Měření ovoce a zeleniny má často protichůdné výsledky. Proto v nich výzkumníci udělali pořádek. Shromáždili 343 různých studií a porovnali je. Výsledek: biopotraviny mají v průměru o 17 % větší antioxidační aktivitu, přičemž rozdíl platí hlavně pro ovoce.19

? Bio zelenina a ovoce také obsahuje o 6 % více vitamínu C nebo o čtvrtinu více sacharidů.19

Úroda v ekologickém zemědělství

? Průmyslové zemědělství se zaměřuje na kvantitu pěstovaných plodin. Proto se dá očekávat, že biofarmy - které se oproti tomu více soustředí na údržbu úrodné půdy - budou mít krátkodobě menší úrodu.

? Při porovnání 1071 pokusů prováděných na 52 různých plodinách ve 38 zemích během minulých pětatřiceti let se ukázalo, že výnosy biopotravin skutečně byly v průměru o pětinu nižší.24 Úroda je tedy nižší, ale jenom o trochu.

? Deficit se ovšem zmenšil tam, kde biofarmy používají častější střídání plodin (pak činí jen 8 %) nebo namísto monokultury pěstují více plodin zároveň (9 %).24

? Rozdíly ve výnosech se zmenšují v nepříznivých, např. suchých podmínkách. Pak ekologické zemědělství těží z benefitů, které mu dává organická hmota v půdě.

? Všechna porovnání samozřejmě platí pro ekologické versus intenzivní průmyslové zemědělství - nikoli pro srovnání s tradičními drobnými rolníky v rozvojových zemích, tedy pro většinu současných světových farem. Pro ně by přechod na sofistikované ekologické postupy podstatně vylepšil úrodu, v některých případech i několikanásobně.25

Maso je součástí bio řešení

? Bio přitom neznamená vegetariánské - přesně naopak. Výroba masa a mléka je důležitou součástí ekologického zemědělství. Ekologické zemědělství p otřebuje zvířata, protože používá hnůj a další statková hnojiva k recyklaci živin do polí.

? Při chovu hospodářských zvířat mnohem častěji využívá vykrmování na otevřených pastvinách a méně používá vysokoenergetická krmiva vypěstovaná na polích. Ornou půdu tak šetří pro jiné účely.

Zdroje

1. Eurostat: https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Organic_farming_statistics

2. Ekologické zemědělství v České republice. Ročenka 2016. Ministerstvo zemědělství, Praha 2017.

3. FiBL: https://www.fibl.org/en/themes/organic-farming-statistics.html

4. Gattinger, A., Muller, A., Haeni, M., Skinner, C., Fliessbach, A., Buchmann, N., Mäder, P., Stolze, M., Smith, P., El-Hag Scialabba, N., Niggli, U. (2012). Enhanced top soil carbon stocks under organic farming. Proceedings of the National Academy of Science 109: 18226-18231.

5. Bardgett, R. D. (2005). The biology of soil: a community and ecosystem approach. Oxford University Press, Oxford.

6. Pimentel, D., Hepperly, P., Hanson, J., Douds, D., Seidel, R. (2005). Environmental, energetic, and economic comparisons of organic and conventional farming systems. BioScience 55: 573-582.

7. Situační a výhledová zpráva: půda. Ministerstvo zemědělství, Praha 2012.

8. Henneron, L. Bernard, L., Hedde, M., Pelosi, C., Villenave, C., Chenu, C., Bertrand, M., Girardin, C., Blanchart, E. (2015). Fourteen years of evidence for positive effects of conservation agriculture and organic farming on soil life. Agronomy for Sustainable Development 35: 169-181.

9. Sanders, J., Heß, J. (eds.) (2019). Leistungen des ökologischen Landbaus für Umwelt und Gesellschaft. Thünen Report 65. Johann Heinrich von Thünen-Insitut, Braunschweig.

10. Lori, M., Symnaczik, S., Mäder, P., De Deyn, G., Gattinger, A. (2017). Organic farming enhances soil microbial abundance and aktivity - a meta-analysis and meta-regression. PLoS ONE 12: e0180442.

11. Bengsson, J., Ahnström, J., Weibull, A., C. (2005). The effects of organic agriculture on biodiversity and abundance: a meta-analysis. Journal of Applied Ecology 42: 261-269.

12. Hole, D., G., Perkins, A., J., Wilson, J., D., Alexander, I., H., Grice, P., V., Evans, A.., D. (2005): Does organic farming benefit biodiversity? Biological Conservation 122: 113-130.

13. Birkhofer, K., Bezemer, T. M., Bloem, J., Bonkowski, M., Christensen, S., Dubois, D., Ekelund, F., Fließbach, A., Gunst, L., Hedlund, K., Mäder, P., Mikola, J., Robin, C., Setälä, H., Tatin-Froux, F., Van der Putten, W. H., Scheu, S. (2008). Long-term organic farming fosters below and aboveground biota: implications for soil quality, biological control and productivity. Soil Biology & Biochemistry 40: 2297-2308.

14. Holzschuh, A., Steffan-Dewenter, I., Tscharntke, T. (2008). Agricultural landscapes with organic crops support higher pollinator diversity. Oikos 117: 354-361.

15. Holzschuh, A., Steffan-Dewenter, I., Kleijn, D., Tscharntke, T. (2007). Diversity of flower-visiting bees in cereal fields: effects of farming system, landscape composition and regional context. Journal of Applied Ecology 44: 41-49.

16. Farkač, J., Král, D., Škorpík, M. (eds.) (2005). Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha.

17. Zámečník, V. (2013): Metodická příručka pro praktickou ochranu ptáků v zemědělské krajině. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha.

18. Mf DNES: https://www.idnes.cz/ekonomika/test-a-spotrebitel/kvalita-jablka-z-obchodu-pesticidy-test.A181113_133101_test_jan

19. Barański, M., Średnicka-Tober, D., Volakakis, N., Seal, C., Sanderson, R., Stewart, G. B., Benbrook, C., Biavati, B., Markellou, E., Giotis, C., Gromadzka-Ostrowska, J., Rembiałkowska, E., Skwarło-Sonta, K., Tahvonen, R., Janovská, D., Niggli, U., Nicot, P., Leifert, C. (2014). Higher antioxidant and lower cadmium concentrations and lower incidence of pesticide residues in organically grown crops: a systematic literature review and meta-analyses. British Journal of Nutrition 112: 794-811.

20. Średnicka-Tober, D., Barański, M., Seal, C., Sanderson, R., Benbrook, C., Steinshamn, H., Gromadzka-Ostrowska, H., Rembiałkowska, E., Skwarło-Sonta, K., Eyre, M., Cozzi, G., Krogh Larsen, M., Jordon, T., Niggli, U., Sakowski, T., Calder, P. C., Burdge, G. C., Sotiraki, S., Stefanakis, A., Yolcu, H., Stergiadis, S., Chatzidimitriou, E., Butler, G., Stewart, G., Leifert, C. (2016). Composition differences between organic and conventional meat: a systematic literature review and meta-analysis. British Journal of Nutrition 115: 994-1011.

21. Rist, L., Mueller, A., Barthel, C., Snijders, B., Jansen, M., Simoes Wüst, P., Huber, M., Kummeling, I., von Mandach, U., Steinhart, H., Thijs, C. (2007). Influence of organic diet on the amount of conjugated linoleic acids in breast milk of lactating women in the Netherlands. British Journal of Nutrition 97: 735-743.

22. Kummeling, I., Thijs, C., Huber, M., van de Vijver, L. P. L., Snijders, B. E. P., Penders, J., Stelma, F., van Ree, R., van den Brandt, P. A., Dagnelie, P. C. (2007). Consumption of organic foods and risk of atopic disease during the first 2 years of life in the Netherlands. British Journal of Nutrition 99: 598-605.

23. Baudry, J., Lelong, H., Adriouch, S., Julia, C., Alles, B., Hercberg, S., Touvier, M., Lairon, D., Galan, P., Kesse-Guyot, E. (2018). Association between organic food consumption and metabolic syndrome: cross-sectional results from the NutriNet-Santé study. European Journal of Nutrition 57: 2477-2488.

24. Ponisio, L.C., M'Gonigle, L.K., Mace, K.M., Palomino, J., de Valpine, P., Kremen, C. (2014): Diversification practices reduce organic to conventional yield gap. Proceedings of the Royal Society B 282: 20141396.

25. Badgley, C., Moghtader, J., Quintero, E., Zakem, E., Chappell, M. J., Avilés-Vázquez, K., Samulon, A., Perfecto, I. (2007): Organic agriculture and the global food supply. Renewable Agriculture and Food Systems 22: 86-108.

26. Lotter, D.W., et al. (2003). The performance of organic and conventional cropping systems in an extreme climate year. American Journal of Alternative Agriculture 18: 146-154.

27. Muller, A., Schader, C., Scialabba, N. E., Bruggermann, J., Isensee, A., Erb, K.-H., Smith, P., Klocke, P., Leiber, F., Stolze, M., Niggli, U., 2017. Strategies for feeding the world more sustainably with organic agriculture. Nature Communications 8: 1290.

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů