Zemědělce neohrožuje pouze koronavirová epidemie, ale také sucho. Jak si s těmito problémy poradit?

Celé Česko v současné době řeší koronavirovou epidemii, která ochromila nejen celou společnost, ale také tuzemské hospodářství včetně zemědělství. Farmáři řeší akutní nedostatek sezónních pracovníků, který se snaží kompenzovat například zapojením studentů zemědělských vysokých škol. Kvůli současnému nouzovému stavu se do Česka nedostanou tradiční brigádníci ze zemí východní Evropy a farmáři jen složitě zakládají výsadby plodin jako je například paprika na Jižní Moravě či chmel v okolí Žatecka a Lounska. Mezi další evergreeny patří především vrtkavé počasí. Chladnější konec března a výrazně suchý duben jsou pro zemědělce rovněž velkým problémem. Mohou však zemědělci s klimatickými změnami něco dělat?

Mají na výběr z několika možností. Buď mohou reagovat na klimatické změny tím, že zásadně promění své portfolio plodin, vhodnější na současné podmínky v Evropě. K tomu se například uchylují vinaři, kteří vysazují odolnější odrůdy hroznů, které se lépe adaptují na sucho a rozdíly v teplotách. Výběr vhodné plodiny pro dané klima je zásadní, avšak počasí se neustále mění a farmáři na něj musí neustále reagovat. Příkladem z našich končin může být vojtěška, která se vysazuje ve stále vyšších nadmořských výškách, aby měla optimální podmínky pro růst.

Druhou možností je digitalizace. Tím, že svojí práci aspoň částečně zdigitalizují samozřejmě neovlivní klimatické podmínky, ale mohou svojí práci více zefektivnit. Díky zapojení moderních technologií farmáři mají přehled například o tom, jak se vyvíjí teploty a hodnota srážek v jejich sadech či na poli. Mohou tak pružně reagovat na změny, které by jinak museli složitě zjišťovat mechanicky. To se odráží na samotné výsadbě, která může být přesně naplánovaná podle stavu vláhy v půdě. I díky tomu se podle našich propočtů zvýší úrodnost plodin o více než 10 %.

Často se říká, že hlavní zbraní jsou v dnešní době informace. A přesně ty digitalizace zemědělcům dodává. Pokud se výrazně ochladí, ví o tom a mohou například ovocné stromy přikrýt, aby nezmrzly. S tím se farmáři potýkali především na konci března, kdy se nástup jarních teplot poněkud opozdil a ve velké části země často ještě mrzlo. Další kapitolou je vlhkost půdy. Farmáři momentálně bojují s dlouhým obdobím bez souvislého deště a úroda bohužel usychá. Pokud by však využívali senzory, tak by měli přesné informace o stavu půdy ještě rychleji, než by se to projevilo na samotné úrodě.

Moderní senzorika je jedním z největších pomocníků současného zemědělce. Díky ní má přehled o skutečném stavu půdy v reálném čase na obrazovce chytrého telefonu či tabletu. Rozdíl mezi tím, kdy sucho zaregistruje farmář využívající moderní technologie a farmář spoléhající na intuici a zkušenosti je zásadní. Digitalizující zemědělec může rychleji reagovat na nenadálé změny a neriskuje, že mu úroda uschne. Zapojení moderních technologií českého zemědělce rozhodně před výkyvy počasí nespasí, ale díky nim bude připravenější a bude moci práci na poli či v sadu efektivněji uzpůsobit aktuálním podmínkám.

Sucho, koronavirová epidemie a s tím související nouzový stav mohou postupné digitalizaci v uvozovkách částečně pomoci. Nedostatek pracovníků a nepředvídatelné klimatické podmínky budou farmáře nutit do stále většího zefektivňování práce. Aby nepřišli o úrodu a byli stále konkurenceschopní, budou muset své procesy zjednodušit a zrychlit. Pokud začnou digitalizovat a využijí senzory či chytrou telematiku, tak budou mít víc času na samotnou práci, nebudou trávit dlouhé hodiny v kanceláři a budou mít detailní přehled o tom, v jaké kondici se jejich farma nachází. Proto si myslím, že se do zpreciznění českého zemědělství letos zapojí více než pětina aktivních zemědělců, kteří zkrátka nemají na výběr. V Česku moderní technologie máme, tak proč je nevyužít?