Modernizace na Slapech míří do finiše, na svém místě je 250tunový rotor. Ekologičtější elektrárna uspoří vodu i maziva a zvýší bezemisní výrobu

Vodní elektrárna Slapy bude brzy ze 2/3 jako nová. Dokončení modernizace soustrojí TG1 se uložením rotoru generátoru dostalo do poslední etapy. Po skončení akce letos v létě se zvýší účinnost této části elektrárny o cca 4 procenta, což přinese nárůst roční produkce o 10 milionů kWh. Na Slapech, druhé největší vltavské elektrárně, vyrábějí bezemisní elektřinu tři 48MW soustrojí. Soustrojí TG3 bylo zmodernizováno už v roce 2011, poslední - TG2 - přijde na řadu začátkem příštího roku.

Jde o součást největší komplexní modernizační akce v historii české hydroenergetiky. Při ní byla za posledních 15 let při nákladech ve výši cca 3 miliard korun modernizována soustrojí na více než dvaceti velkých, malých a přečerpávacích vodních elektrárnách (např. Lipně, Dlouhých stráních, Slapech, Kamýku, Mohelnu, Dalešicích atd.). Soustrojí elektráren díky modernizacím navýší svou průměrnou účinnost o cca 4-5 %. Další soustrojí v čele s těmi na Orlíku modernizací ještě projdou, a budou tak připravena na obnovitelnou, bezemisní výrobu ekologicky čisté elektřiny v následujících desítkách let i bezpečné dodávky energie pro budoucí generace. Výhodnost a smysl investic do vodních elektráren ještě umocňuje sucho a obecně nejisté klimatické podmínky posledních let. Díky modernizacím totiž elektrárny vyrobí stejný objem elektřiny z nižšího množství stále vzácnější vody.

Až 100 kubíků vltavské vody za vteřinu protéká při plném nasazení soustrojím TG1 vodní elektrárny Slapy při výrobě elektřiny. S pomocí vody se točí 35tunové oběžné kolo turbíny, tato energie je přenášena na 250tunový rotor generátoru o průměru cca 5,2 metru a vzniká ekologická energie, která následně v době odběrových špiček zamíří ke spotřebitelům. Aktuálně je tato část druhé nejvýkonnější elektrárny vltavské kaskády mimo provoz, ale na konci srpna bude všechno jinak. Dobře nakročeno je k tomu po aktuálním spuštění opraveného rotoru do šachty generátoru. Převoz rotoru HG byl zajišťován dvojicí mohutných stropních jeřábů (každý o nosnosti 125 tun) spřažených speciální traverzou, na které je rotor zavěšen.

,,Modernizace soustrojí TG1 v celkové hodnotě více než 150 milionů korun prodlouží jeho životnost o další desítky let, přispěje ke zvýšení účinnosti až o čtyři procenta a zvýší roční objem výroby o 10 milionů kWh. Díky tomu vyrobíme stejné množství elektřiny z nižšího objemu vody, což v rámci opatření proti suchu znamená výrazné úspory cenné tekutiny," rekapituluje ředitel Vodních elektráren ČEZ, a. s., Petr Maralík.

Veškeré důležité části soustrojí byly postupně vyzdviženy k opravám nebo je zcela nahradily nové efektivnější prvky vyrobené na základě nejnovějších technických poznatků. Poprvé v historii byl také proveden vnitřní ochranný nátěr ve více než 50metrovém ocelovém tlakovém přivaděči k turbíně. Celá akce vyjde na více než 150 milionů korun. Voda prošlá soustrojím TG1 pak opět zamíří znovu vyrábět ekologickou elektřinu do níže položených Štěchovic.

,,Při komplexní modernizaci jsme vyměnili komoru oběžného kola, nástavec savky, turbínu a regulaci turbíny. V elektročásti došlo k opravě statoru generátoru, pólů rotoru i chladicího okruhu blokového transformátoru. Modernizované soustrojí bude také jednoznačně ekologičtější, protože zvýšení tlaku v ovládací hydraulice bude znamenat snížení objemu olejové náplně o 95 procent. Z tisícovek litrů oleje se tak dostáváme pouze na stovky litrů," vypočítává hlavní body modernizace Monika Šišková, specialistka programu obnovy zařízení Vodních elektráren ČEZ.

Soustrojí TG1 vodní elektrárny Slapy bylo poprvé přifázováno na energetickou síť před téměř 65 lety - 26. září 1955. Od té doby vyrobila celá elektrárna úctyhodných 18,7 miliardy kWh elektřiny, tj. množství, které by celou dnešní Českou republiku udrželo v chodu 111 dní nebo všechny současné středočeské domácností po dobu 10 let. Slapská hydrocentrála je však především zdrojem špičkové elektřiny, kterou je schopná dodávat během 136 vteřin od povelu, a podílet se tak na řízení výkonové bilance celostátní energetické soustavy.

,,Elektrárna Slapy loni dodala do sítě 236 milionů kWh, a pokryla tak roční spotřebu 70 tisíc domácností ve středních Čechách. V provozu je podle potřeb energetického dispečinku, zejména v ranní a večerní odběrové špičce," sčítá hlavní přínosy hydrocentrály František Fröhlich, vedoucí oddělení provoz vodní elektrárny Slapy, který na elektrárně pracuje více než 20 let.

Víte, že...

- trojice slapských soustrojí byla postupně přifázována do sítě od října 1954 (TG3) do září 1955 (TG1), převzetí do trvalého provozu následovalo od listopadu 1955 (TG1) do listopadu 1956 (TG3)?

- náklady na výstavbu celého vodního díla Slapy činily 614,144 mil. Kčs?

- Slapská elektrárna je v rámci celé Vltavské kaskády unikátní - strojovna elektrárny je umístěna přímo v tělese hráze pod čtyřmi přelivy a to včetně, veškerých pomocných provozů, vnitřní rozvodny 110 kV, rozvodna 22 kV, transformátorů, atd.?

- početní stav personálu slapské elektrárny poklesl z cca 80 v době jejího spuštění téměř šestinásobně? Dnes tvoří tým obsluhy 14 specialistů. Průběžné snižování je ovlivněno zejména automatizací provozu a přechodem na dálkové řízení z dispečinku vodních elektráren ve Štěchovicích.

- trojice soustrojí s Kaplanovými turbínami zaručuje elektrárně celkový instalovaný výkon 144MW, který jí řadí na druhé místo v rámci celé vltavské kaskády? (VE Orlík disponuje instalovaným výkonem 364 MW, VE Lipno I má 120 MW)

- na vyrobení 1 kWh elektřiny spotřebuje slapská elektrárna 8 m³ vody?

- podle potřeby celostátní energetické soustavy je možné řídit slapskou elektrárnu přímo z centrálního dispečinku vodních elektráren ve Štěchovicích?

- spolu s elektrárnou ve Vraném byly Slapy jedinou elektrárnou tzv. Vltavské kaskády, která nebyla poškozena povodní v roce 2002 a vydržela v kritických dnech v provozu?