Kotlíkové dotace slouží na obnovu zdrojů tepla, je o ně zájem

Výběr informací o programu takzvaných kotlíkových dotací, který vyhlásilo ministerstvo životního prostředí před pěti lety, 15. července 2015:

- Smyslem dotací je motivovat obyvatele k tomu, aby přistoupili k výměně starých kotlů za ekologičtější způsoby vytápění. Snahou je snížit škodlivé emise vypouštěné do ovzduší. Lokální topeniště jsou největším znečišťovatelem vzduchu v ČR. Od 1. září 2022 se musí v Česku přestat topit v kotlích na tuhá paliva první a druhé emisní třídy.

- V posledním třetím kole dotací (žádosti se začaly přijímat loni) už proto nebylo možné žádat dotace na nový kotel na uhlí, ani na kombinovaný na spalování uhlí a biomasy. Podporu bylo možné získat jen na tepelná čerpadla, kotle výhradně na biomasu nebo na plynový kondenzační kotel. První výzva přitom umožňovala dotace i na čistě uhelné kotle, druhá už pouze na kombinované.

- Zájem o dotaci z třetí vlny převýšil původně vyčleněné 3,1 miliardy korun. Na krajské úřady dorazilo přes 40.000 žádostí s požadavkem na 4,2 miliardy korun. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) proto v listopadu oznámilo, že na výměnu zastaralých kotlů uvolní další 1,5 miliardy korun z programu Nová zelená úsporám. Dalších 380 milionů korun pak resort uvolní na půjčky na kotle.

- Z dosavadních tří výzev by mělo být vyměněno zhruba 90.000 kotlů na tuhá paliva; v Česku je v provozu odhadem 300.000 nevyhovujících kotlů. Z loni zveřejněného Národního investičního plánu vyplývá, že ministerstvo chce v budoucnu vynaložit sedm miliard na výměnu dalších nejméně 63.000 kotlů v rodinných domech. Další finanční podporu nabízí obyvatelům i některá města a obce.

- Lidé mohou v případě výměny za plynový kotel dostat dotaci až 75 procent nákladů, maximálně 102.500 korun. V případě tepelných čerpadel a kotlů na biomasu je to až 80 procent do částky 127.500 korun. Pokud majitelé rodinných domů kotle do září 2022 nevymění, bude jim hrozit pokuta 50.000 korun. Konec provozování kotlů první a druhé emisní třídy byl stanoven zákonem v roce 2012.

- ČR získala v evropském Operačním programu Životní prostředí (2014 až 2020) na výměnu kotlů do roku 2020 devět miliard korun. První dotační vlna byla spuštěna v létě 2015, druhá začala v říjnu o dva roky později. MŽP do konce roku 2018 z programu podpořilo 24.566 žádostí za 4,8 miliardy korun. K místům s nejhorší kvalitou ovzduší patří zejména Moravskoslezský a Ústecký kraj.

- Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) loni v červenci řekl, že program dotací považuje za úspěšný. Za předchozí dvě vlny se podle něj vyměnilo v celé zemi zhruba 60.000 kotlů. "Z ovzduší bylo odstraněno 2700 tun prachu, což je obrovské číslo, a mimo jiné deset procent karcinogenního benzopyrenu," dodal Brabec.

- Mezi další dotační programy ministerstva patří Nová zelená úsporám (NZÚ) nebo Dešťovka (podporuje využití dešťové vody či použité vody ze sprch). V programu NZÚ, který pomáhá se zateplováním domů či pořízením čistých zdrojů energie, jsou využity peníze z výnosů z aukcí emisních povolenek, další zdroje mohou tvořit také veřejné i jiné prostředky.