Lidé vybírají Strom roku České republiky. Díky hlasujícím vyrostou nové stromy
Tříměsíční klání o zisk titulu Stromu roku právě odstartovalo. Do finále letos již 19. ročníku ankety, za kterou stojí Nadace Partnerství, postoupila dvanáctka kandidátů z devíti krajů. Ti usilují o prvenství v podobě odborného ošetření zdarma a postupu do celoevropského kola soutěže. V národní soutěži mohou lidé své favority podpořit online na www.stromroku.cz a pomocí DMSky a přispět tak navíc na výsadbu nových stromů a péči o ně.
,,O vítězi rozhoduje hlavně schopnost ambasadorů stromů přesvědčit své okolí. Jak ukázal příklad loňské vítězky Chudobínské borovice ze Žďárska, kdy její fanoušci byli schopni nadchnout celou Vysočinu, a nakonec i celou republiku a potažmo i Evropu. V rámci letošního ročníku budou moci lidé podpořit stromy přes online darem nebo pomocí DMSky. Díky tomu se staré a památné stromy v anketě stanou symbolicky kmotry a kmotrami stromů nových. Vybrané peníze totiž Nadace Partnerství napřesrok rozdělí na výsadbové granty pod hlavičkou iniciativy Sázíme budoucnost. Investice do hlasování znovu vrátí podporovatelským komunitám i dalším dobrovolníkům po celé republice," přibližuje letošní novinky koordinátorka ankety Silvie Zeinerová Sanža.
Během dvanácti týdnů, kdy letní a podzimní hlasování poběží, navíc Česko objede putovní výstava finalistů s fotkami Marka Olbrzymka, jehož snímky Chudobínské borovice na jaře doslova obletěly starý kontinent. ,,Výstavu můžete navštívit ve všech zapojených městech a obcích, pro aktuální štaci sledujte Facebook Stromu roku. Začínáme již 25. července v Galerii U Radnice v Žatci," doporučuje Silvie Zeinerová Sanža.
Poslední týden hlasování bude již tradičně tajný, úderem půlnoci 11. října se pak možnost podpořit letošní finalisty uzavře. Výsledky mohou lidé oslavit 20. října v brněnské hvězdárně na Den stromů, který pomyslně odstartuje také hlavní sázecí sezónu. Od té si organizátoři slibují nejméně milion nových stromů mimo les, které posunou počitadlo Sázíme budoucnost a Českou republiku zase o kousek blíže zdravé krajině a odolnějším městům.
Kdo je ve finále:
Strom |
Druh |
Stáří |
Obvod |
Obec |
Příběh |
Jilm u gymnázia (Poslední mohykán) |
Jilm vaz |
105 let |
271 cm |
Vyškov |
Vzrostlý jilm je pozůstatkem parku u dnes již neexistujícího Německého domu, který se rozprostíral mezi dnešním gymnáziem a zahradou. Park zřídil vyškovský Okrašlovací spolek na počátku 20. století. Osud však k němu nebyl příznivý a v 70. letech 20. století padl za oběť čtyřproudému průtahu městem. Poslední připomínkou na něj je tento krásný jilm. |
Javor z Velké Lhoty (Na vycházce za Broučky) |
Javor babyka |
150 let |
280 cm |
Velká Lhota |
Mezi Velkou a Malou Lhotou stojí na hřebenu javor, který je častým cílem vycházek, konají se zde svatby či hraje ragby. Jeho život je úzce spjatý s Velkou Lhotou, založenou jako útočiště evangelické církve na dříve obtížně dostupných kopcích, a s historickým dřevěným kostelem, kde sloužil Jan Karafiát, který zde napsal také známou knížku Broučci. |
Lípy v Hřebenech (Místo setkávání) |
Lípa velkolistá |
100+ let |
475 a 238 cm |
Hřebeny |
Památné lípy stojí v malebném údolíčku nedaleko zámku Hartenberg. Majestátní stromy pamatují nejen poslední zámeckou baronku, ale i její předky. Jejich mohutné větve se sklánějí až k zemi a vytvářejí magického genia loci. Okolí lip je centrem komunitního setkávání, místní sem ve spolupráci s obcí Josefov umístili lavičky a sošku Panny Marie. |
Praskoleská lípa (Ochránkyně evangelíků) |
Lípa velkolistá |
800 let |
920 cm |
Praskolesy |
Tato lípa patří k našim nejstarším a nejmohutnějším památným stromům. Podle pověsti konali v období náboženské nesvobody v její dutině bohoslužby tajní evangelíci. Tajemné světlo vycházející z lípy děsilo kolemjdoucí, kteří si stěžovali jezuitům. Ti se vypravili do Praskoles, lípu vykropili svěcenou vodou a upravili v ní kapličku se zvoničkou, aby se tu nemohly konat už žádné bohoslužby. Evangelíci pak byli pronásledováni ještě více. |
Janovská tisíciletá lípa (Bezpečný úkryt) |
Lípa velkolistá |
1000 let |
1 030 cm |
Janov |
K památnému stromu se vztahuje příběh, který roku 1945 zaznamenala místní rodačka. V roce 1866, kdy městečko Janov obsadili Prusové, se mladá matka se svou roční dcerou schovala ve strachu před vojáky v dutině staré lípy. Pruští vojáci se ale nakonec ukázali jako spořádaní, odložili zbraně a místním dokonce pomohli i při sklizni. |
Otec lesů - Vrakodávný veledub (Nesmrtelný velikán) |
Dub letní |
540 let |
930 cm |
Žiželice |
Název ,,Vrakodávný" pochází od vrakovitě vyhlížejících zpevňovacích obručí, které jsou dnes již zrezlé a zohýbané. Dub zažil několik požárů, a i přes to všechno žije a stále roste, dokonce dal vzniknout dalším mladým stromkům. Z obce Stroupeč a Přívlaky k němu přicházejí celé generace a obdivují jeho krásu, sílu a chuť žít. Otec lesů je jedním z 12 státem chráněných stromů (11 dubů a jilm) v lokalitě zvané Stroupeček. |
Černá dáma (Vyhraná partie) |
Borovice černá |
230 let |
430 cm |
Valeč |
Nejmohutnější borovice černá v ČR stojí u vstupu do zámeckého parku ve Valči na úpatí Doupovských hor. K stromu se vztahuje pověst o mladé komtese, která se snažila vyhnout sňatku s přestárlým šlechticem. Navrhla svému otci, vyhlášenému šachistovi, že si s ním o svůj osud zahraje partii. Pod borovicí postavili stolek a hráli. Komtese se podařilo dát otci mat černou dámou. Až do smrti ho s vděkem podezírala, že jí příležitost dal schválně slabým tahem uprostřed hry. |
Jabloň u Lidmanů (Nejlepší štrúdl) |
Jabloň kožená reneta zimní |
70 let |
140 cm |
Machov |
Hospoda U Lidmanů je místem setkávání a společenských událostí. Příběhy lidí zde tiše sleduje jabloň, která v létě poskytuje místním stín a na podzim plody, které lze ochutnat v domácím štrúdlu. Podle pamětníků byly ve 20. letech 20. století na tomto místě vysazeny čtyři jabloně. Když poslední z nich začala chřadnout, zachráněná větev dala život té, která na místě stojí dodnes. |
Hugo z Lednice (Němý strážce) |
Dub letní |
200 let |
500 cm |
Lednice |
K mohutnému dubu letnímu se váže příběh, který svěřil jedné z místních rodaček její dědeček. Na konci 19. století si vášnivý myslivec a lednický patriot Wenzel Radkowitsch namlouval svoji budoucí ženu Mariu a podle vyprávění pak spolu ve stínu dubu počali dceru. Wenzel byl velmi vážený, na lov si jej k sobě zval dokonce kníže Jan II. z Lichtenštejna a za své služby obdržel i knížecí šavli. |
Lípa sv. Jana Nepomuckého (Patronka plavců) |
Lípa srdčitá |
200 let |
130 cm |
České Budějovice |
Nakloněná lípa je žijící památkou na zaniklé řemeslo vorařství, ekologickou těžbu a přepravu dřeva. U této lípy se překládala halštatská sůl z budějovické Solnice na vory do Prahy. Lípa stojí vedle kapličky postavené v roce 1708 pravděpodobně zásluhou plavců (vorařů, šífařů, loďařů). V jejím výklenku je umístěna socha sv. Jana Nepomuckého, který je jejich patronem. Voraři se u něj modlili za šťastnou plavbu. |
Strom rodáků (Filmová hvězda) |
Javor klen |
150 let |
380 cm |
Bystré |
Mnozí hospodáři vysazovali na hranicích pozemků stromy. Tak učinil v minulosti také majitel ,,Němcova gruntu". Netušil, že se z jeho malého stromu stane dominanta Němcova kopce a Bystrého. Strom rodáků si zahrál i ve filmu Vojtěcha Jasného ,,Všichni dobří rodáci". Po třiceti letech přijel režisér do Bystrého znovu, aby zde natočil ,,Návrat ztraceného ráje" a letitý javor se vrátil do filmového světa. |
Roškopovská babyka (Majestátní samotář) |
Javor babyka |
140 let |
300 cm |
Roškopov |
Tento krásný památný strom je tak trochu samotář. Kolem něj totiž nejsou žádné jiné stromy, jen zvlněná louka a červená půda, kterou můžete spatřit i ve snímku Jana Svěráka ,,Kuky se vrací". Roškopovská babyka je jedním z největších exemplářů svého druhu v Královéhradeckém kraji. V dutině kmene ukrývá indicie k hledání kešky. |