Co zkoumala lesnická věda v roce 2019

Výsledky lesnického výzkumu získané na pracovištích VÚLHM jsou cenné hlavně pro praktické lesníky a majitele lesa, kteří často na projektech sami spolupracují. Řešitelé informují o průběhu nebo závěrech svého zkoumání veřejnost prostřednictvím článků a publikací.

Hlavními poskytovateli výzkumných grantů jsou Národní agentura pro zemědělský výzkum a Technologická agentura ČR. Lesnickému oboru v roce 2019 dominovalo téma kůrovcové kalamity. Kromě vlastního šíření tohoto škůdce nabývala na významu i témata ekologie rozsáhlých holin, nových způsobů obnovy lesa v těchto podmínkách, alternativní skladby dřevin, dostupnosti reprodukčního materiálu i škod na výsadbách hraboši či spárkatou zvěří. V roce 2019 zkoumali vědci z VÚLHM především tuto problematiku:

V ochraně lesa se zaměřili na vliv obranných opatření na populace lýkožroutů v závislosti na populačních hustotách. Řeší zde optimalizaci metodických postupů u obranných opatřeni v gradacn?m území lýkožroutů vázaných na smrk, kalibraci aktuálně aplikovaných obranných postupů a jejich skutečného dopadu na populaci lýkožroutů při využití kalamitního základu ke stanoven? počtu obranných opatření. Výsledkem jejich práce bude také zpracování metodického pokynu ke kontrole lýkožrouta severského a lýkožrouta modřínového. U lýkožrouta smrkového v mladších porostech zjistili, že nemusí být mortalitním faktorem. Velmi důležité je napadení václavkou, které narušuje funkčnost kořenového systému.

Velké problémy jsou s odumíráním borovice lesní v oblastech postižených suchem. Po klimaticky extrémním roce 2015 došlo v celé řadě oblastí Česka k náhlému zhoršení jejího zdravotního stavu. Dramatickou dynamiku do celého procesu následně vnesla rychlá aktivizace sekundárních biotických škodlivých činitelů, kteří formou tzv. mortalitního stresoru působí regionálně podmíněné odumírání poškozených porostů. Cílem vědců je blíže popsat příčiny a průběh vzniku kalamitního odumírání borových porostů, jeho prostorové a časové rozmístění, spektrum aktivizovaných škodlivých organizmů a možnosti ochranných a obranných opatření proti nim. Zhoršující se zdravotní stav dospělých borových porostů je provázen zvýšeným výskytem parazitického jmelí.

Kůrovcová kalamita v některých oblastech již přechází do další fáze, kterou je řešení obnovy a pěstování lesa v oblastech jeho rychlého a velkoplošného hynutí. Cílem vědců je ověřit a optimalizovat nové pojetí pěstování lesa v těchto oblastech a efektivně při tom využít alternativní druhovou skladbu přípravných i cílových dřevin při obnově. Navrhované postupy by měly v první řadě zajistit obnovu stabilních porostů a také umožnit rozložení období obnovy kalamitních ploch do delšího časového horizontu, aby výsledkem byly také věkově diferencované porosty. Současně by měla být dlouhodobě zajištěna bezpečnost a úspěšnost plnění produkční a mimoprodukčních funkcí lesa včetně reflektování možných klimatických změn. Výzkumníci chtějí posléze předložit exaktní poklady pro úpravu legislativy. Pro oblasti postižené dlouhodobým suchem je rovněž nutné vypracovat postupy obnovy a výchovy porostů s využití populací dřevin lépe snášejících stres suchem, vyhodnotit dopady sucha na přemnožení biotických škodlivých činitelů, optimalizovat obranná opatření proti podkornímu hmyzu a hlodavcům a vyhodnotit relevantní dlouhodobé provenienční plochy.

Do popředí zájmu výzkumu se dostává mnoho dříve opomíjených dřevin. Jednou z nich je i jedle bělokorá v projektu Postupy pro podporu jedle bělokoré v lesním hospodářství ČR. Cílem vědců je optimalizovat roli jedle bělokoré, základní domácí, nicméně přehlížené dřeviny v lesním hospodářství ČR, z hlediska produkce a stability porostů v kontextu klimatické změny. Výzkum je orientován na provenienční proměnlivost produkce, vitality a zdravotního stavu (odolnosti) na dlouhodobých experimentálních plochách. Hodnoceny jsou rizikové faktory - abiotické poškození, trvalá udržitelnost výživy a meliorační funkce, a také biotičtí škůdci (hmyz, houby) a navrženy možnosti a způsoby ochrany a obrany proti nim. Hledají se možnosti pro zvýšení vzcházivosti semen a pro optimalizaci pěstebních postupů obnovy a výchovy porostů a jejich směsí. V současném zastoupení jedle bělokoré v ČR je nutno počítat s nerovnováhou ve věkových stupních, která byla způsobena historickým vývojem, téměř 38 % (10,500 ha) je ve věkovém stupni 10 a vyšším (stáří 91 a více let). Oproti tomu, stupně 3, 6 a 7 (stáří 21 až 70 let) zaujímají pouhá 2 - 3 % (600-800 ha) a nejvyšší zastoupení je u 1. věkového stupně - stáří do 10 let (6500 ha, tj. 23,5 %).

K lesu neodmyslitelně patří zvěř a péče o ní. Zde se vědci zaměřili na výzkum a ověření účinnosti dostupných technických a biologických prostředků a postupů pro prevenci šíření afrického moru prasat v populaci divokých prasat v ČR. Jejich cílem je navrhnout a ověřit terénní technické a biologickém postupy pro lokalizaci potenciálních zdrojů a prevenci šíření infekce v populaci divokých prasat, a analyzovat dopady hospodářských a preventivních opatření na populační dynamiku a chování divokých prasat v základních typech environmentálních podmínek lokalit s výskytem černé zvěře.

V dalším projektu se zabývají modelem zachování a rozvoje biodiverzity stanovišť a populací tetřevovitých v oblasti Králického Sněžníku. Jejich cílem je vypracování metodiky reintrodukce tetřívka obecného v lokalitách jeho dřívějšího přirozeného výskytu. Pomocí monitoringu označených jedinců tetřívka obecného sledují mortalitu a rozptyl jejich domovských okrsků od místa vypuštění v závislosti na ročním období a způsobu vypouštění. Realizačními výstupy budou metodiky vypouštění tetřívků a úprav prostředí a užitný vzor krmiva pro tetřívky před vypouštěním do volnosti.

Velkou oblastí dnešního lesnického výzkumu je budoucí druhová skladba našich lesů v nižších polohách. V jednom ze svých projektů vědci zpracovávají návrh variant alternativní druhové skladby dřevin pro zalesňování holin po kalamitním odumírání jasanu a smrku na Moravě se zaměřením na zmírnění propadu produkce dřeva a vysoký meliorační efekt. Vyhodnocují se dlouhodobé výzkumné plochy buku lesního, jedle bělokoré, šlechtěných topolů, topolu bílého, černého a osiky. Vyhledávají se genotypy různých druhů topolů odolných, příp. méně citlivých ke stresu suchem. Stejně tak se hledají způsoby zachování populací dubů z lokalit, na nichž mají značně ztížené podmínky k reprodukci a udržení těchto druhů v jejich přirozených společenstvech.

Podrobnosti o všech projektech řešených pracovníky VÚLHM v roce 2019 naleznete ve výroční zprávě za rok 2019, která je ke stažení zde: https://www.vulhm.cz/files/uploads/2020/06/V%C3%BDro%C4%8Dn%C3%AD-zpr%C3%A1va-RUZ-2019.pdf

Ilustrační foto: Ukázka monitoračních ploch vyznačených v lesích, autor Ing. Petr Fabiánek