Průběh kůrovcové kalamity v roce 2019

Působením biotických škodlivých činitelů bylo podle evidence Lesní ochranné služby v roce 2019 poškozeno přibližně 14,80 mil. m³ dřevní hmoty. Meziročně byl tak zaznamenán téměř dvojnásobný nárůst, neboť v roce 2018 se jednalo o 8,59 mil. m³ (2017 - 4,13 mil. m³). Prakticky výhradně se jedná o poškození způsobené dlouhodobě přemnoženým podkorním hmyzem.

Rok 2019 znamenal další z řady nepříznivých let pro zhoršování zdravotního stavu lesů vlivem působení kombinace sucha a hmyzích škůdců, především lýkožroutů. Došlo k dalšímu výraznému nárůstu a rozšiřování oblastí gradace podkorního hmyzu, vázaného zejména na smrk a borovici. Početnost této skupiny škůdců i jimi působené poškození nekontrolovatelně narůstá a aktuálně zasahuje již většinu státu. V roce 2019 byly zaznamenány historicky vůbec nejvyšší objemy kůrovcových těžeb na našem území. Podle ČSÚ celková těžba dřeva vloni dosáhla 32,6 mil. m³ dřeva bez kůry, což představuje doposud rekordní objem vytěženého dříví. Téměř veškerou těžbu dřeva tvořila těžba nahodilá (95,0 %). Podle Ministerstva zemědělství z celkové nahodilé těžby 30,9 mil. m³ dřeva činil objem kůrovcové těžby 22,8 mil. m³.

Situaci v ochraně lesa proti podkornímu hmyzu na smrku lze hodnotit jako jednoznačně katastrofální. Ze severovýchodu Česka se těžiště kůrovcové kalamity přesunulo přes Vysočinu na historické území Čech, kde se situace v mnoha oblastech rovněž již zcela vymkla kontrole. Po setrvalém poklesu objemů kůrovcových těžeb od roku 2010 došlo ke změně trendu v roce 2013. V uplynulých pěti letech nastalo skokové zhoršování situace v celém Česku, přičemž rok 2019 byl dosud rokem nejhorším, přestože např. srážkově nebyl zdaleka tak kritický, jako roky 2015 a 2018. Z největší části jde o napadení lýkožroutem smrkovým.

Počátek současného dlouhotrvajícího přemnožení lze datovat do roku 2003, kdy byly lesní porosty velkoplošně oslabeny extrémním suchem a vývoj podkorního hmyzu akcelerovalo dlouhé teplé vegetační období. V následujících letech byla kůrovcová gradace podpořena např. rozsáhlými polomy po orkánu ,,Kyrill" (2007), celkově velmi teplým rokem 2007, polomy po vichřicích ,,Emma" a ,,Ivan" (2008) atd.

Po roce 2009, kdy v oblasti Čech nastala kulminace objemu vytěženého kůrovcového dříví, došlo v letech 2010 až 2012 k výraznému poklesu, a to především v důsledku studeného a deštivého roku 2010, dávaného do souvislosti s neobvykle silnou dubnovou erupcí sopky na ostrově Island. Následovala stagnace nebo mírný nárůst a k opětovnému výraznějšímu růstu došlo až od roku 2015, přičemž skokový nárůst se týká zejména uplynulých dvou let.

Vývoj v oblasti severní a střední Moravy a Slezska byl rozdílný, zejména s ohledem na distribuci srážek v předchozích letech a trvající ,,komplexní chřadnutí" nepůvodních smrčin. Ke kulminaci evidovaných objemů kůrovcového dříví zde došlo již o jeden až dva roky dříve, když k opětovnému nárůstu dochází od roku 2011, přičemž více patrný byl růst v letech 2013 a 2014 a zejména pak mezi lety 2015 až 2018.

Výskyt kůrovců na smrku v Česku prudce narostl již v roce 2015 (na severovýchodě dokonce o zmíněné dva roky dříve), kdy lesní hospodářství nedokázalo prostřednictvím opatření v ochraně lesa adekvátně reagovat na následky velmi nepříznivého chodu povětrnostních vlivů. Od té doby se situace trvale zhoršuje.

V roce 2018 dostala dynamika nárůstu přemnožení lýkožroutů nový impuls v podobě další periody extrémního průběhu počasí a oslabení a snížení obranyschopnosti smrkových porostů. Ve stejném roce se již kalamita vymyká kontrole a miliony metrů kubických napadeného dříví zůstávají stát v lesních porostech až do výletu brouků, tj. bez včasné asanace.

V roce 2019 došlo k dalšímu prohloubení této krize. Souběh predispozičních klimatických vlivů s krajně nepříznivou socioekonomickou situací v celém odvětví lesního hospodářství (zejména jde o kritický nedostatek pracovních sil, cenový pád na trhu s dřevní hmotou, organizační problémy u státních lesů, vyplývající ze striktní aplikace modelu zadávání veřejných zakázek), tak vede k bezprecedentní eskalaci kůrovcového napadení a vzniku velkoplošné kalamity, zasahující v přítomné době již velkou část našich lesů.

Evidovaný objem nahodilých kůrovcových těžeb ve smrkových porostech v roce 2019 opět vzrostl, a to bez přerušení již sedmým rokem v řadě. Celkový objem evidovaného smrkového kůrovcového dříví v roce 2019 činil 14,492 mil. m³, což meziročně představuje nárůst o více než 70 %. V roce 2018 se jednalo o 8,354 mil. m³ (2017 - 3,741 mil. m³; 2016 - 3,002 mil. m³; 2015 - 1,477 mil. m³; 2014 - 0,896 mil. m³).

Vzhledem k tomu, že Lesní ochranná služba dostává informace přibližně ze 70 % rozlohy lesů, tak se při přepočtu na celkovou rozlohu lesů v Česku dostaneme na hodnotu téměř 21 mil. m³ smrkového kůrovcového dříví. Při kalkulaci celkového napadení smrku kůrovci v roce 2019 na celém území státu je nutné ještě přihlédnout ke skutečnosti, že ke konci roku 2019 zůstalo v lesních porostech zhruba dalších cca 5-10 mil. m³ stojících, dosud nezpracovaných kůrovcových stromů a souší, vzniklých v daném roce.

Celkové napadení smrku lýkožrouty v roce 2019 dosáhlo pravděpodobně hodnoty 25-30 mil. m³.

Na většině území se kůrovci na smrku již vyskytují pouze v kalamitním stavu a v žádném okrese se nevyskytují ve stavu základním. V přepočtu reprezentuje evidované kůrovcové dříví v průměru alarmujících cca 15,9 m³ na každém hektaru smrkových porostů. Jde tedy o více než padesátinásobné překročení hodnoty odpovídající základnímu stavu 0,20 m³/ha podle vyhlášky MZe č. 101/1996 Sb., v platném znění.

Podle evidence byla v roce 2019 provedena tato obranná a ochranná opatření: položeno 250 tis. m³ lapáků, instalováno 69 tis. feromonových lapačů, z napadené hmoty odkorněno 183 tis. m³ a chemicky asanováno 2 209 tis. m³.

Před odvozem tak bylo v lese nebo na skládkách přímo asanováno pouhých 17 % vytěžené kůrovcové hmoty, reálně však tzv. míra účinné asanace celostátně v průběhu vegetační sezóny nepřekročila 10 %.

Rozsah napadení je územně diferencován. Mnohem více je aktuálně zasažena jižní část Česka, kde jen v Kraji Vysočina, kraji Jihočeském a Jihomoravském bylo evidováno společně cca 7,32 mil. m³ kůrovcového dříví, tj. více než ve zbytku státního území (2018 - 3,32 mil. m³; 2017 - 0,85 mil. m³).

Na severní Moravě a ve Slezsku), kde byla situace v předchozích letech nejhorší, kalamita postupně ,,vyhasíná" v souvislosti s masivním úbytkem atraktivních smrkových porostů v pahorkatinných a vrchovinných polohách. V Moravskoslezském a Olomouckém kraji bylo v loňském roce evidováno společně 2,23 mil. m³ kůrovcového dříví (2018 - 2,64 mil. m³; 2017 - 2,10 mil. m³). Převaha napadených porostů se v celém státě stále nachází v nadmořských výškách do cca 800 m, takže vlastní horské polohy jsou doposud zasaženy méně.

Objemy smrkového kůrovcového dříví vykázané v jednotlivých krajích: Kraj Vysočina 3,373 mil. m³, kraj Jihočeský 2,373 mil. m³, Jihomoravský 1,573 mil. m³, Středočeský 1,187 mil. m³, Olomoucký 1,132 mil. m³, Moravskoslezský 1,097 mil. m³, Plzeňský 1,057 mil. m³, Zlínský 0,790 mil. m³, Ústecký 0,450 mil. m³, Pardubický 0,432 mil. m³, Královéhradecký 0,428 mil. m³.

Naplnění nejčernějších scénářů vývoje kůrovcové kalamity v uplynulém roce oddálil chladný a deštivý průběh května, kdy došlo k rozvolnění letové aktivity a jarního rojení lýkožroutů a zpomalen byl rovněž vývoj nové generace brouků pod kůrou. Zatímco v roce 2017 a 2018 začala letová aktivita lýkožroutů přibližně ve stejnou dobu, letní rojení v roce 2019 bylo opožděno o přibližně 3 týdny, neboť se plně rozvinulo teprve v obvyklých termínech, tj. na přelomu června a července.

Vývoj druhé generace brouků probíhal ve znatelně příznivějších podmínkách, jelikož teploty v červnu až srpnu překračovaly dlouhodobé průměry o 1-5 °C a srážky oscilovaly mezi 60-100 % dlouhodobých měsíčních úhrnů. Chladnější charakter počasí v září na většině území Česka již zpravidla nepřipustil zahájení třetího rojení a ve srovnání s rokem 2018 tak bylo zaznamenáno o generaci lýkožroutů méně.

Přesto však došlo k dramatickému nárůstu celkového rozsahu poškození, což nejpřesvědčivěji ukazuje, s jakým vývojem situace je potřebné kalkulovat v roce 2020, pokud opět nezasáhne ,,vyšší moc" v podobě obdobné chladné a deštivé periody!

Prognóza vývoje kůrovcové kalamity v roce 2020 je vzhledem k dynamice gradace v posledních letech krajně nepříznivá, resp. opět katastrofická. Průběh počasí (mírné teploty, nedostatek sněhových srážek) v zimě 2019/2020 nasvědčuje, že bude pokračovat geometrický nárůst plošného napadení smrkových porostů, který může způsobit nejenom úplný kolaps ochrany lesa, ale potažmo přivodit i skutečný ekonomický rozvrat celého lesního hospodářství. Již v současnosti platí, že kůrovcová kalamita (spíše však katastrofa) vážně poškodila či zničila velké množství drobných soukromých a obecních majetků a prakticky je připravila o profit z práce předchozích generací.

Ani v současné krizové situaci však nemůže lesnický personál rezignovat na opatření ochrany lesa před podkorním hmyzem. I nadále musí být hlavní prioritou pečlivé vyhledávání, včasné zpracování a účinná asanace aktivních kůrovcových stromů s cílem co nejvíce zpomalit rozvoj a šíření podkorního hmyzu do dalších oblastí a vyšších poloh, často s cennými populacemi smrku.

Pokud totiž uvážíme, že ze zmíněných cca 14,5 mil. m³ evidovaných kůrovcových těžeb, což v přepočtu na celkovou rozlohu lesů v Česku představuje téměř 21 mil. m³, byla včas vytěžena a účinně asanována pouze velmi malá část), lze si dobře představit, jaké nebezpečí smrkovým porostům v Česku hrozí v následujících letech. Doposud bylo během let 2015-2019 kůrovci napadeno 60-70 mil. m³ smrkové dřevní hmoty, přičemž aktuální zásoba smrkových porostů je k září roku 2019 odhadována v objemu cca 400 mil. m³.

Zdroj dalších informací: Zpravodaj ochrany lesa, Supplementum 2020, ke stažení zde: https://www.vulhm.cz/files/uploads/2020/06/ZOL_Suppl_2020.pdf

Tiskovou zprávu připravil: Ing. Jan Řezáč

Ilustrační foto:

Kůrovcová kalamita ohrožuje zdroje vody, Luka nad Jihlavou, archiv VÚLHM