zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Jehličnany v ohrožení

03.09.2020
Les
Jehličnany v ohrožení

Strnady - 26. srpna - vedle dominantní kůrovcové kalamity, kdy především lýkožrout smrkový ničí smrkové lesy, řada jiných hmyzích škůdců poškozuje ostatní jehličnany - borovice, modříny, jedle. V souhrnu jsou devastovány dřeviny, které mají nižší zastoupení v našich lesích, avšak do budoucna se s nimi počítá jako s perspektivními druhy, proto musíme pozorně sledovat jejich zdravotní stav.

Nejvážnější situace je s borovicí, která má zastoupení v lesích 16,2 %. V roce 2019 se její zdravotní stav dále zhoršil, a to v důsledku neprovádění ochranných opatření v borových lesích, což vede k masivnímu množení podkorního hmyzu vázaného na borovici. Tento problém je ještě umocňován nezájmem trhu o borové kalamitní dříví.

V současnosti proto kalamita v borových lesích na jihozápadní Moravě neustupuje a naopak se nekontrolovatelně šíří do dosud nezasažených lokalit. Situace se dramaticky zhoršuje v řadě dalších oblastí, včetně teplejších poloh vnitrozemí Čech, především na skalnatém podloží. Rovinaté písčité terény, např. Českolipsko, část Polabské nížiny, Třeboňsko, popř. některé pahorkatiny (např. Západočeská pahorkatina) zatím stále vykazují víceméně přijatelný stav.

Evidované kůrovcové těžby borového dříví se meziročně zvýšily na 80,1 tis. m3 (2018 - 69,5 tis. m3; 2017 - 57,1 tis. m3; 2016 - 10,6 tis. m3). Na napadení porostů se největší měrou podíleli lýkohubi (cca 50 %), lýkožrout vrcholkový (cca 25 %), lýkožrout borový (cca 20 %) a krasec borový (cca 5 %).

Nejvíce borové ,,kůrovcové" hmoty bylo vytěženo na jižní Moravě, méně na Vysočině a ve středních Čechách. Násobky objemu vytěženého kalamitního borového dříví však stojí v porostech bez zpracování v podobě napadených stromů a souší. Reálný stav v porostech tak celkově již dalece překonal situaci z poloviny 90. let 20. století, kdy v Česku došlo k poslednímu velkému přemnožení podkorního hmyzu na borovici, rovněž s dominantním výskytem (těžištěm) v oblasti jihozápadní Moravy.

Modřínu, se zastoupením 3,8 %, škodí hlavně lýkožrout modřínový, který opakovaně napadá suchem oslabené porosty od mlazin až po dospělé stromy. Jde o výrazného škůdce, po jehož náletu na oslabené stromy dochází k jejich odumírání. Významná je u tohoto druhu ochrana (asanace), neboť je schopen dokončit vývoj i na velmi slabém dříví, zbytcích po těžbě nebo větvích. Jeho napadení bylo v uplynulém roce zaznamenáno zejména na jižní Moravě, ve středních Čechách, na Ústecku a Olomoucku. Celkově bylo v roce 2019 evidováno cca 22,6 tis. m3 modřínového kůrovcového dříví, tedy více jak trojnásobek objemu roku předchozího (2018 - 7,2 tis. m3; 2017 - 3,1 tis. m3).

Také u jedle, jejíž podíl v lesích činí 1,2 %, došlo v uplynulém roce k dalšímu prudkému zhoršení situace s podkorním hmyzem. Na napadení se podíleli zejména lýkožrout prostřední a lýkožrout malý. Mezi nejpostiženější oblasti patří především střední Čechy. Dospělé stromy byly zpravidla nalétnuty velmi silně po celé délce kmene lýkožroutem prostředním, v korunové části a na větvích byl pak zaznamenán nálet lýkožrouta malého. Podle evidence bylo v roce 2019 vytěženo přibližně 10,7 tis. m3 (2018 - 5,8 tis. m3; 2017 - 2,2 tis. m3; 2016 - 3,0 tis. m3) jedlového dříví napadeného podkorním hmyzem, což představuje téměř dvojnásobný meziroční nárůst. Vzhledem k trvajícím dopadům nepříznivých povětrnostních podmínek (sucho) z let 2015 a 2018 je nutné důsledné sledování zdravotního stavu jedle a včasná asanace napadených stromů.

Menší škody v jehličnatých porostech v roce 2019 způsobil listožravý a savý hmyz, které byly evidovány na rozloze kolem 0,4 tis. ha (v roce 2018 cca 3,4 tis. ha). Patří sem pouzdrovníček modřínový, ploskohřbetka smrková, pilatka smrková, bekyně mniška, obaleč modřínový, sosnokaz borový, tmavoskvrnáč borový, bejlomorka borová, sviluška smrková, korovnice kavkazská.

V roce 2018 bylo v Česku po mnoha desetiletích překvapivě zaznamenáno lokální přemnožení sosnokaze borového - poslední historická gradace tohoto druhu přitom u nás proběhla na počátku 30. let minulého století. Přemnožení vzniklo ve stejnověkých a stejnorodých porostech na Bzenecku na jižní Moravě, a to na rozloze cca 2,5 tis. ha (na zhruba pětině napadené plochy přitom vznikly silné žíry až holožíry).

V roce 2019 však přemnožení na Bzenecku zaniklo vlivem odporu prostředí, především příznivou kombinací chladného a deštivého počasí během měsíce května a vysokou mírou napadení parazity. Z postižené oblasti tak nebylo nové poškození asimilačních orgánů borovice vůbec hlášeno a vlivem zmíněného příznivého počasí došlo i k dobré regeneraci porostů zasažených žíry v předchozím roce.

Přestože se tyto druhy hmyzu v současnosti nalézající pod prahem hospodářské škodlivosti (v latenci) a jsou aktuálně lesnicky nevýznamné, řada z nich je stále zařazena mezi tzv. kalamitní hmyzí škůdce a v minulosti již způsobili velké škody. Proto jim lesníci musí věnovat průběžnou odpovídající pozornost a pravidelně je kontrolovat ve všech potenciálních gradačních oblastech, zejména pak v místech posledních přemnožení.

Paradoxně však v řadě oblastí tzv. historických gradací, např. na Českomoravské vrchovině, probíhající katastrofální přemnožení lýkožroutů na smrku způsobuje, že zde v podstatné míře na dlouhou dobu zanikají podmínky pro vznik gradace (přemnožení) jiných škůdců.

Zdroj dalších informací: Zpravodaj ochrany lesa, Supplementum 2020, ke stažení zde: https://www.vulhm.cz/files/uploads/2020/06/ZOL_Suppl_2020.pdf

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
1
10. 2020
1.10.2020 - Seminář, školení
hotel Hesperia
24
11. 2020
24.11.2020 - Konference
Olomouc
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí