Mravenec dřevokaz ve smrkových lesích: škůdce nebo pomocník?

V současné době vrcholí ve středoevropských lesích kůrovcová kalamita. Její následky budou dlouhodobé, možná i trvalé. Proto si vědci a odborná veřejnost kladou otázku, jak v budoucnu bránit lesy proti biotickým činitelům tak, aby nepůsobily rozsáhlé škody na hospodářských lesích. Musíme však také porozumět tomu, v jakých situacích jsou biotičtí činitelé (hmyz a houby) škůdci a v jakých ne, protože například ne všechen dřevokazný hmyz způsobuje v lesních porostech škody.

Vědci RNDr. Adam Véle (Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.) a doc. Jakub Horák (Fakulta lesnická a dřevařská ČZU v Praze) ve svém článku, který vyšel v prestižním impaktovaném časopise Forests popisují a analyzují ekologické vazby a biotické působení mravence dřevokaze.

Mravenec dřevokaz (Camponotus ligniperdus) je běžný druh mravence, který se vyskytuje v celé Evropě, stejně tak jako na Kavkaze a v Malé Asii. Žije většinou v jehličnatých či smíšených, méně často listnatých lesích. Hnízda (mraveniště) staví převážně v uschlých stromech, pařezech, ale i živých stromech.

Autoři provedli rozsáhlý výzkum v hospodářských lesích s převahou smrku ztepilého ve východních Čechách a zjistili, že mravenec, který byl zpravidla považován za škůdce, naopak spíše přispívá k ochraně lesa.

Mravenci dřevokazi, kteří obývají spodní část smrkových kmenů nebo pařezy, totiž vyhledávají stromy oslabené a napadené tzv. hnědou hnilobou vznikající převážně působením houby kořenovník vrstevnatý (Heterobasidion annosum).

Vědci hledali mraveniště ve stromových polomech, neboť zde lze přítomnost skrytě žijících mravenců nejsnadněji detekovat. Přítomnost mravenišť nalezli v jedné čtvrtině vichřicí zlomených kmenů, z nichž všechny byly napadeny hnědou hnilobou. Tyto stromy mají zpravidla měkkou dřevní hmotu, která je pro mravence dřevokaza přívětivějším prostředím při vytváření kolonií. Mravenec se totiž dřevem neživí, pouze si v něm buduje svá hnízda. Jeho potravou je hmyz a tzv. medovice, kterou získávají od mšic. Mšice vylučují ze zadečku sladkou látku, zvanou medovice, kterou získávají sáním rostlinných šťáv. Cukry, které obsahuje, jsou pro mravence zdrojem energie. Nemalou část potravy tvoří také hmyz.

Vědci zjistili, že tento druh mravenců nepůsobí v lese hospodářské škody na smrkovém dřevě tak jako například kůrovec, protože využívá pouze hnilobou napadené dřevo, které již nemá hospodářské využití.

Autoři dospěli k závěru, že přítomnost mravenců dřevokazů není pro les škodlivá. Především vědci vyvrací dosavadní domněnku, že mravenec dřevokaz je škodlivý hmyz v hospodářských lesích. V článku naopak obhajují myšlenku, že působí ve smrkových porostech velmi příznivě, neboť hubí druhy hmyzu, které jsou potenciálními škůdci.

Citace celého článku: Véle, A.; Horák, J. Space, Habitat and Isolation are the Key Determinants of Tree Colonization by the Carpenter Ant in Plantation Forests. Forests 2019, 10, 630. https://doi.org/10.3390/f10080630

Poznámka

Že hodnocení (ne)škodlivosti různých hmyzích druhů nemůže být černobílé, dosvědčuje právě příklad mravence dřevokaza, který je v lesích užitečný. Vyskytuje se však podle různých zdrojů také v dřevostavbách, kde si staví hnízda ve dřevě zasaženém hnilobou. Napadá i stavební dřevo, které je trvale v kontaktu s vlhkou půdou. Vytváří v něm spletité komůrky a tím materiál i statiku staveb vážně narušuje.

Tiskovou zprávu připravil: Daniel Toth

Ilustrační foto

Foto 1: dělnice mravence rodu Camponotus, autor Adam Véle

Foto 2: hnízda dřevokazů jsou nejlépe patrná na pokácených či vyvrácených kmenech; nalézt je můžeme také podle otvorů vyklovaných datlovitými ptáky nebo podle pilinek, vynesených mravenci při stavbě hnízda; autor Adam Véle