zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Pozor na plísně a vlhkost. Dům musí dýchat

15.11.2020
Ekologické stavění, bydlení
Zdraví
Pozor na plísně a vlhkost. Dům musí dýchat

Více než 11,5 milionů dětí v Evropě trpí zdravotními problémy v důsledku vysoké vlhkosti a tím i plísní v bytech. Jejich vzniku může zabránit jen kvalitní větrání v celém objektu. Za vznikem plísní mohou být také chyby vzniklé již při stavbě či rekonstrukci. Zaměřit bychom se měli především na fasádu a okna, kterými se často obytný prostor ,,uzavře" a zabrání se jeho dýchání.

Výzkum Healthy Homes Barometers 2019: Growing up in (un)healthy buildings poukázal na zarážející skutečnost - zhruba jedno ze tří dětí v Evropě žije v nezdravém domě. ,,Naše výsledky ukazují, že plísně a vlhkost, stejně jako špatná cirkulace vzduchu, mohou způsobit, že zdravé dítě onemocní astmatem, alergií, ekzémem, nebo se potýká s chorobami dolních či horních cest dýchacích. To se pak může odrážet třeba i na školních výsledcích, protože děti častěji chybí, nebo se nemohou zcela soustředit na výuku," píše ve studii.

Pozor při rekonstrukcích

Společnost Bytechek zabývající se inspekcemi nemovitostí, zjistila, že viditelnou či skrytou plíseň lze najít ve více než čtvrtině kontrolovaných bytů. ,,Ve starších výstavbách rodinných domů, jsou plísně přítomné téměř vždy. Ty domy totiž bývají špatně nebo vůbec odizolovány od spodní vody. Navíc už jen tím, že se v místnosti pohybujeme, vzniká vlhkost. Člověk vydýchá asi půl litru denně," upozorňuje Radim Mařík, hlavní inspektor nemovitostí společnosti Nemopas. ,,Pokud pak objekt osadíme moderními okny, která lépe těsní, musíme zvýšit intenzitu větrání," doplňuje Mařík.

Tyto zkušenosti potvrzuje také obchodní ředitel české společnosti Geus Okna Jan Lemberka: ,,Vodní pára není vidět, přesto může být v každém litru vzduchu až 60 gramů vody. Pokud chceme zabránit vzniku plísní, musíme zajistit kvalitní větrání, případně využít například rekuperační jednotky." Připomíná, že moderní hliníková okna těsní mnohem lépe než starší dřevěná. Ostatně lidé si je pořizují právě proto, aby nedocházelo ke zbytečným únikům tepla. Jenže kromě tepla udrží moderní okna v místnosti také vlhkost. S tím je potřeba počítat zejména při rekonstrukcích. ,,Teplota v místnosti by se měla ideálně pohybovat mezi 21 a 22 °C a vzdušná vlhkost by neměla přesahovat 60 procent, spíše bychom se ji měli snažit níže. Pak je riziko vzniku plísní přece jen nižší," popisuje Lemberka. Jak dodává, ideální je intenzivní větrání spíše než dlouhodobě pootevřená okna. ,,Stačí zotvírat všechna okna třeba na pět minut několikrát denně," doplňuje.

Dalším faktorem, který může ovlivnit vznik plísní v bytech a domech je nevhodně zvolené zateplení. Podle Bytecheck se plíseň objevuje dokonce i v novostavbách, viníkem bývá špatně provedená tepelná izolace. ,,Fasáda je vlastně pro dům něco jako pro nás kůže," podotýká s trochou nadsázky Zdeněk Křivinka, zakladatel a majitel české rodinné firmy Stavoblock a pokračuje: ,,Jedná se ochrannou obálku, skrze kterou dokáže dům propouštět přebytečnou vlhkost do vnějšího prostředí." Polystyren, navíc ještě pokrytý akrylátovou barvou či stěrkou, budovu v podstatě sevře neprostupnou vrstvou a zabrání cirkulaci vzduchu mezi zdí a vnějším prostorem. Podle Křivinky jsou vhodnou alternativou fasády z přírodních materiálů.

Jak vysušit zdi

V současné době usiluje Zdeněk Křivinka o získání českého patentu na fasádní cihlu z lehčeného kameniva na bázi extrudovaného skla, která umožňuje odvětrávání zdiva. ,,Naše fasádní cihla se montuje na kovovou konstrukci, zatepluje se pak skelnou vatou. Zeď tak může normálně dýchat," popisuje. Ovšem i při využití fasád s větraným předsazením je důležité dodržet všechny montážní postupy. ,,Nejsou-li spáry obkladu těsněny, tepelněizolační vrstva by měla být chráněna hydroizolační vrstvou," varuje Luboš Káně, odborník na hydroizolační techniku společnosti Stavebniny DEK. ,,Vzduchová vrstva mezi obkladem a tepelněizolační vrstvou dostatečně tlustá, aby se na tepelnou izolaci dostalo minimum vody a vlhkost se rychle odvětrala."

S tím souhlasí také Křivinka, podle kterého je klíčová právě konstrukce samotného fasádního obkladu. Fasádní cihla Stavoblock je konstruována jako voděodolná. ,,Jednotlivé cihly do sebe zapadají tak, aby drážka byla vždy směrem dolů. I když se voda dostane do spár, gravitací prostě odteče," popisuje vynálezce.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí