zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Jak se může Česko poučit z německého odklonu od uhlí?

24.10.2020
Energie
Klimatické změny
Jak se může Česko poučit z německého odklonu od uhlí?

Ministr Karel Havlíček minulý týden prohlásil, že by si představoval rok 2038 jako ideální datum odklonu od uhlí v ČR - stejné datum bylo schváleno v Německu. Ať už Uhelná komise rozhodne o roku 2038 jako o českém konci uhlí nebo ne, je pro nás zkušenost Německa s plánováním spravedlivé transformace energetiky oknem do blízké budoucnosti. Organizace E3G vydala publikaci, která analyzuje německou cestu ke stanovení datumu a způsobu odklonu od uhlí a spravedlivé transformace energetiky a představuje několik doporučení pro ostatní státy procházející stejným procesem.

Čím dříve, tím lépe
V EU se podíl uhlí na výrobě elektřiny v roce 2020 snížil o 32 % a mnoho uhelných elektráren již dnes není schopno konkurovat rychle se rozvíjejícím technologiím alternativních způsobu výroby energie, hlavně obnovitelným zdrojům. Formální stanovení data, od kdy přestaneme využívat uhlí, na roky pozdější než 2030 nemůže tento trend zastavit ani zpomalit. V Německu je dnes výroba uhelné energie na úrovni, na kterou měla podle vládních plánů odklonu klesnout až za šest let a německý ministr hospodářství prohlásil, že k odklonu od uhlí může dojít dříve než v roce 2038 právě kvůli těmto dynamickým změnám na trhu.

Je jisté, že stanovení datumu odklonu od uhlí na pozdější roky než 2030 s sebou přinese navíc i nutné a časté úpravy celého procesu, hlavně kvůli vývoji politické situace a tržních podmínek. Příkladem je už dnes rychlý růst cen emisních povolenek, který úspěšně tlačí na uhelný průmysl a radikálně snižuje jeho rentabilnost. Tomáš Jungwirth z Centra pro dopravu a energetiku dodává: "Sám Karel Havlíček, stejně jako jeho německý protějšek, uznal, že zdražování emisních povolenek má potenciál výrazně urychlit vyřazení českých uhelných zdrojů. Není tedy důvod zbytečně odklon protahovat a snažit se uhelný průmysl udržet při životě i za cenu rostoucích nákladů a procesních problémů."

Aktivně zapojit regionální a místní aktéry

Regionální a místní orgány, občanská společnost, malé a střední podniky, zástupci odborů a podobní aktéři mají největší znalosti regionálních priorit a potřeb. Právě oni musí být začleněni do příprav strategie transformace a do vývoje podpůrných opatření již od samého začátku. Jejich aktivní participace v procesu transformace jejich regionů by neměla začít až v momentě, kdy Uhelná komise dokončí svoji práci a předloží návrh termínu a procesu odklonu od uhlí. Tito aktéři by měli hrát důležitou roli již při přípravě transformačních projektů a pokračovat aktivní kontrolou a sledováním jejich implementace po rozpuštění Uhelné komise.

Zuzana Vondrová z Centra pro dopravu a energetiku dodává: "Zkušenost z Německa opět ukazuje, že regionální hlasy se nesmí přehlížet. Achillovou patou energetické transformace je neochota politické garnitury postupovat transparentně a inkluzivně. To je ovšem možné ovlivnit a nyní je ta pravá chvíle apelovat na politiky a požadovat rozumné využití evropských peněz a udržitelné řešení konce uhlí."

Peníze vynaložené na transformaci energetiky by měly být v souladu s klimatickými cíli Evropské unie

Německý zákon o strukturálních změnách vyžaduje, aby byly transformační projekty v gesci uhelných regionů v souladu s národní strategií udržitelnosti. Některé z prvních transformačních projektů, které byly v Německu schváleny, podporují rozvoj sítě výzkumných pracovišť pro vývoj nízkoemisních leteckých motorů a paliv budoucnosti. Dále jde například o projekty na rozvoj udržitelného vytápění nebo sdílení informací a know-how napříč sektory.

V Česku je ale velmi důležité, aby prostředky na transformaci uhelných regionů nebyly investovány do nových zdrojů emisí skleníkových plynů nebo jinak přispívat k poškozování životní prostředí. Důležité je investovat prostředky do technologií a infrastruktury, které povedou k dostupné čisté energetice. Zásadní pro transformaci uhelných regionů je také diverzifikace ekonomiky, podpora podnikatelských inkubátorů, malého a středního podnikání a oborů s vyšší přidanou hodnotou. Evropský mechanismus pro spravedlivou transformaci, konkrétně Fond pro spravedlivou transformaci, nesmí být oklikou využit na budování nové infrastruktury pro fosilní plyn nebo jiné fosilní zdroje.

Fakta - Česká republika:

  1. V ČR se vyrábí pouze 11 % elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, zhruba třetina v jaderných elektrárnách a cca 43 % v elektrárnách spalujících hnědé uhlí.
  2. V ČR je přibližně 25 000 pracovních míst v těžebním a energetickém průmyslu.
  3. Po Polsku a Německu je ČR třetím největším producentem uhlí v EU, a emisí oxidu uhličitého.

Zdroje:

Mediální brifing Spravedlivá transformace energetiky 7.října 2020, videozáznam

Jak se (ne)připravit na konec uhlí, září 2020, E3G

Financování Zelené dohody pro Evropu, červenec 2020, CEE Bankwatch Network

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí