Tání ledovců v Alpách odhaluje tisíce let staré poklady

Malá skupina obtížně zdolává alpský ledovec a nakonec nalézá to, co hledala: křišťál. Scéna se odehrává asi před 9500 lety a muži ze střední doby kamenné (mezolitu) využívají tuto odrůdu křemene k výrobě svých nástrojů. Tak alespoň soudí archeologové, kteří mohli pátrat v této extrémní lokalitě díky tání alpských ledovců, jež odhalilo artefakty skryté pod vrstvou ledu. Ta je chránila před zubem času někdy téměř 10.000 let, píše agentura AFP.

Vědci se sice neradují z ničivých dopadů oteplování klimatu, ale přiznávají, že vytvořilo příležitost, jak doplnit naše znalosti o životě v horách před několika tisíciletími.

"Nacházíme úžasné věci, které nám umožňují poodhalit to, co bylo dříve skryto," vysvětluje Marcel Cornelissen, který přivedl expedici do mezolitické lokality v nadmořské výšce 2800 metrů, nedaleko ledovce Brunifirm ve švýcarském kantonu Uri.

Až do 90. let minulého století se soudilo, že se prehistoričtí lidé do vysokých hor téměř neodvažovali. Všichni si pamatujeme Ötziho, dokonale zachované tělo lovce staré 5300 let, které bylo objeveno v roce 1991 v rakouských Alpách. Předpokládalo se, že jde o výjimku.

Avšak často nečekané objevy ukázaly, že Alpy byly často zlézány a navštěvovány už před tisíci lety.

"Nyní víme, že lidé šplhali do hor až do výšky 3000 metrů nad mořem, aby tu hledali křišťál a další suroviny," uvádí archeolog z kantonu Uri Christian Auf der Maur.

Toulec vyrobený z kůry břízy kolem roku 3000 před Kristem byl nalezen v průsmyku Schnidejoch v Bernských Alpách, ve výšce přes 2700 metrů. Kožené kalhoty a boty patřící témuž lovci byly později objeveny spolu se stovkami dalších předmětů, z nichž některé byly staré 6500 let.

"Je to úžasné, neboť nacházíme věci, jaké obvykle při vykopávkách nenalezneme, protože je led uchoval," říká archeoložka Regula Gublerová.

Změny klimatu jsou pro takové nálezy požehnáním, ale jakmile jsou tyto předměty vystaveny živlům, velmi rychle se rozpadají.

"Zmenšování ledovců a tání ledových polí již příliš pokročilo. Nemyslím, že najdeme dalšího Ötziho," lituje Marcel Cornelissen.

Archeologové spoléhají rovněž na horolezce a vysokohorské turisty, že jim pomohou zachránit, co se dá.

Někdy je třeba mnoho času a mnoho štěstí, konstatuje archeolog Pierre-Yves Nicod, který před dvěma lety uspořádal výstavu o archeologii ledovců.

V roce 1999 narazili dva italští turisté na dřevěnou sochu v ledovci Arolla ve výšce 3100 metrů. Očištěnou sochu vysokou asi jeden metr si postavili ve svém obývacím pokoji.

Podle archeologů jde o předmět z doby železné starý více než 2000 let, jehož účel nebyl dosud objasněn.

Podle Nicoda je důležité informovat lidi, kteří by mohli narazit na nějaký takový artefakt. "Z archeologického hlediska to je velmi důležité," zdůrazňuje.