Plasty, zero-waste a domácí kefír

Kefír s plasty na první pohled nesouvisí. Je to stále ještě trochu exotický kysaný mléčný nápoj s výborně podloženými účinky: podporuje zdravé trávení, imunitu i duševní pohodu. Pokud ho však kupujete v obchodě, domů si spolu s ním odnesete i plastovou láhev, která se po vypití obsahu stává odpadem. Obdobné platí pro kelímky od jogurtu, smetany či nápojové kartony z jiných kysaných mléčných nápojů. Někdo se nad tím ani nepozastaví. Jiný si říká: vždyť recykluji!

Ukazuje se, že recyklace plastů je propagandistická lež petrochemického průmyslu. Jednorázové umělohmotné obaly jsou levné jen proto, že se ve výpočtu nepočítá s jejich budoucností po použití. Korporace odpovědnost za nakládání s plastovým odpadem chytře přesunuly na koncového zákazníka, na místní samosprávy a státy.

Narozdíl od skla či kovu, plast nelze skutečně recyklovat. Vždy se jedná o tzv. down-cycling - sice se z původního umělohmotného výrobku vyrobí výrobek nový, je však již podřadnější a po použití nebo ukončení životnosti ho už lze jen spálit nebo uložit na skládce. V obou případech se z něj budou uvolňovat jedovaté látky a skleníkové plyny. Navíc nepatrné částice rozpadajících se plastů se postupně dostávají do těl živočichů, včetně člověka.

Do roku 2015 bylo vytvořeno 6300 milionů tun umělohmotného odpadu, z toho jen 9 % bylo druhotně použitého na nové výrobky, 12 % bylo spáleného a 79 % skončilo na skládkách nebo v přírodě. (1) Řešením není plasty recyklovat, ale výrazně omezit jejich výrobu a používání. V oblasti medicíny mohou jednorázové výrobky zachraňovat životy a v oblasti techniky může být životnost plastových výrobků dlouhá. Nicméně v potravinářství bychom se měli dlouhodobě snažit omezit použití jednorázových ropných plastů na nulu.

Obrázek: Celosvětová výroba, použití a osud umělých hmot (od roku 1950 do roku 2015, v milionech tun) (2)

Povědomí o škodlivost plastových obalů v poslední době výrazně vzrostlo. Rozmáhají se bezobalové obchody především se suchými potravinami, které si zákazník nabere do vlastních obalů. V případě pultového prodeje masa a sýrů je skutečně velmi jednoduché přinést si vlastní nádobu. Věřím, že obchodníci to s rozšiřováním povědomí o této možnosti zvýhodní. Zároveň se začínají ve větším vyrábět rozložitelné plasty z rostlinných látek. Náklady na jejich výrobu s nárůstem poptávky klesají, ačkoli ceně ropných plastů, které vznikají jako vedlejší výsledek zpracování ropy na paliva, se sotva někdy cenově vyrovnají.

V řadě obcí Česka a Slovenska jsou dostupné mléčné automaty v podobě stánků nebo pojízdné. Zároveň má mnoho lidí na venkově možnost koupit si mléko od hospodáře přímo ze dvora. Ani dovednosti ohledně domácí výroby mléčných výrobků se v obou zemích zatím neztratily. Není tedy daleká cesta k tomu, abychom si vyráběli tvaroh, čerstvé sýry, jogurt či kyselé mléko přímo doma, bez nutnosti jednorázových vícevrstvých obalů, umělohmotných lahví, sáčků a kelímků.

Kefír je hned po kyselém mléce mezi mléčnými výrobky nejjednodušším produktem domácí výroby. Proto právě o něm chystáme knížku.

Najdete v ní podrobný návod, jak si doma vyrábět tuto zakysanou dobrotu, ale také vysvětlení vztahu mezi trávením, imunitou a duševním zdravím, čímž prospívá našemu zdraví obecně. Nechybí také přelet zajímavými ekologickými a společenskými souvislostmi a řada receptů na jídla s kefírem a domácí mléčné výrobky včetně kefírových sýrů.

Kniha je již skoro hotová, na svoji cestu do světa teď potřebuje finanční podporu příznivců:

Chci podpořit druhé rozšířené (a české) vydání knihy Domácí hojivý kefír

Zdroje:

(1) GEYER, R. - JAMBECK, J. R. - LAW, K. L. 2017. Production, use, and fate of all plastics ever made.

(2) Tamtéž.