Úložiště odpadu se hledá od 90. let, má stát přes sto miliard

Výběr informací hledání místa pro hlubinné úložiště jaderného odpadu (vláda rozhodla, že jaderné úložiště má vzniknout v lokalitě Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku nebo Březový potok na Klatovsku):

- Místo pro trvalé uložení vyhořelého jaderného paliva z českých atomových elektráren i dalšího radioaktivního odpadu se s různou intenzitou hledá od 90. let minulého století. Nyní jsou vyhořelé palivové články uchovávány v mezisklad v areálu elektrárny v Dukovanech, další radioaktivní materiál pak v bývalém vápencovém dole Richard u Litoměřic a vytěženém uranovém dole Bratrství u Jáchymova. Na starosti je má státní Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO).

- SÚRAO má za úkol také hledání místa pro budoucí hlubinné úložiště, které by vyřešilo problém s ukládáním radioaktivního odpadu na dlouhou dobu. Podobný problém přitom neřeší jen ČR, osudem vyhořelého paliva i dalších látek se zabývají i jinde. Asi nejdále jsou ve Finsku, kde se již úložiště buduje, v pokročilé fázi jsou i Švédsko nebo Francie. Vědci v Evropě i USA navíc zkoumají, jak použité palivo znovu využít pro další výrobu elektřiny nebo skladování energie.

- Během let se měnil počet uvažovaných lokalit. V roce 2003 například měla SÚRAO vytipováno šest oblastí, později se počet zvýšil na sedm a nakonec na devět (Kraví hora na Žďársku, Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březový potok poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku, Hrádek na Jihlavsku, Horka na Třebíčsku a dvě místa nedaleko jaderných elektráren - Na Skalním u Dukovan a Janoch u Temelína).

- Zúžení výběru na čtyři se několik let odkládalo, původně se mělo rozhodnout už do konce roku 2018. Z letošního doporučení poradního panelu expertů SÚRAO, o kterém podnik informoval starosty dotčených obcí 4. června, vyšly čtyři lokality: Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku a Březový potok na Klatovsku. Návrh v červnu schválila Rada SÚRAO. Konečné slovo o vybudování úložiště má vláda, která dnes výběr schválila. Ve zmíněných lokalitách se uskuteční výzkumné a průzkumné práce kvůli výběru finální a záložní lokality, které by měly být potvrzeny do roku 2030.

- Uvažované vybudování úložiště má přitom řadu kritiků, část založila Platformu proti hlubinnému úložišti, jež v současnosti sdružuje 35 obcí a měst a 16 spolků. Ta v minulosti několikrát v uvažovaných lokalitách zorganizovala například Den proti úložišti. Kvůli plánům na vybudování trvalého skladu jaderného odpadu se v některých obcích konala i místní referenda, v roce 2018 geologické práce i další kroky odmítli obyvatelé Jaroměřic nad Rokytnou nebo Lipníku na Třebíčsku. Letos v září zastupitelé Jihlavy vyslovili nesouhlas s možnou stavbou v lokalitě Hrádek.

- Kabinet dnes také schválil věcný záměr zvláštního zákona upravujícího respektování zájmů obcí a jejich občanů souvisejících s vyhledáváním lokality pro ukládání radioaktivního odpadu. Zpoždění přípravy zákona v srpnu kritizovala Platforma, podle které je zákon obcím slibován už od roku 2011 a od roku 2016 s jeho vznikem počítá také atomový zákon.

- V rámci příprav na vybudování hlubinného úložiště již SÚRAO také provozuje v prostorách někdejšího uranového dolu Rožná u Bukově na Vysočině jakousi laboratoř. Ve zhruba půlkilometrové hloubce se zde zkoumají způsoby, jak nejlépe postupovat při budování místa pro trvalé uložení radioaktivního odpadu. Například vhodné postupy pro těžbu horniny, ale také chování skutečného kontejneru na vyhořelé palivo z elektrárny v náročném podzemním prostředí.

- Základní harmonogram pro výstavbu hlubinného úložiště, se kterým SÚRAO počítá, je už od počátku století stejný. Do roku 2025 by mělo být vybráno konečné místo a do provozu by mělo úložiště být uvedeno o čtyřicet let později. Náklady na vybudování komplexu, jehož stěžejní část má být přibližně půl kilometru pod povrchem českého masívu, se v současné době odhadují na 111 miliard korun.

- Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) letos v listopadu uvedl, že na přípravy hlubinného úložiště vynaložila SÚRAO již přes 1,8 miliardy korun.