Rok 2020 dal stromům šanci se nadechnout

Po několikaletém suchu přinesl rok 2020 více vláhy. Úhrn srážek za 11 měsíců letošního roku činí podle Českého hydrometeorologického ústavu 735 mm, ve srovnání se stejným obdobím v roce 2019 je to o 139 mm více. Zároveň byly srážky rovnoměrně rozděleny po celém roce. Podmínky snížily míru fyziologického stresu stromů v krajině i ve městech, výrazně lépe se ujímala nová výsadba. Letošní protiepidemická opatření však citelně dopadla i na obecní rozpočty - společnost Safe Trees varuje před větším omezením péče o stromy, které by mohlo vést k nutnosti zcela nové výsadby.

Rok 2020 potrápil lidstvo, českým stromům ale nabídl úlevu. Po několika letech s nedostatkem vláhy výrazně více pršelo. Celkový úhrn srážek do listopadu 2020 činil pro Česku 735 mm, což je o 23 % více než v roce 2019. Nejdeštivějším měsícem byl červen se 151 mm. ,,Celá situace by se dala připodobnit k tonoucímu člověku, který se mohl jednou zhluboka nadechnout. Suchá epizoda trvala přibližně pět let, stromy by k úplnému vzpamatování potřebovaly podobně dlouhou dobu. I tento výkyv však pomohl, snížil se fyziologický stres stromů, a to především v prostředí měst a obcí. Stromy mají ovšem ve své reakci určitou setrvačnost, i letos jsme tak zaznamenali cca 8 % suchých stromů, stejně jako odumírání oslabených dřevin kvůli škůdcům," vysvětluje Jaroslav Kolařík, arborista společnosti Safe Trees, která pečuje o mimolesní zeleň.

Voda pomohla přežít mladým stromům

Města a obce v reakci na klimatickou změnu vysazují druhy stromů, které jsou odolnější vůči suchu. Jedná se například o kultivary akátu, hlohy a další malokorunné taxony. Doba po vysazení je však pro mladou dřevinu kritická, potřebuje se dobře zakořenit. V minulých letech se v některých případech procento odumřelých výsadeb pohybovalo i kolem 40 %. ,,Letos se díky rovnoměrnějšímu rozložení srážek výrazně zlepšila právě ujímavost mladých, nově zasazených stromů, u nichž je dostatek vláhy zásadním požadavkem pro přežití. Potřebují podle své velikosti 20 až 100 litrů vody, a to až 6x během období vegetace," říká Kolařík.

Jmelí zůstává hrozbou, chystá se však jeho výzkum

Kromě sucha ohrožuje české stromy i invaze parazitického jmelí, které stromy oslabuje a ty jsou tak náchylnější k nemocem. Stát na boj s poloparazitickým keříkem vynaložil již desítky milionů korun, v Moravskoslezském, Olomouckém, Zlínském a části Jihomoravského kraji je ale úroveň rozšíření jmelí stále kalamitní. I v tomto případě získaly stromy šanci na krátký nádech. V žádném případě se ale nejedná o přelom, i zde by bylo potřeba několika na srážky bohatých let, aby se stav zlepšil. Arborista připomíná, že o šíření jmelí jsou dosud jen kusé poznatky. I z tohoto důvodu podala společnost Safe Trees ve spolupráci s Ostravskou univerzitou žádost o grant u Technologické agentury ČR - cílem je zajistit první systémové sledování dynamiky šíření jmelí.

Méně peněz pro obce může ohrozit i stromy

Logickou reakcí na snižující se rozpočet obcí a krajů a nutná protipandemická opatření je optimalizace výdajů. Bezhlavé omezování nákladů na péči o zeleň by ale mohlo vést k nevratnému poškození těchto prvků. Důsledkem by během následujících let mohlo být jejich nutné kácení a opakování celého procesu počínajícího výsadbou. ,,Hlavním problémem mohou být mladé výsadby. Aktuálně masivně prováděné výsadby nutně vyžadují zálivku a výchovný řez. Pokud tyto operace budou omezované, stromy buď uschnou, nebo dojde k vývoji defektního větvení koruny, což povede k nutnosti jejich pokácení během následujících let. Důležitá je ale i stálá péče o stromy s významnými defekty a pravidelné kontroly, které včas odhalí hrozící problémy," vypočítává Kolařík. Poslední bod je bolestivý a dražší zejména u správců velkých stromových populací, jako jsou například správci komunikací. Zde se intenzivně pracuje na optimalizaci kontrolních procesů pomocí automatizovaného sběru dat, který by měl šetřit čas i finance.