Kolumbie řeší rostoucí populaci hrochů založenou narkobaronem

Kolumbijští přírodovědci řeší problém množících se hrochů, jejichž populaci v této jihoamerické zemi založil v 80. letech drogový boss Pablo Escobar. Život těchto zvířat totiž není v Kolumbii přirozeně regulován tak jako v jejich domovské Africe. Jejich zvyšující se počet může být v Kolumbii rizikem pro ekosystémy, v nichž žije řada ohrožených druhů, či pro místní obyvatele, jejichž živobytím je rybolov. Regulovat tamní počet hrochů kastrací je navíc obtížné, jsou totiž velmi agresivní, připomněl v pondělí deník The Washington Post.

Podle deníku El Espectador experti z několika univerzit v Kolumbii a Mexiku loni varovali, že pokud Kolumbie brzy nepřijde na úspěšnou strategii regulace hrochů, bude jich mít v roce 2039 asi 1500. Nyní se jejich počet odhaduje na osm desítek. U zrodu jejich populace byli přitom jen tři samci a jedna samice, které si ilegálně přivezl s dalšími exotickými zvířaty včetně žiraf či slonů na svůj ranč narkobaron Escobar.

Poté, co Escobara v roce 1993 zastřelila policie, byla většina jeho zvířat odvezena do zoologických zahrad. Hroši se ale dostali do volné přírody, kde nalezli oproti svému africkému domovu ráj. V Kolumbii je totiž neohrožují jejich přirození nepřátelé, jako lvi či krokodýli, ani extrémní sucha či lovci. Hroši si tak v kolumbijském deštném pralese užívají osvěžujících vod řeky Magdaleny a další vodních toků.

Někteří místní obyvatelé je považují za maskoty a turistům prodávají trička a suvenýry s obrázky těchto tlustokožců. Na místě někdejší Escobarovy soukromé zoo v městečku Puerto Triunfo je nyní zoologická zahrada a zábavní park, kde chovají také několik hrochů.

Ekologové však varují, že nárůst hroší populace ve volné kolumbijské přírodě může za pár let ohrozit ekosystémy i připravit o obživu řadu místních obyvatel. Například v departmentu Magdalena je několik ekosystémů s rozličnou flórou a faunu, v nichž žije také řada ohrožených druhů, mimo jiné tapír jihoamerický, kapustňák širokonosý, tamarín běloruký či papoušek ara vojenský.

Některá zvířata v regionu se živí stejnými rostlinami jako hroši, jiným zase hrozí, že je agresivní hroši vyženou z jejich teritoria. Nepřímo nebezpečné jsou také hroší výkaly, které sice klesají ke dnu řek a jezer, kde fungují jako kvalitní hnojivo; to ale může vést k přemnožení vodních řas a bakterií, které z vody pak odebírají více kyslíku a dalších živin, čímž ohrožují život místních ryb. A ty jsou živobytím pro místní rybáře.