zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

První letošní Naše příroda je tu

07.02.2021
Příroda
První letošní Naše příroda je tu

A zase tu máme jedničku, tedy první číslo Naší přírody v novém roce. Je - jak jinak - hodně zimní, ale najdete v něm i trošku ,,teplejší" témata. Třeba se podíváme do teplých krajin, kam létají ,,naši" pěvci, pro ptáky, kteří tu zůstávají, nachystáme krmítka přímo v lese, řekneme si něco o lišejnících, pozveme vás na výlety - např. do Orlických hor, Jizerských hor, ale nejen tam. V dnešní době se vydáváme načerpat síly do přírody často víc, než kdy jindy, tak otevřeme malý seriál s připomínkami, jak se v přírodě správně chovat, a nezapomněli jsme ani na zajímavé hry pro děti. Přejeme příjemné zimní čtení a pohodový celý tento rok.

Obsah čísla 1/21

Azyl najdeš v (zimním) lese / Alena Říhová

Jak žijí ,,naši" ptáci na zimovišti? Pěvci / Tomáš Grim

Lišejníky - průkopníci života / Hana a Vladimír Motyčkovi

Známá cestovatelka mezi kontinenty je velice chytrá / Jaromír Zumr

Krmítko uprostřed lesa / Alena Říhová

Zimní hřebenovkou Orlických hor / Martin Janoška

Oheb - kamenné srdce Železných hor / Martin Kohoutek

Mrazivým předjařím do suché stepi / Jakub Hloušek

Na skalnaté střeše Jizerských hor / Jan Vítek

Do přírody ohleduplně 1. / Tomáš Růžička

Putování tišickou krajinou / Jan Moravec

Fascinující roční období / Monika Tošenovská

Louky, pastviny trávníky - konference Naší přírody 2020 netradičně / Jan Moravec

Lišejníky - průkopníci života

Lišejníky jsou zcela zvláštní podvojné organismy, jejichž stélky tvoří velice těsné společenství houby (mykobiont) a zelené řasy (fykobiont) nebo sinice (cyanobiont). To jim umožňuje žít i v podmínkách, kde by jiné organismy jen těžko hledaly obživu. Zelené řasy či sinice produkují za pomoci fotosyntézy sacharidy, které slouží houbám i jim samotným jako živiny. To je proces závislý na světle, proto se nehoubovým částem lišejníků často souhrnně říká fotobiont. Houby by si v extrémních podmínkách samy živiny nedovedly opatřit, a tak ,,na oplátku" za produkty fotosyntézy poskytují řasám ochranu před nepříznivými vnějšími vlivy, hlavně před suchem, dodávají jim vodu a rozpuštěné minerální látky, takže jim umožňují existovat i v místech, kde by jinak nemohly přežít.

Krmítko uprostřed lesa

Krmítko je v zimním čase spásou mnohých stálých ptáků, kteří teď marně hledají potravu pod sněhovými duchnami, ledovou krustou anebo v zamrzlé kůře. Na mysli mám zejména drobné pěvce, kteří bez vhodné potravy, podané lidskou rukou, v déletrvajících mrazech nepřežijí. Každý večer totiž musejí zvýšit kalorický příjem a vytvořit si vydatnou tukovou rezervu, z níž budou během mrazivé noci čerpat nejen energii, ale i teplo. Takže mysleme na ně a plňme krmítka ostošest ?.

Zimní hřebenovkou Orlických hor

Jen málokteré vrcholové partie našich hor mohou nabídnout lepší podmínky pro vyznavače bílé stopy nebo milovníky zimních přechodů než Orlické hory. Více než 20 km dlouhý hřeben ve výškách nad 900 m nabízí luxus nenáročných terénů, nevšední přírodu a krajinu a za dobrého počasí i překrásné daleké výhledy.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo


Neboj se zeptat Kam s ním?
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí