Změna migrace ryb zlepší stav chráněných biotopů na Šumavě

Nad Údolní nádrží Lipno vyroste mobilní konstrukce, která bude sloužit k omezení tahu nežádoucích druhů ryb z nádrže do horní Vltavy. Jedná se přitom o stovky tisíc jedinců ročně, kteří vytvářejí nežádoucí konkurenční tlak na původní říční druhy ryb, zejména pstruha obecného. Obdobná konstrukce může být využitá všude, kde je potřeba zastavit nebo odklonit migraci ryb, aby nedocházelo k ekologickým škodám. Projekt, který povede k revitalizaci významné části ekosystému, finančně podpořila Technologická agentura České republiky (TA ČR) v rámci Programu Epsilon.

,,Speciální technické opatření nebude mít zásadní vliv na hydrologii toku, bude odolné při nepříznivých podmínkách, jako jsou například povodně nebo ledochody a bude navíc mobilní. Neomezí například ani vodáky při splouvání Vltavy. Umožní však rozvoj původní rybí obsádky. V horní Vltavě se tím zlepší podmínky pro rozmnožování například kriticky ohrožené perlorodky říční, která má přímou vazbu na zdravou a početnou populaci pstruha obecného. Ten totiž v části jejího životního cyklu hostí její larvy zvané glochidie. Perlorodka je v některých zemích již zcela vyhubena, u nás se jedná o kriticky ohrožený druh," upozornil Petr Konvalinka, předseda TA ČR.

Technologie bude využitelná i na řadě dalších míst. Především tam, kde je vhodné odklonit migraci ryb, ale není možné pro tyto účely budovat pevné stavby. V některých lokalitách totiž nelze postavit standardní jezy vzhledem ke stupni ochrany daného území. Funkčnost zařízení a jeho vliv na vodní živočichy výzkumníci monitorují nejmodernějšími metodami, jako jsou akustika a telemetrie.

,,Cílem je umístit překážku citlivě tak, aby se i nepůvodní druhy ryb, které osídlily nádrž, mohly úspěšně rozmnožovat. Proto sledujeme chování ryb i ve větších vzdálenostech od navrhované konstrukce a profil pro budoucí umístění bude v dostatečné vzdálenosti nad nádrží. Po omezení migrace ryb do horní Vltavy zhodnotíme i vývoj rybího společenstva nad a pod překážkou," vysvětlil Milan Hladík, hlavní řešitel projektu ze společnosti Vodohospodářský rozvoj a výstavba a.s. Ten na projektu spolupracuje s Biologickým centrem AV ČR, v. v. i. a Českou zemědělskou univerzitou v Praze. Na úrovni konzultační se na něm podílejí i Správa NP Šumava a Povodí Vltavy, státní podnik.

Výsledné zařízení, které má být ve finální podobě k dispozici v roce 2022, bude využitelné například i na dalších přítocích do přehradních nádrží v České republice. Poslouží případně i pro směrování migrujících ryb v řekách, například aby nedošlo k jejich poškození v hydroelektrárnách, nebo aby nalezly cestu na svá trdliště.