Evropská města obnovují kvůli snížování emisí tramvajové tratě

Žluté eléctricos, neboli tramvaje, jsou jedním ze symbolů portugalského hlavního město. Představují také dopravní prostředek typický pro začátek 20. století, který nabývá na významu v rámci snahy Evropské unie posílit elektrickou mobilitu a tím dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality, píše server Politico. To také znamená, že v dopravě musí emise klesnout o zhruba 90 procent.

Mnoho členských zemích EU včetně Portugalska označilo snížení emisí v hromadné dopravě za hlavní prioritu svých plánů obnovy, které musí v těchto dnech zaslat ke schválení Evropské komisi.

"Posilujeme tramvajový systém, který byl vytvořen přes 150 lety a jež má nyní přidanou hodnotu spočívající v tom, že pro naše město představuje dopravní prostředek s nulovými emisemi," uvedl místostarosta Lisabonu Miguel Gaspar. Mnoho evropských měst postavilo v první polovině minulého století rozsáhlé tramvajové tratě. Na západě byly ale mnohé z nich později zrušeny ve prospěch automobilové přepravy. "Lisabon se ale k tomuto trendu nepřidal kvůli charakteru svého území. Byly tu snahy nahradit tramvaje autobusy, ale ty se nehodily pro cesty po kopcovitém městě a v jeho úzkých ulicích," dodal Gaspar.

Lisabon převzal správu tramvají od vlády v roce 2017 a od té doby pracuje na obnově celé sítě. Nedávno lisabonský starosta Fernando Medina oznámil, že město pořídí 15 nových souprav za 43 milionů eur.

Podobné nadšení z tramvají panuje napříč Evropou a mnoho měst obnovuje provoz či staví nové tratě. Podobně jako Lisabon přistoupil také Berlín k obnově tramvajových linek. V části města, které bylo pod sovětskou kontrolou vozy stále jezdí na předválečných kolejích, zatímco v bývalém Západním Berlíně roste tlak na obnovení tratí zrušených v letech 1954 až 1967 vedením radnice, která byla nakloněna automobilové dopravě.

Politička strany Zelených, která na berlínské radnici zodpovídá za dopravu, Regine Güntherová nazývá záměr protáhnout tramvajové tratě z bývalého východní Berlína do západních čtvrtí Kreuzberg a Neukölln "bezprecedentní tramvajovou ofenzívou", která podpoří čistou městskou dopravu. Tramvajové spoje tvoří podstatnou část městských investic do hromadné dopravy v hodnotě 28 miliard eur. Město plánuje postavit v příštích 15 letech 70 kilometrů nových tratí.

Podle Güntherové jsou tramvaje dobrý řešením pro zaplnění mezer v síti hromadné dopravy, protože stojí méně než metro. "Význam tramvají v městské dopravě v Berlíně poroste," uvedla.

Berlín je dobrým příkladem osudu tramvají v Evropě. Zatímco ve městech v bývalém sovětském bloku byla ponechána rozsáhlá tramvajová síť a v tomto ohledu stačí pomyslet na Budapešť, Prahu či Varšavu, v kapitalistické části Evropy byly někdy i celé sítě zrušeny ve prospěch více místa na silnici pro auta.

Jestliže tramvajové tratě jsou statkem, kterého mohou města využít, historický charakter této infrastruktury je někdy překážkou jejího dalšího rozvoje. Místostarosta Lisabonu Gaspar uznává, že největší výzvou při obnově starých tratí a budování nových je zajištění dostatečného počtu vozů, jež jsou schopné jezdit na specifických tratích v Lisabonu. "Máme 62 tramvají, ale protože se jedná o historické vozy, tak mohou fungovat, aniž by musely splňovat některé moderní standardy," uvedl. "Pokud chceme rozšířit tratě, tak budeme potřebovat i více nových vozů, jež budou muset splňovat moderní evropské standardy," dodal. Ty si však Lisabon kvůli zvláštním parametrům svých tratí musí nechat vyrobit doslova na míru.

Podobné důvody vedly tento měsíc Berlín k vyřazení posledních tramvají Tatra vyrobených v Československu. Nahradily je nízkopodlažní moderní vozy, do kterých je snazší nástup.

Města se snaží snížit emise nejen modernizací tramvajových linek, ale také používáním elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů.V Lisabonu bude až pětinu spotřeby elektřiny hromadné dopravy pokrývat solární elektrárna s výkonem dvou megawattů. Město také počítá s nasazením autobusů na elektrický či vodíkový pohon. "Chceme, aby hromadná dopravy byla zelenější a aby se snížil o 54 procent počet lidí, kteří dojíždí do Lisabonu autem," uvedl Gaspar. Podle něj by EU měla více podporovat města tím, že zpřístupní více fondů městům a oblastem kolem nich. "Pokud chce Brusel dosáhnout cílů svého zeleného plánu, tak musí podat ruku městům," dodal.