Shrnutí: Dohoda z COP28 vyzývá ke globálnímu odklonu od fosilních paliv

Představitelé téměř dvou stovek zemí se na klimatické konferenci COP28 v Dubaji shodli na nové dohodě, která vyzývá k postupnému omezování fosilních paliv s cílem odvrátit klimatické změny. Jde o historický krok, protože je to poprvé, kdy text výslovně zmiňuje ropu, zemní plyn a uhlí, které jsou považovány za hlavní příčiny změn klimatu. Podle kritiků ale v dokumentu chybí výzva k úplnému ukončení využívání těchto paliv, což chtěla více než stovka států, včetně Evropské unie a USA, nebo zmínka o metanu, který patří k nejnebezpečnějším skleníkovým plynům.

Účastnické země "budou přispívat k... přechodu od fosilních paliv v energetických systémech, a to spravedlivým, řádným a rovnocenným způsobem ... tak, abychom do roku 2050 dosáhli uhlíkové neutrality v souladu s vědeckými poznatky," uvádí dohoda, jejíž schválení přivítali představitelé OSN, Evropské unie i Česka.

Konference COP28 dospěla k rozhodujícímu momentu v boji proti klimatické změně, uvedl v reakci generální tajemník OSN António Guterres. Zdároveň zdůraznil, že věk fosilních paliv musí skončit. Za dobrou zprávu pro celý svět text označila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona se jedná o "důležitou zastávku na cestě" k přechodu k nefosilním energiím. Jako krok k modernizaci díky obnovitelným zdrojům, jaderné energetice, ukládání a využívání uhlíku a podpoře vodíku dokument označil český ministr životního prostředí Petr Hladík.

Globální emise skleníkových plynů by podle textu měly stoupat maximálně do roku 2025, u některých rozvíjejících se zemí, mezi které patří i Čína - jeden z největších světových znečišťovatelů - může vrchol přijít později. Dohoda také připouští, že by při omezování fosilních paliv mohla hrát roli takzvaná přechodná paliva, což by se podle některých pozorovatelů mohlo týkat i zemního plynu. To by umožňovalo zemím jeho užívání i po roce 2050.

Dohoda vyzývá také ke ztrojnásobení kapacity obnovitelné energie na celém světě do roku 2030 a urychlení technologií, jako je zachycování a ukládání uhlíku, které mohou pomoci vyčistit průmyslová odvětví.

Některé země a neziskové organizace byly zaskočeny tím, že předseda konference Sultán Džábir dohodu oznámil hned na úvod dnešního plenárního zasedání, aniž by jim umožnil zahájit diskuzi nebo vyjádřit výhrady.

Představitelé malých ostrovních států, které jsou dopady změny klimatu ohroženy nejvíce, například tvrdí, že dohoda nečiní dost pro jejich ochranu. Rozvojové země zase text kritizují mimo jiné proto, že přímo nevyžaduje, aby jim bohatší země poskytovaly finanční podporu. Další kritika se týkala nespravedlnosti, tedy skutečnosti, že rozvinuté státy zbohatly během desítek let, kdy spalovaly fosilní paliva, ale teď chtějí rozvíjejícím se ekonomikám stejný růst upřít. Podle agentury AP nicméně text přes všechny tyto výtky sklidil více pozitivních ohlasů než kritiky.

Předchozí konference přijaly pouze mantinely snížení emisí skleníkových plynů bez výslovné zmínky o fosilních palivech, která jsou ale zodpovědná za dvě třetiny vyprodukovaných emisí. Na konferenci COP26 v Glasgow se zúčastněné země zavázaly k omezení uhlí, na cílech ohledně ropy a zemního plynu se však dosud nikdy nedohodly.