Indické bažiny před miliony let obýval jeden z největších kdy objevených hadů

Bažinami v oblasti dnešní Indie se před 47 miliony let těžkopádně plazilo obří monstrum. Dokládají to zkamenělé obratle až 15 metrů dlouhého hada, který by svou délkou překonal i nejznámějšího pradávného predátora Tyrannosaura rexe. Obří plaz pojmenovaný Vasuki indicus připomínal dnešní krajty. A stejně jako tito dnešní hadi nebyl jedovatý, ale své oběti dusil svým mocným sevřením. Napsala to agentura Reuters, podle které by se mohlo jednat o největšího kdy objeveného hada.

Obratle plaza objevili vědci ve hnědouhelném dole v západoindickém státě Gundžarát. Podařilo se jim odkrýt 27 obratlů, z nichž jich několik zůstalo ve stejné pozici, ve které Vasuki pošel. Vzhledem k neúplné fosilii odborníci odhadli, že pradávný plaz dosahoval délky 11 až 15 metrů a vážil zhruba jednu tunu.

"Vzhledem ke své velikosti byl Vasuki pomalu pohybující se predátor, který své kořisti přepadal ze zálohy a podrobil si je škrcením, stejně jako dnešní anakondy a krajty. Žil v bažinatých močálech nedaleko pobřeží v dobách, kdy byly globální teploty vyšší než dnes," uvedl paleontolog Debadžit Datta z Indického technologického ústavu v Rúrkí (IITR) a vedoucí studie zveřejněné v odborném časopise Scientific Reports.

Vasuki, pojmenovaný podle hadího krále Vásukiho spojovaného s hinduistickým bohem Šivou, svou velikostí konkuruje jinému obřímu prehistorickému hadovi zvanému Titanoboa, o jehož zkamenělých pozůstatcích objevených v uhelném dole v severní Kolumbii vědci informovali v roce 2009. Délka tohoto plaza, který žil před 58 až 60 miliony let, se odhaduje na 13 metrů.

Nejdelším současným plazem je krajta mřížkovaná, která může dosáhnout délky šest až devět metrů.

"Odhadovaná délka těla Vasukiho je srovnatelná s tou hada Titanoboa, ačkoliv obratle druhého zmíněného byly o něco větší než Vasukiho. Nemůžeme proto v tuto chvíli říct, jestli byl Vasuki mohutnější nebo štíhlejší než Titanoboa," uvedl paleontolog a spoluautor studie Sunil Badžpai.

Vědci si nejsou jistí, čím se Vasuki živil, vzhledem k jeho velikosti mohla ale jeho kořist zahrnovat zástupce řádu krokodýlů. Ve stejné oblasti se našli jejich fosilie a zkameněliny želv, ryb či dvou předků dnešních kytovců - Kutchicetus a Andrewsiphius.

Vasuki patřil do hadí čeledi Madtsoiidae, jejíž zástupci se poprvé objevili před zhruba 90 miliony let a vyhynuli teprve před asi 12.000 lety. Tito plazi se z Indie rozšířili do jižní Eurasie a severní Afriky, když se před 50 miliony lety indický subkontinent spojil s Eurasií, uvedl Badžpai.