V úterý 16. září slavíme Mezinárodní den ochrany ozonové vrstvy Země

„Česká republika ozonovou vrstvu chrání úspěšně a dnes už patří mezi země, které poskytují své know-how v této oblasti dalším. Přispět k její ochraně může ale i každý z nás,“ komentuje ministr životního prostředí Libor Ambrozek blížící se Mezinárodní den ochrany ozonové vrstvy Země [1]. Ten připadá na 16. září a slaví se od roku 1994, kdy ho vyhlásil Program OSN pro životní prostředí (UNEP) na počest přijetí Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu (16. 9. 1987). Montrealský protokol je prováděcím protokolem Vídeňské úmluvy o ochraně ozono-vé vrstvy, která byla přijata v roce 1985. Obě tyto mezinárodní úmluvy vedou k po-stupnému omezování výroby a používání látek, které porušují ozonovou vrstvu. Jed-ná se zejména o plně halogenované chlorfluoruhlovodíky, obecně zvané „freony“. V ČR je dnes povolen pouze limitovaný dovoz tzv. „měkkých freonů“ a malého množ-ství tzv. „tvrdých freonů“ tam, kde není k dispozici náhrada (např. léčivé přípravky pro astmatiky). Výrobky, obsahující freony, musí být náležitě označeny. Freony se dříve používaly zejména v chladírenství, požární ochraně, výrobě pěnových umělých hmot, při aplikaci nátěrových hmot, ve zdravotnictví a kosmetice. Celosvětová výroba freo-nů na konci 80. let 20. století překročila 1.000.000 tun ročně. Velká část z nich poté skončila v ovzduší, což se projevilo právě narušením ozonové vrstvy a následně v nárůstu rakovinových onemocnění kůže, ve změně klimatu a nepřímo v poklesu biologické rozmanitosti. K Montrealskému protokolu dosud přistoupilo 184 států. Podařilo se celosvětově omezit výrobu a spotřebu freonů především v rozvinutých státech a v současné době se začíná urychlovat obdobný proces ve státech rozvojových. Vyspělé země (včetně ČR) se dnes zaměřují především na poskytování pomoci těm méně rozvinutým pře-devším při zavádění bezfreonových technologií v oboru chladírenství a servisu chla-dicích a klimatizačních zařízení. Cílem je snižování emisí freonů a zajištění jejich sběru, recyklace a zneškodňování. Co může udělat každý z nás? - kupovat výrobky (chladničky, mrazničky, klimatizace, automobily s klimatizací, průmyslová chladicí zařízení), která obsahují ekologická chladiva (např. látku s označením R 134a, R 404a, R 600a – před zakoupením se poraďte s odborníkem chladírenského servisu), bez látek CFC, HCFC, kupovat spreje s mechanickými rozprašovači nebo s alternativními hnacími plyny (např. propan-butan, stlačený vzduch) U chladniček a mrazniček je obvykle údaj o použitém chladivu uvedený na zadní straně na chladicím agregátu (kompresoru); - žádat při opravách chladicích zařízení odborné odsátí použitého freonu pro re-cyklaci nebo zneškodnění; chtít vidět po servisních technicích, manipulujících s chladírenskou technikou tzv. „zelenou kartu“, která dokazuje jejich odbornou způsobilost. Poznámky: [1] Ozonová vrstva se nachází ve výškách mezi 14 až 60 km nad povrchem Země. Pohlcuje podstatnou část ultrafialové složky slunečního záření (UV záření). Zachytá-vá především jeho UV-B složku, která je nejnebezpečnější. Při zvýšeném průniku UV-B záření přes ozonovou vrstvu se zvyšuje riziko výskytu rakoviny kůže a poško-zení očí. Stejné nebezpečí hrozí lidem i zvířatům. Negativní dopady UV záření se projevují také snížením růstu rostlin a narušením biologické rovnováhy v oceánech. Oslabení ozonové vrstvy přispívá nepříznivě také ke klimatickým změnám. Zdroj: MŽP