Šumava: kácet, nebo nekácet stromy?

Když bývalé vedení Národního parku Šumava poráželo v prvních, nejcennějších zónách chráněné oblasti stromy napadené kůrovcem, lidé z ekologického Hnutí Duha vlastními těly bránili kmeny před motorovými pilami. Když nové vedení parku kácení zastavilo, ozvali se lesníci i některé obce: Obnovte porážení stromů, nebo bude Šumava za pár let bez stromů a bez turistů.
"Proti kůrovci je potřeba aktivně zasahovat, jinak nám sežere všechny stromy," říká Alena Balounová, starostka Kašperských Hor, které vlastní v šumavském parku na 4,7 tisíce hektarů lesa.
Občanské sdružení Šumava 21, které založili především lesníci, se dokonce obrátilo na premiéra Stanislava Grosse a předsedu Senátu Petra Pitharta. Uvedlo, že v nejcennějších partiích Šumavy uhynuly už tisíce hektarů lesa.
"Bylo to způsobeno pasívním přístupem v boji proti nejvážnějšímu lesnímu škůdci, lýkožroutu smrkovému," tvrdí Jiří Štich, jednatel Šumavy 21. Soudní znalec v oceňování lesů a šumavský lesník Ivo Vicena odhaduje rozsah škod na osm miliard korun.
"Není možné, aby podobná strategie v národním parku pokračovala a vznikaly další obrovské škody," dodává Štich.

Kůrovec je přírodní proces
Sdružení Šumava 21 zastává názor, že šumavský les potřebuje aktivní ochranu. Pokud se nechá vlastnímu vývoji, je ohrožena sama podstata národního parku.
"Máme za to, že pokud je cílem národního parku zachování a zlepšení přírodních poměrů, nelze lesy Šumavy ponechat jen přirozenému vývoji," tvrdí sdružení.
Právě z obavy, aby se kůrovec nekontrolovatelně nerozšířil po šumavském parku a nerozvrátil tamní přírodní systém, povolil před pěti lety tehdejší ministr životního prostředí Miloš Kužvart (ČSSD) kácení v prvních zónách.
Současné vedení Šumavského národního parku i nynější ministr Libor Ambrozek (KDU-ČSL) však nehodlají na svém dosavadním postupu nic měnit a nové kácení nepovolí. Tvrdí, že základním principem národního parku je zachovat všechny přírodní procesy, a mezi ně patří i kůrovec.
"Kůrovec podobně jako lavina, vichřice nebo pády starých stromů patří mezi přírodní proměny pralesního ekosystému," poznamenává Jaromír Bláha z ekologického Hnutí Duha. Uvedl, že ho protesty lesníků proti zákazu kácení v prvních zónách šumavského parku nepřekvapují.
"Lesákům a dřevařům se bere jejich idea a některým i dřevo," dodal Bláha. Mluvčí parku Radovan Holub připomněl, že v německém národním parku Bavorský les se také v centrálních zónách nekácí. Dodal, že na některých místech Šumavy, kde před časem "řádil" kůrovec, je už nyní vidět, jak se oblast znovu vzpamatovává a vzniká nový, zdravý porost.
K názoru, aby se v nejcennějších zónách parku všechny přírodní procesy - včetně "negativního" působení kůrovce - ponechaly vlastnímu vývoji, se před dvěma lety přiklonila i mise renomovaného Světového svazu ochrany přírody.
Hejtman Jihočeského kraje Jan Zahradník (ODS) upozornil, že zcela bezzásahový režim v prvních zónách je experimentem, který nemusí dobře skončit. Zatímco tradiční způsob boje proti kůrovci - pokácení napadených stromů - je z minulých let ověřený.

První zóna bude větší
Světový svaz ochrany přírody zároveň doporučil, aby se rozdrobené ostrůvky prvních zón parku, kterých je v současnosti 135, spojily do nejvýše deseti kompaktních bloků.
Mluvčí Ministerstva životního prostředí Karolína Šůlová uvedla, že se na takovém plánu už pracuje. "Rozdrobené první zóny se spojí a budou se v nich chránit přírodní procesy," říká Šůlová.
S takovým postupem souhlasí starosta šumavské Modravy Antonín Schubert. "Nejprve se musí vypracovat koncepce a pak řešit, jestli se v prvních zónách bude proti kůrovci zasahovat a jakým způsobem," soudí Schubert.
Ministerstvo s obcemi při přípravě plánu spolupracuje, ale jednání nejsou jednoduchá. "S obcemi jsme se například dohodli na scelení prvních zón, ale zůstává otevřeno, jak velké tyto zóny budou a jak přísný režim v nich bude platit," řekl v časopisu Ekolist náměstek ministra Ladislav Miko.


Šumava a kůrovec
Kužvart povolil kácení
V roce 1999 prolomil tehdejší ministr životního prostředí Miloš Kužvart (ČSSD) bezzásahový režim v I. zónách parku a povolil, aby se v nich porážely kůrovcové stromy .
KÁcenÍ POSTUPNĚ ubývalo
Zatímco v roce 1999 se v celém šumavském parku porazilo bezmála 80 tisíc metrů krychlových dřeva, vloni už to bylo jen zhruba 11 tisíc
Ochránci DOPORUČILi NEKÁCET
Na podzim 2002 navštívila Šumavu mise Světového svazu ochrany přírody, která doporučila, aby se v I. zónách kácení napadených stromů postupně zastavilo.
AMBROZEK ZAKÁZAL KÁCENÍ
Na podzim 2003 ministr životního prostředí Libor Ambrozek rozhodl, že se v I. zónách už kůrovcové stromy nebudou kácet.
SDRUŽENÍ POŽADUJE KÁCENÍ
Sdružení Šumava 21 a několik šumavských obcí požaduje od letošního roku, aby se kácení obnovilo.