Pátek, 29. března 2024

Abeceda pro starosty a úředníky k aplikaci správního řádu

Aplikace správního řádu přináší po půl roce první zkušenosti.
Abeceda pro starosty a úředníky k aplikaci správního řádu

Třetí volné pokračování Abecedy pro starosty a úředníky jsem zpracovala po prvních zkušenostech s novým správním řádem (zákon č. 500/2004 Sb.). Tato speciální příloha nevznikla ale po pouhém půlroce práce, navazuje na letitou spolupráci s obcemi. Její obsah se zaměřuje zejména na rozhodování podle správního řádu i podle zákona o obcích, například rozhodování o správních deliktech, které mohou spočívat v porušení obecně závazných vyhlášek a nařízení obcí včetně vymáhání pokut. Zabývá se rovněž činností podle správního řádu, kterou vykonávají správní orgány mimo správní řízení. Většině čtenářů Moderní obce není třeba zdůrazňovat, že jako vždy jsou to právní názory autorky, nikoliv právně závazné výklady. Ty přísluší činit pouze soudu a bude se s nimi možno seznámit v publikovaných rozsudcích.

(První Abeceda pro starosty a úředníky vyšla v Moderní obci č. 7/2005, druhá v č. 1/2006 - pozn. redakce.)


A: Aplikace správního řádu

Aplikace správního řádu přináší po půl roce první zkušenosti. Usnesení, u nichž zákon nestanoví, že je lze vydat bez řízení, znamená vydávat je po řízení. Problémem je i dlouhá lhůta pro fikci doručení rozhodnutí osobám, které poštu nevybírají. Dožádání se děje usnesením, a to obdobně i mimo správní řízení, stejně jako postoupení věci. Exekuci na nepeněžité plnění sice správní řád podrobně upravuje, ale vymáhání peněžitých plnění probíhá nadále podle zákona o správě daní a poplatků. Identifikace účastníků řízení v usnesení nemá stanovené odlišnosti od této identifikace v rozhodnutí. Kolegiální orgán při vydání usnesení musí mít na paměti, že hlasováním rozhoduje po obligatorní poradě jako celek nejen o rozhodnutí ve věci, ale také o některých usneseních. Lhůta pro odvolání je dodržena i v některých případech, když odvolání bude poslední den lhůty podáno u nadřízeného orgánu. Náklady řízení je možno ve správním řízení zvýšit ve více případech, než je tomu v přestupkovém řízení. Oprávněná úřední osoba je ta, jejíž oprávněnost vyplývá z vnitřního předpisu, nemusí to být pouze vedoucí. Opravy výroku usnesení se dějí rozhodnutím a opravy poučení a odůvodnění rozhodnutí usnesením. Oznámení rozhodnutí při současném vzdání se práva na odvolání více účastníků nemusí znamenat, že účastník současně obdrží rozhodnutí s vyznačením právní moci. Soupis součástí spisu je potřebný pro nahlížení do spisu. Úřední desku nezřizují fyzické osoby. Vykázání z místa se děje ústně a o ústním aktu se učiní záznam a případně se vydá potvrzení. Zastoupení nemá vliv na doručování, když zastoupený má něco vykonat. Žaloba neznamená, že není možná autoremedura.


B: Bez řízení

Bez řízení je možno vydat usnesení, o nichž tak stanoví § 76 odst. 2 správního řádu za podmínek tam stanovených. Bez předchozího řízení orgán obce vydává usnesení o účastenství nebo o procesní způsobilosti nebo o odmítnutí nahlížení do spisu či o odmítnutí dožádání, jestliže již o nich rozhodl podle ustálené rozhodovací praxe v téže nebo sice v jiné věci, ale za obdobných skutkových okolností. Zákon říká, že účinky takových usnesení nastávají jejich vydáním, tj. jejich vypravením, vyvěšením na úřední desce či poznamenáním do spisu nebo ústním vyhlášením. U usnesení o odmítnutí dožádání vydávaného po řízení, které se poznamenává do spisu a jehož právní účinky nastávají poznamenáním do spisu, v tom není velký rozdíl. Usnesení o odepření nahlížet do spisu nebo o účastenství nebo o procesní způsobilosti se oznamuje. Lze se proti němu odvolat, odvolání nemá odkladný účinek, je předběžně vykonatelné a v případě postupu podle § 76 odst. 2 jeho právní účinky nastávají vydáním. Takové usnesení bez řízení je něco mezi usnesením, proti němuž se lze odvolat a usnesením, které se poznamenává do spisu, neboť jeho účinky nastávají, aniž by usnesení bylo oznámeno. Závazné rozhodnutí je to, které je pravomocné, tj., které bylo oznámeno a proti němuž nelze podat odvolání. Předběžně vykonatelné je podle § 74 odst. 1 rozhodnutí, pokud odvolání nemá odkladný účinek, tedy i bez toho, že by bylo oznámeno. Právní moci ale nabývají tato usnesení až po jejich oznámení a až poté, když se proti nim nelze odvolat. Tedy nikoliv jejich vydáním jako je tomu u usnesení vydaných a pravomocných poznamenáním do spisu. V usnesení o tom, zda osoba je, či není účastníkem, se k tomu výslovně uvádí, že vydání tohoto usnesení (v řízení nebo bez řízení) nebrání dalšímu projednávání a rozhodnutí věci. Mezi usnesení, která je možno vydat bez řízení, nepatří podle § 76 odst. 2 ani dožádání, ani postoupení, ani stanovení lhůty, ani ustanovení společného zástupce či opatrovníka, ani předvolání či předvedení nebo vykázání z místa nebo odložení věci. Usnesení o opravě odůvodnění a poučení v rozhodnutí není uvedeno mezi usneseními, která lze podle § 76 vydat bez řízení, ale rozhodnutí o opravě výroku je prvním úkonem v řízení podle § 70. Z rozhodnutí je prvním úkonem v řízení ještě příkaz, rozhodnutí ve zkráceném přezkumném řízení a rozhodnutí o pokutě. Jejich účinky vydáním nevznikají.


C: Citace

Citace příslušných ustanovení právního předpisu se uvádí ve výroku rozhodnutí. Správní řád byl zatím jednou novelizován, a to zákonem č. 413/2005 Sb. Změněna však byla pouze některá ustanovení: § 17 odst. 3, § 38 odst. 6, § 49 odst. 2, § 55 odst. 2. V těchto ustanoveních bylo slovo skutečnosti (utajované skutečnosti) nahrazeno slovem informace (utajované informace). Pokud tedy správní orgán uvádí odkaz na celý správní řád, je správné jej uvést jako zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb. Teprve až bude novelizací více, bude možno uvádět správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Protože se ve výroku uvádějí konkrétní ustanovení správního řádu, podle kterých je rozhodováno, uvádí se odkaz na ustanovení správního řádu, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., pouze v případě, že se ve výroku odkazuje na § 17 odst. 3, § 38 odst. 6, § 49 odst. 2, § 55 odst. 2. Znění ostatních ustanovení správního řádu se nezměnila, proto se u nich neuvádí dovětek "ve znění zákona č. 413/2005 Sb.".


Č: Činnost správního orgánu

Činný správní orgán vydá rozhodnutí ve lhůtách stanovených v § 71 správního řádu. Tyto lhůty jsou stanoveny v § 71 odst. 1 pro vydávání rozhodnutí, tj. jak rozhodnutí ve věci, tak usnesení. Činnost nebo nečinnost správního orgánu se však posuzuje (viz § 80 odst. 1 správního řádu) podle toho, zda správní orgán vydal v zákonem stanovené lhůtě rozhodnutí ve věci a za účelem rozhodnutí ve věci bez zbytečných průtahů. Pokud rozhodnutí ve věci předchází vydávání usnesení, která musejí být doručena, případně musí uplynout desetidenní úložní doba na poště, a lze se proti nim odvolat, není to důvod pro přerušení řízení, ani pro prodloužení lhůty pro rozhodnutí. Nevydá-li ale správní orgán ve lhůtě stanovené zákonem rozhodnutí ve věci, je nadřízený orgán povinen učinit jedno ze čtyř možných opatření proti nečinnosti. Podnětem nadřízenému orgánu ani žalobou na nečinnost se ale nelze domáhat toho, aby bylo nečinnému správnímu orgánu uloženo vydání procesního rozhodnutí neboli usnesení ve lhůtě stanovené pro vydání rozhodnutí. Činný správní orgán podle § 80 správního řádu zahájí řízení do 30 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o důvodech zahájení řízení z moci úřední, řádně pokračuje v řízení a rozhodne ve věci v zákonné lhůtě.

Činnost při vydání usnesení: Usnesení, které lze sice vydat bezodkladně, musí být ale nejen vypraveno, ale také oznámeno, a pokud se proti němu lze odvolat a bylo podáno odvolání, má účastník řízení právo, aby o odvolání bylo rozhodnuto. Výjimkou jsou usnesení, která se poznamenávají do spisu, tím jsou vydána i oznámena, nelze se proti nim odvolat a nabývají právní moci poznamenáním do spisu. Nelze urychlit ani fikci doručení usnesení, která nastává až desátého dne od uložení. Délka fikce doručení se netýká pouze doručování rozhodnutí a usnesení, ale i předvolání, které se také doručuje do vlastních rukou. V případě zastoupení se netýká pouze doručování zástupci, ale jestliže má zastoupený něco konat, doručuje se i jemu. Proto už při oznámení o zahájení řízení z moci úřední je třeba mít na paměti, kolik dalších usnesení je možno s oznámením vydat.

Činnost v samostatné působnosti: V případě ukládání pokut za správní delikty podle § 58 zákona o obcích v samostatné působnosti nelze nahradit nečinnost samosprávného orgánu vůlí sousedního správního orgánu, tj. delegací, ani vůlí nadřízeného orgánu, neboli atrakcí. Činný krajský úřad může přikázat nečinnému samosprávnému orgánu obce podle § 80 odst. 5 správního řádu pouze zbývající dvě opatření: přikázat, aby si sám zjednal nápravu, nebo mu prodloužit lhůtu pro rozhodnutí. Zbývá připomenout, že i nečinnost je nesprávným úředním postupem, který může způsobit škodu.


D: Delikty podle zákona o obcích

Delikty podle zákona o obcích, na které se vztahuje správní řád, vyjmenovává § 58 zákona o obcích. Patří mezi ně neudržování čistoty a pořádku na vlastním nebo užívaném pozemku tak, že to naruší vzhled obce. Dále je jím znečištění veřejného prostranství, které naruší životní prostředí v obci nebo odložení věci mimo vyhrazené místo. Deliktem podle § 58 je rovněž porušení povinnosti stanovené právním předpisem obce, buď obecně závaznou vyhláškou nebo nařízením, například porušení tržního řádu, provozního řádu taxislužby, vyhlášky o podmínkách pořádání kulturních podniků atd. Dopustit se jich může fyzická osoba, která je podnikatel, nebo právnická osoba. O deliktech podle § 58 se rozhoduje ve správním řízení.


Dokazování

Podle starého správního řádu měl účastník řízení právo navrhovat důkazy a jejich doplnění. Správní orgán byl povinen dát účastníkům řízení možnost, aby se před vydáním rozhodnutí mohli vyjádřit k jeho podkladu i ke způsobu zjištění, popřípadě navrhnout jeho doplnění. Tomu odpovídá právo účastníka navrhovat důkazy, vyjádřit v řízení své stanovisko a vyjádřit se k podkladům rozhodnutí podle § 36 nového správního řádu. Podle starého správního řádu měl účastník řízení právo klást svědkům a znalcům otázky při ústním jednání a místním ohledání. Toto právo účastníka již v novém správním řádu zakotveno není. Bylo by však možné využít zásadu součinnosti s účastníky podle § 4 správního řádu, tj. uvědomit účastníky o chystaném výslechu svědka či znalce, vycházet účastníkům vstříc podle možností a umožnit jim se k výslechu vyjádřit a navrhnout jeho doplnění. Důkazy potřebné ke zjištění stavu věci přísluší provádět podle § 52 správního řádu správnímu orgánu. Účastníci jsou povinni označit důkazy na podporu svých tvrzení.


Dokončení správního řízení

Uskutečňuje se podle dosavadních předpisů, tj. podle § 179 správního řádu. To znamená, že o žádostech, o nichž nebylo pravomocně rozhodnuto do konce roku 2005, se rozhoduje podle starého správního řádu včetně případu zrušení a vrácení věci v odvolacím řízení v roce 2006. Jestliže bylo o věci rozhodnuto v roce 2005 a v roce 2005 bylo rozhodnutí zrušeno a vráceno k novému projednání, postupuje se podle starého správního řádu. Zákon ale neřeší zrušení a vrácení věci z roku 2005 k novému projednání v roce 2006. Ale podle první věty § 179 odst. 1 správního řádu se o žádosti z roku 2005 bude rozhodovat zřejmě podle starého správního řádu. Bylo-li rozhodnutí vydáno a nabylo právní moci v roce 2005, postupuje se při přezkumu rozhodnutí, obnově řízení nebo vydání nového rozhodnutí podle nového správního řádu. Zákon neřeší, zda v případě věci zahájené v roce 2005 a pravomocně ukončené až v roce 2006, se bude rozhodovat v přezkumném řízení podle nového správního řádu. Lze usoudit, že ano, když tomu tak je u rozhodnutí, které nabylo právní moci v roce 2005. Rozhodnutí pravomocné z roku 2005 může být podle § 179 odst. 2 změněno v přezkumném řízení podle nového správního řádu. Rozhodnutí z roku 2005 může být podle § 179 odst. 1 změněno v odvolacím řízení podle starého správního řádu.


Doručování rozhodnutí

Doručování rozhodnutí právnické osobě, která se například dopustila správního deliktu tím, že porušila právní předpis obce, probíhá podle § 21 správního řádu. Právnické osobě se doručuje na adresu místa podnikání, ale je možné doručovat i na adresu pro doručování, kterou správnímu orgánu sdělí. Jestliže je třeba fyzické osobě oprávněné k podnikání doručit rozhodnutí o pokutě za správní delikt, kterého se dopustila například porušením právního předpisu obce, postupuje se obdobně jako při doručování právnickým osobám. Adresa pro doručování nemusí být totožná s tím, jak se identifikuje osoba ve výroku rozhodnutí podle § 68 odst. 2 a § 18 odst. 2 správního řádu. Například fyzická osoba oprávněná k podnikání, které se doručuje do místa podnikání podle § 21 odst. 5 správního řádu, se ve výroku rozhodnutí označuje jako každá jiná fyzická osoba. Zákon nerozlišuje mezi identifikací fyzických osob oprávněných k podnikání a ostatních fyzických osob ve výroku. Rozlišuje pouze údaje, jimiž se označují fyzické osoby, a údaje, jimiž se označují právnické osoby.


Doručování exekuční výzvy a exekučního příkazu

Podle § 147 odst. 3 zákona o obcích se při vymáhání pokut postupuje podle zákona o správě daní a poplatků. Jestliže osoba, které byla uložena pokuta za správní delikt, pokutu ve stanovené lhůtě nezaplatila, vystaví exekuční orgán výzvu a exekuční příkaz podle zákona o správě daní a poplatků. Exekučním správním orgánem je obecní úřad i v případě, že rozhodnutí o pokutě za správní delikt podle zákona o obcích vydal jiný orgán obce než obecní úřad, tedy například rada obce nebo starosta v obcích bez rady. Je tomu tak podle § 106 odst. 2 správního řádu. Výzvu a exekuční příkaz vyhotoví tedy obecní úřad podle zákona o správě daní a poplatků. Podle § 106 odst. 3 správního řádu uplatní obecní úřad zákon o správě daní a poplatků při vymáhání, tj. při vyhotovení výzvy či příkazu. Je-li součástí vymáhání doručení výzvy či příkazu podle zvláštního zákona - zákona o správě daní a poplatků, a adresát si písemnost nevyzvedne, bude doručeno 15. dnem po uložení písemnosti na poště. Lhůtu pro doručování písemností stanoví § 17 zákona o správě daní a poplatků odchylně od správního řádu. Veřejnou vyhláškou se podle § 19 zákona o správě daní a poplatků doručuje tak, že se vyvěsí způsobem, který je v místě obvyklý, oznámení o místě uložení písemnosti s jejím přesným označením. Vyvěšení celé písemnosti tak, jak to umožňuje správní řád, není podle zákona o správě daní a poplatků možné.


Doručování mimo správní řízení

Doručování podle § 19 až 26 správního řádu je zařazeno mezi ustanoveními, podle kterých se postupuje při vydávání osvědčení, vyjádření, sdělení (viz § 154, § 158, § 177 odst. 2 správního řádu). Mimo správní řízení se nedoručuje do vlastních rukou, s výjimkou usnesení vydávaných podle ustanovení, na něž se odkazuje v § 154 správního řádu (například usnesení o dožádání, o postoupení, o námitce podjatosti, vykázání z místa atd.). Předvolání se doručuje do vlastních rukou, ale s jeho vydáním mimo správní řízení se výslovně v § 154 nepočítá. Vyloučeno to ale není, protože další ustanovení (neuvedená v § 154) se použijí tehdy, je-li to potřebné.


Dožádání

Je to žádost o provedení úkonu, s níž se obrací příslušný správní orgán na jiný správní orgán. Dožádání se děje usnesením, na rozdíl od ostatních forem žádostí o spolupráci mezi správními orgány. Jde o potřebu provedení úkonu za příslušný správní orgán jiným orgánem, pro který je provedení tohoto úkonu snazší či méně nákladné, například o přešetření určité záležitosti na místě vzdáleném od sídla správního orgánu. K tomu nepostačí pouhá žádost o spolupráci, ale je třeba vydat usnesení. Toto dožádání se provádí nejen v průběhu správního řízení, ale také jako součást úkonů správního orgánu, které vůbec ve správním řízení neprobíhají. Vyplývá to z § 154 správního řádu, který na § 13 odkazuje, a dále z § 158 odst. 1 a § 177 odst. 2. Z těchto ustanovení vyvozuji, že správní orgán, který neprovádí správní řízení, přesto dožádá jiný správní orgán o provedení úkonu obdobně podle § 13 správního řádu, na který odkazuje § 154.


E: Exekuce

Exekuce na nepeněžitá plnění je podrobně rozpracována ve správním řádu. Exekuční výzva a exekuční příkaz na nepeněžitá plnění jsou usnesení. Co se týká exekuce na peněžitá plnění, ze správního řádu - § 106 odst. 3 - vyplývá, že se u nich uplatní zákon o správě daní a poplatků č. 337/1992 Sb. Podle zákona o správě daní a poplatků se nevydávají exekuční výzvy ani exekuční příkazy na peněžitá plnění usnesením, usnesením se ani nezastavuje řízení. Podle § 99 zákona o správě daní a poplatků je vyloučeno použití správního řádu, neboť v tomto ustanovení se říká, že správní řád se pro řízení podle zákona o správě daní a poplatků nepoužije. Subsidiárně se pro exekuci na peněžitá plnění nepoužije správní řád, ale občanský soudní řád. Neplatí proto ani ustanovení § 181 správního řádu, že se při postupu podle předpisů vydaných do 1. ledna 2006 vydávají usnesení podle nového správního řádu. Exekuční výzva, exekuční příkaz na nepeněžité plnění je tedy usnesením a má proto náležitosti stanovené správním řádem, kdežto výzva a exekuční příkaz na peněžité plnění či rozhodnutí o zastavení takového řízení nejsou usnesením a mají náležitosti stanovené zákonem o správě daní a poplatků. Promlčecí doba pro exekuci na nepeněžitá plnění činí podle správního řádu 5 let. Pro exekuci na peněžitá plnění podle zákona o správě daní a poplatků platí promlčení 6 let po roce splatnosti nedoplatku. Podle § 58 zákona o obcích lze za v něm uvedené správní delikty uložit peněžitou pokutu. Podle § 147 odst. 3 zákona o obcích je nutno tuto pokutu vymáhat podle zákona o správě daní a poplatků.

Exekuční orgán obce: Podle správního řádu je to správní orgán, který je podle tohoto nebo zvláštního zákona oprávněn k exekuci. Obecní úřad, který vydal v prvém stupni rozhodnutí ve věci, je exekučním orgánem podle § 106 odst. 2 a § 105 odst. 1 písm. a) správního řádu i podle zvláštních zákonů. Je jím také v ostatních případech, kdy rozhodnutí vydal jiný orgán obce, například komise či rada.

Exekuční orgán na žádost obce: O exekuci je možno požádat soud nebo soudního exekutora. O exekuci na peněžité plnění je možno požádat obecného správce daně, který je povinen na žádost obce exekuci vykonat. Na žádost obecního úřadu exekuci na peněžitá plnění provádí obecný správce daně místně příslušný podle zvláštního zákona. To stanoví správní řád, který neurčuje působnost, nýbrž proces. Místní příslušnost obecného správce daně ale žádný zvláštní zákon nevymezuje. Za správce daně (nikoliv obecného správce daně) se považuje (podle § 1 odst. 4 zákona o správě daní a poplatků) správní orgán věcně příslušný ke správě placení platební povinnosti. Placení peněžitých plnění (nikoli platební povinnosti), tj. vybírání a vymáhání peněžitých plnění uložených správními úřady (nikoli správními orgány či orgány obcí) v řízení podle správního řádu, které jsou mj. příjmem obce, zajišťuje podle § 4 písm. m) a § 2 písm. d) zákona č. 185/2004 Sb. celní úřad. Finanční úřady od 1. 1. 2006 nejsou k exekuci na peněžitá plnění příslušné, výjimkou je jim stanovená věcná působnost v zákoně o ochraně ovzduší, podle nějž je orgánem příslušným k vymáhání některých pokut uložených inspekcí finanční úřad. Ostatní zákony už uvádějí, že podobné pokuty vymáhá celní úřad, případně obecní úřad. Zákon č. 185/2004 Sb. a zvláštní zákony, které vymezují působnost celních úřadů k vymáhání, ovšem nestanovují jejich povinnost vyhovět žádosti obce o vymáhání. Mají vymáhání zajistit v případech, kdy zákon tuto působnost nesvěřuje jiným orgánům. Zvláštní zákon, například zákon o odpadech č. 185/2001 Sb. v § 68 svěřuje uložení pokuty inspekci i obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností a vymáhání pokut uložených inspekcí svěřuje celnímu úřadu, a pokut uložených obcí svěřuje obci s rozšířenou působností. Z uvedeného nevyplývá, že celní úřady jsou obecnými správci daně, které jsou povinny na žádost obce exekuci na peněžité plnění vykonat.


F: Fyzická osoba

Fyzická osoba oprávněná k podnikání stejně jako právnická osoba může dostat od obce v její samostatné působnosti pokutu za narušování vzhledu obce neudržováním pořádku na vlastním pozemku, nebo za znečištění veřejného prostranství nebo za porušení obecně závazné vyhlášky nebo nařízení obce. Pokud obec zahájí z moci úřední řízení o pokutě za správní delikt podle § 58 zákona o obcích, s fyzickou osobou oprávněnou k podnikání, ve výroku rozhodnutí o pokutě, nebude tohoto podnikatele označovat adresou podnikání a IČ, ale (podle § 68 odst. 2 a § 18 odst. 2 správního řádu) adresou trvalého pobytu a datem narození. Stejně tak se bude podnikatel označovat místem trvalého pobytu a datem narození v protokolu. Doručovat se mu ale bude na adresu místa podnikání, tedy obdobně jako se doručuje právnické osobě (podle § 20 odst. 5), pokud si nezvolí jiný způsob doručování (podle § 19).

Fyzická osoba jako správní orgán: Nemá povinnost zřizovat úřední desku a nedoručuje tak účastníkům řízení veřejnou vyhláškou. V tom je řízení o správních deliktech (podle § 58 zákona o obcích) podobné přestupkovému řízení, v němž není doručování veřejnou vyhláškou možné. Fyzická osoba je starosta, který v malých obcích bez rady vykonává působnost rady, a tedy i ukládá pokuty za správní delikt.


I: Identifikace účastníků

Identifikace účastníků řízení v protokole obsahuje jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu fyzické osoby, případně další údaj podle zvláštního zákona. Ve výroku rozhodnutí se fyzická osoba označuje stejně. Pouze právnická osoba se označuje názvem a sídlem ve výroku rozhodnutí. Na toto je třeba dát pozor například při identifikaci fyzické osoby oprávněné k podnikání ve výroku rozhodnutí o pokutě za správní delikt


J: Jistota právní

Obecnímu úřadu nepřísluší posuzovat správnost a zákonnost obecně závazných vyhlášek nebo nařízení, za jejichž porušení má být uložena pokuta. Je tomu tak kvůli právní jistotě. Platí domněnka správnosti správních aktů, mezi něž vyhlášky a nařízení obcí také patří. Vyhlášky a nařízení schvalují zastupitelstva či rady obcí nadpoloviční většinou a posílají na příslušný orgán dozoru. Orgán dozoru k tomu oprávněný je povinen v případě rozporu se zákonem jeho účinnost pozastavit tak, aby se nepostupovalo podle nezákonného právního předpisu a neukládaly se pokuty za jeho porušení. O jejich zrušení přísluší rozhodnout výhradně Ústavnímu soudu na návrh orgánu dozoru, pokud je nezruší sama obec. Podle názoru Ústavního soudu musí být navrhovatelem nesoulad s konkrétním zákonem přesně vymezen, neboť není v silách orgánu povolaného k výkladu ústavního pořádku konfrontovat podzákonný předpis s prakticky celým právním řádem ČR, zatímco navrhovatel disponuje dostatečně vybaveným odborným aparátem. Ústavní soud je pak povolán pouze k tomu, aby posoudil, zda konkrétní výklad použitého zákona, s nímž má být podzákonný předpis v rozporu, je ústavně konformní. Pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky obce je závažným zásahem do ústavního práva na samosprávu. Proto se má za to u všech právních předpisů, jejichž účinnost nebyla pozastavena, že jsou zákonné a jsou v souladu s Ústavou ČR a Listinou základních práv a svobod a jsou tedy součástí platného právního řádu. Povinnosti, příkazy a zákazy, které takové účinné předpisy ukládají, jsou tak stanoveny na základě zákona, a jejich porušení je porušením právního předpisu. Ponechání účinnosti právních předpisů ukládajících povinnosti v rozporu se zákonem je závažným zásahem do ústavních práv soukromých subjektů. Obranou proti povinnostem, příkazům a zákazům stanoveným obecně závaznou vyhláškou či nařízením obce, jejichž účinnost nebyla pozastavena, je podnět nadřízenému orgánu k provedení opatření proti nečinnosti. Nadřízeným orgánem krajského úřadu při výkonu přenesené působnosti je věcně příslušný ústřední správní úřad. Nadřízeným orgánem ústředního správního úřadu je státní tajemník ministerstva, nevyhradí-li si konkrétní pravomoc ministr, nebo vedoucí jiného správního úřadu.


K: Kolegiální orgán

Kolegiálním orgánem, který rozhoduje o správních deliktech fyzických osob a právnických osob oprávněných k podnikání podle § 58 a 59 zákona o obcích, je rada obce v obcích, v nichž se volí. Podmínkou rozhodování rady je, že rada tuto svoji rozhodovací pravomoc nesvěří zcela nebo zčásti obecnímu úřadu. Pokud by k tomu i došlo a rozhodl o pokutě orgán obce, který nebyl k rozhodnutí podle vnitřních předpisů příslušný, nejednalo by se ale o nicotné rozhodnutí, protože podle zákona o obcích je rada obce věcně příslušná k rozhodnutí a na základě zákona o obcích může být rozhodování svěřeno obecnímu úřadu. Podle § 77 odst. 1 správního řádu nelze říci, že by orgán obce nepříslušný k rozhodnutí podle vnitřních předpisů, ale věcně příslušný podle zákona, nebyl k rozhodnutí věcně příslušný vůbec. Řízení před radou obce může vést člen, na kterém se rada usnese, nikoliv však úředník, jestliže rozhodování není obecnímu úřadu svěřeno. Důležité rovněž je, že hlasování rada obce provádí vždy až po poradě. A hlasování ani poradě nemůže být přítomen žádný úředník - s výjimkou osoby pověřené sepsáním protokolu o hlasování.


L: Lhůty

Lhůty se počítají podle § 40 správního řádu, jestliže jde o stanovení lhůty pro provedení úkonu v řízení. Podle § 154 správního řádu se obdobně počítají lhůty, které stanoví správní orgán i mimo správní řízení. Lhůty jsou časový úsek. Proto pro dodržení lhůty pro odvolání platí § 40 odst. 1 písm. d) za středníkem, tj. je zachována, jestliže odvolání bylo podáno u odvolacího orgánu posledního dne lhůty. Podmínkou je, že účastník z vážných důvodů nemohl podat odvolání u orgánu obce, a učinil tak posledního dne lhůty u krajského úřadu. Lhůta pro odvolání počíná běžet ode dne oznámení rozhodnutí a protože jde o lhůtu, prvním dnem lhůty pro odvolání je následující den tak, jak to stanoví § 40 správního řádu. Podle § 83 správního řádu činí odvolací lhůta 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Posledním dnem lhůty pro provedení úkonu není sobota, neděle ani svátek, ale je jím nejbližší pracovní den. Pravidla pro počítání lhůty pro odvolání nepatří do poučení o odvolání.


N: Náklady řízení

Paušální částku nákladů řízení stanovuje § 6 vyhlášky č. 520/2005 Sb. Činí obdobně jako v přestupkovém řízení pro účastníka, který řízení vyvolal porušením právní povinnosti, 1000 Kč. Na rozdíl od obdobných nákladů řízení v přestupkovém řízení je možno paušální částku v řízení o správních deliktech podle správního řádu zvýšit ve zvláště složitých případech, nejen pouze tehdy, jestliže byl přibrán znalec nebo znalci. Maximální částka nákladů řízení o správním deliktu podle správního řádu může činit obdobně jako v přestupkovém řízení nejvýše 6 tisíc Kč.

Náklady na vyhotovení stejnopisů odvolání: Na náklady účastníka vyhotoví správní orgán potřebný počet stejnopisů v případě, že účastník nepodá příslušný počet stejnopisů. Počet odvolání, které má správní orgán obdržet, činí tolik kusů, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a každý účastník dostal jeden stejnopis. Správní řád to stanoví v § 82 odst. 2.


O: Oprávněná úřední osoba

Pojem oprávněná úřední osoba je zaveden v § 15 odst. 2 správního řádu jako legislativní zkratka pro úřední osobu oprávněnou k provádění úkonů správního orgánu podle vnitřního předpisu. Podle § 15 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, provádějí úkony orgánů obce ve správním řízení úřední osoby oprávněné k tomu podle vnitřního předpisu.

Oprávněná úřední osoba určená v záznamu: O tom, která osoba provádí úkony orgánu obce v konkrétní věci, se musí vždy učinit záznam do spisu. Protože každý spis musí obsahovat soupis všech jeho součástí, je třeba tento záznam ihned založit do spisu a zapsat do soupisu součástí spisu. Ustanovení § 15 odst. 4 správního řádu neříká, že v záznamu má být u oprávněných úředních osob napsáno, jakou mají funkci, ani jiné údaje o nich. Ale na rozhodnutích, tj. na rozhodnutích ve věci i usneseních je nutno uvést (podle § 69 odst. 1 správního řádu) jméno, příjmení, funkce nebo služební číslo. Dále tam musí být podpis oprávněné úřední osoby (na stejnopise ho smí nahradit v. r.) a příslušná doložka. Záznam o určení oprávněné úřední osoby stanoví § 15 správního řádu. Je vyjmenován v § 154 správního řádu mezi ustanoveními, podle nichž se obdobně postupuje mimo správní řízení při vydávání vyjádření, osvědčení, sdělení a ostatních úkonech (viz část čtvrtá správního řádu). Podle této části čtvrté se postupuje i v případech uvedených v § 177 odst. 2 a § 180 odst. 2 správního řádu.

Oprávněná úřední osoba podle vnitřního předpisu: Vnitřní předpis je vnitřní záležitostí příslušných orgánů obce. Zákon č. 499/2004 Sb., o archívnictví a spisové službě a prováděcí vyhláška č. 646/2004 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby jenom říkají, že dokument podepisuje zaměstnanec k tomu pověřený vnitřními předpisy. Podle § 109 odst. 1 zákona o obcích jsou těmito osobami zaměstnanci obce zařazení do městského úřadu. Podle zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících, jsou zvaní úředníci. Do funkce jsou jmenováni podle zákoníku práce a zákona o úřednících vedoucí úředníci, tj. vedoucí odborů. Podle § 9 zákoníku práce činí zaměstnanci zaměstnavatele, zejména vedoucí jeho organizačních útvarů, jménem zaměstnavatele právní úkony vyplývající z jejich funkcí stanovených organizačními předpisy. Mohou to být tedy jak vedoucí odborů, tak úředníci - podle toho, jak stanoví organizační předpis. Referent státní správy či samosprávy není funkce, ale ve smyslu vyhlášky č. 469/2002 Sb., povolání.

Oprávněná úřední osoba a zvláštní odborná způsobilost: Úředníci jsou oprávněni vykonávat správní činnosti uvedené ve vyhlášce č. 512/2002 Sb., jestliže ve lhůtách stanovených zákonem o úřednících č. 312/2002 Sb. prokázali zvláštní odbornou způsobilost. V obcích, kde nejsou zřízeny alespoň dva odbory nebo v nichž není zřízen pověřený obecní úřad, stačí zvláštní odborná způsobilost pro jednu správní činnost. V ostatních případech je povinen prokázat zvláštní odbornou způsobilost úředník pro každou správní činnost ze zvláštní části a jednou z obecné části. Zvláštní odbornou způsobilost nemusí prokázat osoby se vzděláním rovnocenným zkoušce.


Opravy

Opravy výroku rozhodnutí nebo výroku usnesení se provádějí rozhodnutím. Opravy odůvodnění a poučení v rozhodnutí nebo v usnesení se provádějí usnesením. Usnesení se vydávají tehdy, stanoví-li tak zákon. Správní řád rozdělil opravy podle toho, jestli se týkají výroku či nikoli. Tedy ne zda jde o rozhodnutí nebo usnesení. Usnesení je rozhodnutí. Proti opravnému usnesení i proti opravnému rozhodnutí se může odvolat účastník, který může být tímto opravným aktem přímo dotčen. Proti opravnému usnesení i proti opravnému rozhodnutí se lze odvolat. Rozdíl je v tom, že odvolání proti usnesení o opravě odůvodnění a poučení o odvolání nemá odkladný účinek, kdežto odvolání proti rozhodnutí o opravě výroku má odkladný účinek, pokud jej správní orgán nevyloučí podle § 85 správního řádu. Jestliže správní orgán chce provést opravu zřejmé nesprávnosti rozhodnutí buď z vlastního podnětu, nebo na žádost účastníka jak ve výroku, tak v poučení či v odůvodnění nebo třeba v datu, musí vydat dva správní akty, mezi nimiž bude rozdíl v odkladném účinku odvolání. Opravit opravným rozhodnutím ale není možno vadu výroku, která není chybou v psaní či počtech či jinou zřejmou nesprávností. Vynechání části výroku (například lhůty k plnění, vyloučení odkladného účinku odvolání správním orgánem, neuvedení citace právního předpisu, podle kterého bylo rozhodováno) není zřejmou nesprávností, kterou lze opravit podle § 70 správního řádu opravným rozhodnutím. Opravy podle § 70 se týkají písemných rozhodnutí. Ostatní úkony se opravují podle § 56.


Oznámení rozhodnutí

Má vliv pro nabytí právní moci rozhodnutí. Ode dne oznámení rozhodnutí se počítá lhůta pro odvolání, což je třeba uvést v poučení o odvolání podle § 68 odst. 5 správního řádu. Paragraf 72 správního řádu zná dva způsoby oznámení rozhodnutí: doručení do vlastních rukou nebo ústní vyhlášení rozhodnutí. Rozhodnutí se doručuje nejčastěji do vlastních rukou, protože většina rozhodnutí je písemných. Ústním vyhlášením se oznamuje rozhodnutí v případě, že se účastník současně vzdá nároku na doručení písemného vyhotovení rozhodnutí. Rozhodnutí na místě se rovněž oznamuje ústně, třebaže se písemné rozhodnutí také zasílá. Některá usnesení se neoznamují. Usnesení, které se jenom poznamenává do spisu, se neoznamuje, ale účastník se o něm pouze vyrozumí vhodným způsobem. Usnesení, jejichž oznamování se vzdali všichni účastníci, se pouze poznamenávají do spisu. Rozhodnutí, jehož doručení se vzdali všichni účastníci, se nedoručuje, protože se ani nevyhotovuje, ale učiní se o něm záznam do spisu podle § 67 odst. 2 správního řádu. Když se účastník vzdá nároku na doručení písemného vyhotovení rozhodnutí vyhlašovaného ústně, rozhodnutí se nedoručuje a ústní vyhlášení má účinek oznámení rozhodnutí. Jestliže se nedaří adresátovi doručit rozhodnutí, rozhodnutí mu nemusí být vůbec oznámeno, ale nastupuje fikce doručení desátého dne ode dne uložení rozhodnutí na poště podle § 23 správního řádu. Rozhodnutí nemusí být ani vždy doručeno do vlastních rukou, na žádost adresáta může být doručeno obyčejně a potom platí za doručeno třetím dnem ode dne odeslání. Na žádost adresáta může být doručeno elektronicky a pokud se datová zpráva nevrátí jako nedoručitelná ani nepotvrzená, platí za den doručení okamžik potvrzení doručení adresátem podle § 19 odst. 8 správního řádu. Rozhodnutí může převzít také zmocněnec pro doručování, nikoliv adresát, podle § 20 odst. 2 správního řádu. Všemožné varianty oznámení rozhodnutí však nelze psát do poučení a ani to nevyplývá z § 68 odst. 5 správního řádu. Lhůta pro odvolání počíná běžet ode dne oznámení rozhodnutí. Protože jde o lhůtu, prvním dnem lhůty pro odvolání je následující den tak, jak to stanoví § 40 správního řádu. První den lhůty pro odvolání nemůže nastat před oznámením rozhodnutí. Kdyby k tomu došlo, platí, že odvolání bylo podáno v první den odvolací lhůty, tj. následující den po oznámení rozhodnutí. A v případě chybějícího nebo neúplného nebo nesprávného poučení plyne patnáctidenní odvolací lhůta ode dne oznámení opravného usnesení a končí 90. dnem následujícím po dni oznámení rozhodnutí. Poslední den lhůty nemůže nastat v sobotu, neděli ani o svátku. Je jím nejbližší pracovní den. Tato pravidla pro počítání lhůty pro odvolání nelze vypisovat do poučení o odvolání.


P: Podjatost

Podjatost vznesená ve správním řízení se řeší usnesením podle § 14 odst. 2 správního řádu. Protože má být vznesena bezodkladně a ve správním řízení, nikoliv až po něm, je vhodné o tom, kdo je oprávněnou osobou v řízení uvedenou v záznamu založeném do spisu, účastníka poučit. Ve starém správním řádu bylo uvedeno, že proti rozhodnutí o podjatosti nelze podat samostatné odvolání. Nový správní řád umožňuje proti usnesení o námitce podjatosti podat odvolání. Vznesená námitka podjatosti způsobuje, že v řízení o věci samé nesmí pracovník správního orgánu, proti němuž byla námitka podjatosti vznesena, činit žádné úkony, s výjimkou neodkladných. Ale nikoliv do doby rozhodnutí o odvolání, ale do doby, než služebně nadřízený o námitce podjatosti rozhodne. Rozhodnutí o námitce musí předcházet rozhodnutí o věci samé. Souvisí to s tím, že se vylučuje podjatá osoba z úkonu probíhajícího správního řízení a námitku podjatosti je třeba vznést bezodkladně. Tento postup platí podle § 154 odst. 1, § 158 odst. 1 a § 177 odst. 2 i mimo správní řízení. Mimo správní řízení se také uplatní záznam o určení oprávněné úřední osoby. Mimo správní řízení totiž správní orgán postupuje obdobně jako ve správním řízení v otázkách upravených § 10 až 16 správního řádu a dalšími ustanoveními správního řádu vyjmenovanými v § 154 správního řádu.


Pokuty

Jsou to peněžitá plnění, která příslušný orgán obce ukládá za porušení zákona nebo na základě zákona. Ve správním řízení podle zákona o obcích a správního řádu může obec v samostatné působnosti uložit pokutu právnické osobě a fyzické osobě oprávněné k podnikání až do výše 100 tisíc Kč za to, že neudržuje čistotu a pořádek na pozemku, který užívá nebo vlastní, tak, že naruší vzhled obce. Dvě stě tisíc korun jí potom může obec v samostatné působnosti uložit za to, že znečistí veřejné prostranství, naruší životní prostředí v obci nebo odloží věc mimo vyhrazené místo a za to, že porušila povinnost stanovenou právním předpisem obce. Pokutu podle § 58 zákona o obcích nelze uložit, jestliže zákon stanoví za porušení povinností uvedených v § 58 vyšší sankci. Při stanovení výše pokuty obec přihlíží zejména k povaze, závažnosti, době trvání a následkům protiprávního jednání. Řízení o uložení pokuty lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se orgán obce o porušení povinnosti dozvěděl, nejpozději však do 2 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Do běhu lhůty se nezapočítává doba, po kterou se pro tentýž skutek vedlo trestní nebo přestupkové řízení podle zvláštního zákona. Uložení pokuty podle § 58 nezbavuje osobu, které byla uložena pokuta, povinnosti odstranit závadný stav ve lhůtě stanovené obcí s přihlédnutím k okolnostem případu.


Postoupení

Postoupení podání se provádí usnesením. Podání postupuje věcně či místně nepříslušný orgán příslušnému správnímu orgánu proto, že ve věci musí rozhodovat pouze orgán, kterému to stanoví zákon, nikoliv orgán, na nějž se podatel obrátí. Podání lze postoupit i z důvodu vhodnosti podle místa trvalého pobytu nebo podle místa, v němž se žadatel zdržuje, pokud o to žadatel požádá nebo s tím souhlasí. Vydání usnesení o postoupení podle § 12 správního řádu platí ve správním řízení. Mimo správní řízení, jestliže správní orgán vydává vyjádření, osvědčení, provádí ověření nebo činí sdělení, postupuje obdobně podle § 10 až 16, tj. včetně § 12. Toto ustanovení se obdobně použije i pro jiné úkony správního orgánu podle § 158 odst. 1 a § 177 odst. 2 správního řádu. Paragraf 131 odst. 5 upravující postoupení pro vhodnost lze využít přiměřeně, pokud je to potřebné. Jestliže není třeba čerpat z evidence nebo zkoumat skutkový stav, připadá v úvahu postoupení pro věcnou nepříslušnost, případně pro vhodnost. Proti usnesení z důvodu nepříslušnosti se nelze odvolat, neboť takové usnesení se pouze poznamenává do spisu. Ale přiměřenost aplikace § 131 odst. 5 (pokud je jeho použití potřebné) je nutná, neboť proti postoupení pro vhodnost se lze odvolat.


Poučení o opravném prostředku

Obsahuje podle § 68 odst. 5 správního řádu poučení o tom, zda lze proti rozhodnutí podat odvolání. Podle § 81 odst. 1 správního řádu je možno proti rozhodnutí podat odvolání, pokud zákon nestanoví jinak (například v § 13 stanoví, že se nelze odvolat proti usnesení o dožádání nebo v § 80 odst. 6 se říká, že se nelze odvolat proti usnesení, kterým se nevyhoví žádosti účastníka o opatření proti nečinnosti). A odvolat se nelze proti usnesením, která se poznamenávají do spisu. Poučení dále obsahuje (§ 68 odst. 5 správního řádu), v jaké lhůtě je možno tak učinit. Tato lhůta činí nadále 15 dnů. V poučení se dále podle citovaného ustanovení uvede, od kterého dne se počítá odvolací lhůta. Lhůta pro odvolání počíná běžet ode dne oznámení rozhodnutí. Protože jde o lhůtu k provedení úkonu, prvním dnem lhůty pro odvolání je následující den tak, jak to stanoví § 40 správního řádu. Dále se v poučení uvede, který správní orgán o odvolání rozhoduje a u kterého orgánu se odvolání podává. Podle § 86 odst. 1 je orgánem, u něhož se odvolání podává, správní orgán, který rozhodnutí vydal, tedy příslušný orgán obce. Podle § 89 odst. 1 o odvolání rozhoduje nejblíže nadřízený orgán, nestanoví-li zákon jinak, a tím je (§ 178 odst. 2 správního řádu) v případě odvolání proti rozhodnutí obce krajský úřad. Konečně se v poučení uvádí, že odvolání nemá odkladný účinek, pokud tomu tak je. Zákon však nestanoví, že v poučení mají být uvedeny všechny možné varianty oznámení rozhodnutí, počítání lhůt a odkazy na ustanovení zákona, náležitosti či obsah odvolání či další záležitosti uvedené v § 82 a v souvisejících ustanoveních správního řádu.

Poučení související s úkonem: Správní orgán poskytuje účastníkům a všem dotčeným osobám poučení, které musí souviset s úkonem správního orgánu. Toto poučení má být přiměřené. Musí se týkat práv a povinností účastníků a dotčených osob. Dává se v takovém rozsahu, v jakém je to potřebné s ohledem na povahu úkonu, který správní orgán činí. Poučení se poskytne jen tehdy, je-li to potřebné vzhledem k osobním poměrům účastníků a dotčených osob. Toto poučení správní orgán poskytuje v rámci dodržování zásady součinnosti s účastníky. Součinnost představuje činnost jak na straně správního orgánu, tak účastníka řízení či dotčené osoby. Správní orgán je povinen vycházet dotčeným osobám vstříc podle svých možností a také tak, aby tím nevznikaly zbytečné náklady, zátěž dotčeným osobám a zbytečné průtahy v řízení. Účelem činnosti správního orgánu je činit to, co mu ukládá zákon v tom rozsahu, v jakém mu to svěřuje, tj. rozhodovat, nikoliv dávat dotčeným osobám informace o jejich právech a povinnostech v rozsahu celého správního řádu a zvláštních předpisů.


Právní moc

Pravomocné rozhodnutí je závazné. Je to, které bylo oznámeno a nelze se proti němu odvolat. Právní moc nevzniká jejím vyznačením, ale okamžikem, kdy se nelze proti řádně oznámenému rozhodnutí odvolat. Například v případě vzdání se odvolání nelze to vzít zpět a proti takovému rozhodnutí se nelze odvolat. Zákon ale může stanovit jinak. Jestliže je v řízení více účastníků a všichni se vzdali práva na odvolání, pak rozhodnutí nabývá právní moci až následujícího dne po dni, kdy se práva na odvolání vzdal poslední z účastníků. Stanovuje to takto § 91 odst. 4 správního řádu, tedy jinak, než je tomu v § 73.


Příslušnost

Věcnou příslušnost k vyřízení věci vymezuje zákon. Znamená, který správní orgán je příslušný k rozhodnutí. Správní orgán je legislativní zkratka zavedená v § 1 správního řádu. Správním orgánem jsou orgány obce, orgány kraje, ministerstva a jiné orgány moci výkonné. Na obci je správním orgánem orgán obce uvedený v § 5 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, tj. obecní úřad, rada obce, zvláštní orgány obce, například přestupková komise, starosta. Jiným orgánem moci výkonné jsou komise rady, které nejsou orgánem obce, ale orgánem orgánu obce. Podle § 122 jsou komise rady výkonným orgánem, jestliže je jim svěřen výkon přenesené působnosti starostou po projednání s ředitelem krajského úřadu. Správním orgánem ale není odbor obecního úřadu. Rozhodnutí věcně nepříslušného správního orgánu je nulitním neboli nicotným správním aktem. Funkční příslušnost k vyřízení věci neurčuje zákon, nýbrž rada obce na základě § 109 odst. 2 zákona o obcích v organizačním řádu obce. Zřízení odborů pro jednotlivé úseky činnosti obecního úřadu není stanovení věcné příslušnosti správního orgánu. Nedostatek funkční příslušnosti při rozhodování ve správním řízení znamená, že rozhodnutí je vadné či nezákonné, ale není nicotné.


R: Rada obce

Rada obce je věcně příslušným správním orgánem, který rozhoduje podle správního řádu o správních deliktech v samostatné působnosti. Pro ukládání pokut za správní delikty podle § 58 zákona o obcích platí správní řád. Správním orgánem, který o nich rozhoduje, může být kolegiální orgán, tj. rada obce, případně obecní úřad, pokud mu to rada svěří. V obcích bez rady je správním orgánem starosta, tj. fyzická osoba. Oprávněná osoba k projednání správních deliktů podnikatelů a právnických osob nemusí mít zkoušku zvláštní odborné způsobilosti. Pokud tedy právní předpis obce poruší fyzická osoba a spáchá přestupek, je v čele přestupkové komise právník nebo osoba se zvláštní odbornou způsobilostí nebo rovnocenným vzděláním. Ale v případě, že právní předpis obce poruší právnická osoba nebo podnikatel, právnické vzdělání ani odborná způsobilost není potřeba. Radní obce, pokud rozhodují o správních deliktech, rozhodovali také o nařízení obce a v zastupitelstvu o obecně závazné vyhlášce. Obec nemůže ukládat pokuty v případě, že nejde o výkon samostatné působnosti, tj. nemůže rozhodovat o věcech zákonem svěřených kraji, zákonem svěřených do přenesené působnosti orgánů obce nebo zákonem svěřených správním úřadům jako výkon státní správy. Co se týče rozhodování ve věcech zákonem svěřených do přenesené působnosti orgánů obce, které by mělo být ze samostatné působnosti vyloučeno, § 58 zákona o obcích vymezuje hranici mezi samostatnou a přenesenou působností jinak. Do samostatné působnosti obce nepatří rozhodování o deliktech upravené zvláštními zákony, ale rozhodování o deliktech, pokud zvláštní zákon stanoví za porušení povinnosti vyšší sankci. Pokutu podle § 58 nemůže rada obce uložit, jestliže zákon stanoví za porušení povinnosti vyšší sankci.


S: Spis

Spisy není třeba vést elektronicky. To zákon neukládá. Zákon č. 499/2004 Sb., o archívnictví a spisové službě stanoví, že spisová služba se vede buď písemně, nebo elektronicky. Co ale zákon určuje, je povinnost založit do spisu soupis součástí spisu včetně příloh. Přílohou, která je součástí spisu, jsou zejména záznamy. Záznamy mohou být obrazové nebo zvukové. Jejich pořízení a použití podle § 12 občanského zákoníku, jestliže se týkají fyzické osoby nebo jejích projevů osobní povahy, je vázáno na souhlas. Souhlas ale není třeba, použijí-li se obrazové a zvukové záznamy k úředním účelům na základě zákona. Ustanovení § 17 se nenalézá mezi ustanoveními správního řádu uvedenými v § 154. Mimo správní řízení se nevede proto spis obdobně jako je tomu ve správním řízení. Paragraf 17 správního řádu týkající se spisu je však možno přiměřeně aplikovat mimo správní řízení tehdy, je-li to potřebné.


U: Ústní vyhlášení rozhodnutí

Ústně se vyhlašuje usnesení o vykázání z místa, rozhodnutí na místě, další rozhodnutí a usnesení, u kterého se účastník vzdal současně nároku na doručení písemného rozhodnutí. O usnesení o vykázání z místa se nevyhotovuje písemné rozhodnutí. Výrok, podstatná část odůvodnění a poučení se vyhlásí ústně a do spisu se učiní záznam. Záznam obsahuje výrokovou část, odůvodnění a další náležitosti stanovené v § 67 odst. 2 správního řádu. Na žádost účastníka se vydá potvrzení, které obsahuje pouze výrokovou část a další náležitosti písemného rozhodnutí stanovené v § 69 správního řádu. O rozhodnutí na místě se vydává potvrzení bez toho, že by o ně musel účastník požádat. A o rozhodnutí na místě se vyhotovuje a doručuje účastníkům také písemné rozhodnutí. Pokud se vyhlašuje rozhodnutí ústně a v řízení je více účastníků, může se vzdát písemného vyhotovení rozhodnutí jen některý účastník. Potom se vyhotoví písemné rozhodnutí pro ostatní účastníky a o tom, že se ostatní účastníci vzdali písemného vyhotovení rozhodnutí, se učiní záznam. Jestliže se všichni účastníci vzdají písemného vyhotovení rozhodnutí, písemné rozhodnutí se nevyhotovuje, vyhotovuje se záznam a na žádost potvrzení.


V: Vydání rozhodnutí

Rozhodnutí a usnesení je třeba vydat ve lhůtách stanovených v § 71 správního řádu. Tyto lhůty jsou stanoveny zákonem pro vydávání rozhodnutí, tj. jak pro rozhodnutí ve věci, tak pro rozhodnutí o procesní otázce neboli usnesení. Lhůty pro vydání rozhodnutí se počítají od zahájení řízení jak pro vydání rozhodnutí ve věci, tak pro vydání usnesení. Podstatné pro dodržení lhůty pro vydání rozhodnutí je dodržení lhůty pro vydání rozhodnutí ve věci, protože pouze nevydání rozhodnutí ve věci ve stanovené lhůtě může mít za následek opatření nadřízeného orgánu proti nečinnosti. Vydat rozhodnutí ve věci ve lhůtě znamená je ve lhůtě stanovené v § 71 vypravit nebo ústně vyhlásit nebo vyvěsit na úřední desce rozhodnutí nebo oznámení o možnosti převzít rozhodnutí. U usnesení bez řízení nastávají účinky vydáním.

VZORY: VZORY JSOU ZAŘAZENY NA KONCI TÉTO PŘÍLOHY.


Z: Zastoupení

Zástupce účastníka je zákonný zástupce, opatrovník nebo zmocněnec, společný zástupce nebo společný zmocněnec. Opatrovníka není třeba ustanovit osobám neznámého pobytu nebo sídla, a osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, ani osobám, které nejsou známy, pokud se těmto osobám neukládá povinnost nebo neodnímá právo. Takovým účastníkům řízení se doručuje veřejnou vyhláškou. Důležité je, že podle § 34 odst. 2 správního řádu se doručuje pouze zástupci. Zastoupenému se doručuje tehdy, když má něco vykonat. Podle § 34 správní orgán může uznat úkony učiněné ve prospěch účastníka jinou osobou než zástupcem za úkony učiněné zástupcem, jestliže o to účastník požádá a nemůže-li vzniknout újma jinému účastníkovi. Takovým případem může být převzetí písemnosti určené do vlastních rukou členem rodiny adresáta bez ověřené plné moci. Nebo situace, že správní orgán v průběhu správního řízení jedná se zástupcem účastníka a doručuje mu písemnosti bez toho, že by oprávnění k zastoupení bylo doloženo plnou mocí. O uznání úkonů rozhoduje správní orgán usnesením.

Zmocněnec: S ohledem na to, že lze doručovat zmocněnci pro doručování, kterému smí udělit adresát plnou moc pro převzetí písemnosti, doručování výhradně do vlastních rukou adresáta není prakticky možné. Účastník má právo si sám zvolit zmocněnce. Zmocnění k zastoupení se prokazuje písemnou plnou mocí. Plnou moc lze udělit i ústně do protokolu. V téže věci může mít účastník současně pouze jednoho zmocněnce. Zmocněnec může udělit plnou moc jiné osobě jen tehdy, když je to v plné moci výslovně uvedeno nebo když to stanoví zákon. Správní orgán může vyzvat účastníky, aby si zvolili společného zmocněnce. Když se tak nestane a jestliže v souvislosti s tím lze očekávat vznik průtahů v řízení, správní orgán usnesením ustanoví některého z účastníků, který je fyzickou osobou, nebo některou fyzickou osobu uvedenou v § 30 odst. 1 správního řádu, společným zástupcem pro účastníky, kteří uplatňují shodný zájem, a to s přihlédnutím k jejich zájmům. Než se tak stane, jim může správní orgán písemnosti doručovat uložením u správního orgánu. Na tuto možnost musí být účastníci upozorněni ve výzvě ke zvolení společného zmocněnce. Funkce společného zástupce zaniká dnem, kdy účastníci oznámí správnímu orgánu, že si zvolili společného zmocněnce. V řízení může být zvoleno i několik společných zmocněnců nebo ustanoveno několik společných zástupců, z nichž každý bude jednat jen jménem určité skupiny účastníků.


Zrušení rozhodnutí soudem

Zrušit rozhodnutí správního orgánu lze soudem. Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, stanoví v § 65, kdo může podat soudu žalobu a domáhat se zrušení rozhodnutí správního orgánu. Žalobou se je možno domáhat zrušení rozhodnutí ve věci, tj. zrušení rozhodnutí správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti. Žalobou se ale nelze domáhat pouze zrušení odůvodnění rozhodnutí. Žaloba před správním soudem je přípustná podle § 68 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, pouze když žalobce vyčerpal řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, tj. odvolání. Samozřejmě tehdy, když bylo možno se proti rozhodnutí odvolat. Podle § 69 soudního řádu správního je možno žalovat u správního soudu ten správní orgán, který rozhodl v posledním stupni, nebo správní orgán, na který jeho působnost přešla, tedy odvolací orgán. Žalobu má právo také podat účastník, který se sice neodvolal proti rozhodnutí správního orgánu, ale odvolal se někdo jiný a rozhodnutím o odvolání bylo vyhověno tak, že tím došlo k újmě na právech toho účastníka, který se neodvolal. Ani v tomto případě by nešlo o žalobu na zrušení rozhodnutí prvoinstančního správního orgánu. Ten sice může vyhovět odvolání v celém rozsahu a v autoremeduře je změnit, ale účastník má opět právo se odvolat a odvolací orgán bude ten, který rozhodne v posledním stupni. Rovněž o nicotnosti rozhoduje nadřízený orgán. Orgán obce může být proto žalovaným tehdy, kdyby vydal ve věci konečné rozhodnutí, proti němuž se nebylo možno odvolat.


Ž: Žaloba na zrušení rozhodnutí

Domáhá-li se žalobce ve správním soudnictví zrušení rozhodnutí správního orgánu, lze jej podle § 153 správního řádu uspokojit změnou nebo zrušením tohoto rozhodnutí v přezkumném řízení. Lhůta pro podání žaloby činí 2 měsíce ode dne doručení písemného rozhodnutí.

Domáhá-li se žalobce ve správním soudnictví vyslovení nicotnosti rozhodnutí správního orgánu, lze jej uspokojit podle důvodů nicotnosti vyslovením nicotnosti rozhodnutí podle § 153 správního řádu, vydáním rozhodnutí nebo postoupením věci, pokud žalovaný správní orgán není k vydání rozhodnutí příslušný. Při vydávání rozhodnutí se postupuje podle ustanovení § 102 o vydání nového rozhodnutí.

Domáhá-li se žalobce ve správním soudnictví snížení trestu nebo upuštění od trestu uloženého rozhodnutím správního orgánu, lze jej uspokojit vydáním nového rozhodnutí.

Zrušení rozhodnutí se může domáhat ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení. Případně se také může domáhat vyslovení nicotnosti rozhodnutí. Podat žalobu lze tehdy, nestanoví-li zákon jinak. Žalobu proti rozhodnutí správního orgánu může podat i účastník řízení před správním orgánem, který není k žalobě oprávněn tak, jak je to uvedeno výše. Musí být ale postupem správního orgánu zkrácen na právech, která jemu příslušejí, a to takovým způsobem, že to mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí. Žalobou se lze také domáhat upuštění od trestu za správní delikt nebo se domáhat snížení trestu v mezích zákonem dovolených.

Žalovaný správní orgán tak může rozhodnutím o změně či zrušení rozhodnutí nebo novým rozhodnutím uspokojit účastníka, který podal správnímu soudu žalobu. Vydat rozhodnutí může jen se souhlasem nadřízeného správního orgánu. V případě, že je třeba před vydáním rozhodnutí doplnit řízení, je souhlasu nadřízeného orgánu zapotřebí již k zahájení řízení. Rozhodnutí nesmí měnit práva nebo povinnosti ostatních účastníků založené žalobou napadeným rozhodnutím, ledaže s tím vyslovili souhlas. Sdělí-li žalobce soudu, že je uspokojen, platí, že se vzdal práva na odvolání nebo rozklad. Právo podat odvolání nebo rozklad nemají ani ostatní účastníci. Právní moci nabývá rozhodnutí žalovaného správního orgánu dnem právní moci rozhodnutí soudu o zastavení řízení o žalobě. Přezkumné řízení proti tomuto rozhodnutí žalovaného správního orgánu není přípustné.



Vzory pro ústní vyhlášení

1. VZOR VYHLÁŠENÍ USNESENÍ O VYKÁZÁNÍ Z MÍSTA

..................... (označení správního orgánu)

.....................

Č.j. ......

............. (datum vyhotovení)

Záznam o ústně vyhlášeném usnesení

................................................................................................................

Správní orgán upozornil .......... (koho), že svým nevhodným chováním ruší průběh ústního jednání, a poskytl mu toto poučení o následcích tohoto chování a o možnosti vykázání z místa:

1. Za neuposlechnutí pokynu může být uložena pořádková pokuta do výše 50 000 Kč podle § 62 odst. 1 písm. c) správního řádu.

2. Za neuposlechnutí může být uložena náhrada nákladů řízení, které by uposlechnutím nevznikly podle § 79 odst. 6 správního řádu.

3. Vykázání je vynutitelné Policií ČR (obecní policií) na žádost správního orgánu podle § 63 odst. 1 správního řádu.

Následně .......(správní orgán) podle § 67 zákona č. 500/20004 Sb., správní řád, a § ...... zákona č. ............... vyhlásil ústně toto usnesení o vykázání z místa ........(koho) které obsahuje tento výrok a odůvodnění:

Výrok:

...... (správní orgán) rozhodl, že .....................(osoba) se podle § 63 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, vykazuje z místa konání ústního jednání .......... (odkud) dne ....... , které se koná ve věci ........... ....... , s právním účinkem ihned po vyhlášení.

Účastníky řízení jsou ...........................................(jméno, příjmení, datum narození, trvalý pobyt účastníků řízení podle § 27 odst. 1 správního řádu, o jejichž právech a povinnostech se jedná, další údaj podle zvláštního zákona, název a sídlo právnické osoby, která je účastníkem řízení podle § 27 odst. 1),

Odůvodnění:

Důvodem výroku je to, že .....................(osoba) přes předchozí upozornění svým nepřístojným chováním ruší průběh ústního jednání

..................................................

...................................................................................................

Tato osoba nemá vlastnické či užívací právo k prostoru, kde se ústní jednání koná.

Proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku usnesení.

................................

Otisk úředního razítka

............................................

podpis oprávněné úřední osoby

jméno, příjmení, funkce

oprávněné úřední osoby

Usnesení bylo vyhlášeno ústně ...............v hodin dne .......

2. VZOR POTVRZENÍ O ÚSTNÍM VYHLÁŠENÍ USNESENÍ

.....................(označení správního orgánu názvem, sídlem)

.....................

Č.j. ......

............. (datum vyhotovení)

Potvrzení

.........(správní orgán) potvrzuje, že podle § 67 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, vyhlásil ústně na místě dne .... v ......hodin toto usnesení:

Výrok:

...... (správní orgán) rozhodl, že .....................(osoba) se podle § 63 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, vykazuje z místa konání ústního jednání .......... (odkud) dne ....... , které se koná ve věci ........... ....... , s právním účinkem ihned po vyhlášení.

Účastníky řízení jsou ...........................................(jméno, příjmení, datum narození, trvalý pobyt účastníků řízení podle § 27 odst. 1 správního řádu, o jejichž právech a povinnostech se jedná, další údaj podle zvláštního zákona, název a sídlo právnické osoby, která je účastníkem řízení podle § 27 odst. 1).

Toto potvrzení se vydává na žádost účastníka.



................................

Otisk úředního razítka

............................................

podpis oprávněné úřední osoby

jméno, příjmení, funkce

oprávněné úřední osoby

3. VZOR OPRAVY ZÁZNAMU A POTVRZENÍ

.....................(označení správního orgánu)

.....................



Č.j. ......

............. (datum vyhotovení)

Usnesení

Výrok:

Správní orgán ...... podle § 156 odst. 1 a § 158 odst. 2 zákona č. 500/20004 Sb., správní řád, rozhodl o opravě vad záznamu a potvrzení o ústně vyhlášeném usnesení č.j. ........ o vykázání z místa takto: Datum vyhotovení záznamu a potvrzení správně zní: .............................

Účastníky řízení ........... jsou ....... (jméno, příjmení, datum narození, trvalý pobyt účastníků řízení podle § 27 odst. 1 správního řádu, o jejichž právech a povinnostech se jedná, další údaj podle zvláštního zákona)......................... .............................................

Tato oprava nezpůsobí újmu žádné z osob, která je jí dotčena.

Odůvodnění:

Důvodem výroku je zjevná vada v datu vyhotovení záznamu a potvrzení o vydání ústního usnesení.................................................................................

Poučení:

Proti tomuto usnesení se nelze odvolat.

................................

Otisk úředního razítka

............................................

podpis oprávněné úřední osoby

jméno, příjmení, funkce

oprávněné úřední osoby

Jméno a příjmení všech účastníků řízení

..................................................

..................................................



Datum poznamenání usnesení do spisu: .............

Vyrozumění účastníků: .....................

MEZITITULEK: 4. VZOR ROZHODNUTÍ O NÁKLADECH ŘÍZENÍ

............................ (název, sídlo správního orgánu)

.....................

Č.j. ......

............. (datum vyhotovení)

...................(účastník řízení)



Rozhodnutí

(X/Y počet listů dokumentu / počet listů příloh nebo počet svazků příloh)

Výrok:

..... (správní orgán) podle § 79 odst. 6 zákona č. 500/20004 Sb., správní řád, a § 6 odst. 1 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 520/2005 Sb., rozhodl ve věci nákladů řízení . ..... konaného ve věci ............................... účastníků (jméno, příjmení, datum narození, trvalý pobyt, název a sídlo neopominutelných účastníků řízení podle § 27 odst. 1) takto:

Pan ......................(účastník, který způsobil vznik nákladů) je povinen uhradit náklady řízení ve výši 1000 Kč do 15 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění:

Důvodem výroku je porušení povinnosti, které spočívalo v neuposlechnutí pokynu správního orgánu dodržovat pořádek při ústním jednání konaném dne .......... ve věci ...... a následné neuposlechnutí vykázání z místa, které proto bylo vynuceno obecní policií. Tyto náklady by správnímu orgánu nebyly vznikly, kdyby účastník uposlechl pokynů správního orgánu při ......................(ústním jednání, ohledání, jiném úkonu).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je možno se odvolat u tohoto správního orgánu ke Krajskému úřadu ................ kraje do patnácti dnů ode dne oznámení rozhodnutí.

................................

Otisk úředního razítka



............................................ Podpis



jméno, příjmení

vedoucí odboru



Jméno a příjmení všech účastníků řízení

..................................................

..................................................

Vypraveno dne: ..................

 

AUTOR: JUDr. EVA ŠROMOVÁ
právnička

Zdroj:Moderní obec
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů